Jana Eyrová

Hned na začátku bych chtěl podotknout, že málokteré literární dílo se dá převést ve své úplnosti do filmového tvaru. Co se týče další okolnosti tohoto příběhu, tak pravdou je, že z literárního příběhu, který byl vtěsnán do dvou hodin, byl pouze přenesen povrch a z hloubky jenom část. Na druhou stranu nabízí zase o něco jiný pohled na stejný příběh, který byl již v řadě filmových i televizních adaptací tolikrát ztvárněn. Přesto vše, je výsledek překvapující, vnějšně přitažlivá podívaná je chytlavější než mnohé leckteré starší verze. Pojetí postav Jany Eyrové a Edwarda Rochestera, do kterého se dívka postupně zamiluje, nicméně zase nemá tolik prostoru zobrazování zrodu lásky jako jiné verze. Ale navzdory všem výhradám platí, že jde nezpochybnitelně o silný příběh lásky, na který se velmi dobře dívá. Tak mi na závěr nezbývá nic jiného, než ji vřele doporučit všem romantickým duším…. (25.09.2011)

Možno má niekto pocit, že sa podobným romantickým filmom treba vyhnúť, ale mňa to chytilo od prvých minút a skôr mám pocit, že presne tento typ romantických filmov tu dnes chýba. Výborne do detailov prepracovaná hlavná postava strháva na seba najviac pozornosti i kvôli tomu, že miestami pôsobí ako naozaj z inej planéty. Prežila neľahké detstvo, škoda, že scén zo sirotinca nebolo viac a vidieť na jej tvári úsmev je niečo výnimočné. Iskra medzi Janou Eyrovou a pánom domu v podaní M. Fassbendera preletela takmer ihneď, ale v skutočnú lásku prerástla postupne. Film zdobia hlavne dobre napísané dialógy, výborná atmosféra daždivého a hmlistého Anglicka a samozrejme výborné výkony hercov. Kvalitná hudba i dojímavý záver iba potvrdili slová mnohých o tom, že adaptácia známej knihy sa naozaj vydarila. 80%. (24.02.2012)

Triumf klasicismu, filmařské uměřenosti a romantických propriet. Kdybych neznal herce, měl bych problém film datovat. Každopádně právě kvůli hercům a některým nádherným romantizujícím kompozicím se Jane Eyre vyplatí. Jen mě trochu mrzí, že si jí Fukunaga nenechal na důchod a odvážně nepokračoval tam, kde na Sin Nombre skončil. (28.07.2011)

Před dvěma lety nám na volitelném semináři anglické literatury moje tehdejší profesorka říkala, že Jane Eyre je sice z děl sester Brontëových to nejznámější, po stránce literární je však mnohem vyspělejší ve své době zavrhované Wuthering Heights (Na Větrné hůrce) od Charlottiny sestry Emily. Přesně tahle věta se mi vybavila, když jsem Jane Eyre v letním kině sledovala. Této nové adaptaci totiž po stránce reřisérské či herecké nelze nic vytknout, příběhově se ale nemálo podobá tradičním hollywoodským romantickým filmům a liší se od nich snad jen prostředím, do kterého je zasazena. (SPOILER: I proto jsem ráda, že se lehce patetickému závěrečnému momentu, kdy se hlavnímu mužskému hrdinovi vrací zrak, film vyhnul. KONEC SPOILERU) Máte-li však rádi tato anglická díla z období romantismu, bylo by zbytečné odrazovat od tohoto nejnovějšího zpracování. Po stránce adaptace je skvělé. Je to jen stránka příběhová, ve které, podle mého názoru, v dnešní době lehce zaostává. [MFF Karlovy Vary 2011] (02.07.2011)

V prevedení Mie Wasikowskej a Michaela Fassbendera nie je Jana Eyrová ženskou telenovelou 19.storočia, ale kvalitnou dobovou drámou. Obrazová estetika a krásne prostredie stašidelného Thornfield panstva dáva celému filmu svojské čaro a buduje správnu atmosféru. Réžijne sa podarilo vytvoriť ďalšiu zo série filmových adaptácií zo života Jany Eyrovej, kde je všetko čo má byť - romantika, psychológia postáv, dobová estetika a šikovne zrežírovaný filmový román. (02.04.2012)