Špačkovi v síti času

Přišlo mi to, jako dobrý nápad a říkal jsem si, že se na to podívám, abych ocenil několikaletou práci, která byla celému projektu dána.. Co se tedy týče efektu, na kterých se pracovalo právě tak dlouho jsou vydařené. Obsazení dospělých postav je bezvadné a je vidět, že herci a herečky umí opravdu zahrát cokoliv. Děti by mohly být lepší, ale možná je to chyba scénáře. Přijde mi, že mluví hrozně nepřirozeně a samotným jim to nejde přes pysky. Trochu to sedí jedině k holčička s modrými vlasy, protože je z jiného světa. Mluva dětí z lidského světa je divná, tomu se musí divit i samotní teenageři, v jejichž věku jsou sourozenci. Příběh je podle mě zbytečně protahován a vede akorát k tomu, že začíná brzy nudit. V některých dílech se skoro nic neděje a celý příběh by se dal upravit pro samostatný film. Dále mi tu vadí, že je tu nějak moc pitomých náhod najednou které vedou akorát k trapnosti než k zábavě. (05.11.2013)

Tohle je ten seriál, na kterej jsem tak dlouho čekal. Srovnání s Vorlíčkem je zcela opodstatněné. Ovšem nechci srovnávat kvalitu, to ani nejde. Jde o to, že tohle je seriál prioritně určený dětem, ale v žádném případě neodradí ani rodičovstvo. Je to zkrátka Arabela současnosti. Již před lety jsem zaznamenal pokus o tento žánr v podobě Přízraků mezi námi, ale... byla to slabůstka. Lucii Konášovou mám čím dál tím víc radši. Dokáže vykřesat scénář na míru. Vlastně má logické přemýšlení, takže se dokáže vžít do různých žánrů a empaticky popsat příběhy postav tak, jak se asi cítí (celkem se jí to zadařilo i v poslední Nemocnici) a vše korunuje fantazií, jak dokazuje zde. Zatím jsem viděl dva díly, takže pokud půjde kvalita dolu či nahoru, tak možná budu měnit hvězdy, ale do té doby zkrátka za seriálem stojím a byl jsem hloupí, že jsem se mu vyhýbal. (15.10.2013)

Veliké překvapení, obzvlášť na české poměry. Sympatický a vcelku originální fantasy balanc mezi snovostí a praštěností, na který se dalo příjemně dívat díky krásné hudbě, hravém námětu a mnoha dobrým hercům. Jedinou příšerností seriálu je nehorázně toporný Matěj. Kdo tohohle emana protlačil před kameru, dělá filmu medvědí službu. Naopak Klementinka byla bezkonkurenční a s tatínkem ředitelem Hanákem byli neodolatelní. Shrnuto: stal se malý zázrak, zaujal mě pohádkový seriál, a to ještě prosím pěkně český! (07.09.2015)

Ať si kdo chce co chce říká, mě to prostě bavilo od začátku až do konce a myslím, že kdybych byl ještě dítětem, bavil bych se u toho přinejmenším stejně dobře, přestože se dějem nesou některé opakující se motivy. Celý nápad je totiž poměrně originální, jeho zpracování je příjemně hravé a poněkud svérázná atmosféra působí osvěžujícím dojmem, mimo jiné díky úžasně sympatickému strýčkovi Bertíkovi, dokonale úlisnému úředníkovi číslo 205, roztomilé Klementince s modrými vlásky a samozřejmě i velmi pěkné ústřední písničce. 75% (29.12.2013)

Kamenem úrazu je zde hlavně obsazení, tak špatné dětské neherce člověk dlouho neviděl. Přidejme k tomu lacině podbízivé dialogy ("to je husté"), pár špatně hrajících a špatně intonujících dospělých neherců (Predrag Bjelac, Zoran Kovačevič), obsazených patrně pro splnění nějakých multikulti kvót a špatný scénář plný nelogičností (zřejmě spíchlý horkou jehlou: v patnácti dílech se děj zamotá a rozehraje se několik linií, které sledujeme, problémy se zdají být zoufale neřešitelné, a mocnosti typu Javorský neporazitelné, aby se v šestnáctém díle všechno s přehledem a elegancí tak nějak jednoduše vyřešilo a rozuzlilo... ), a máme další seriál pro děti, ty přece zkonzumují všechno, žejo. Škoda. Protože, upřímně, ten původní nápad by nebyl špatný, a některé detaily v něm obsažené mohly působit magicky a mysteriózně (např. navracení dospělým jejich oblíbené, poztrácené hračky a amulety z dětství). Až na ústřední znělku seriálu mi ani hudba nepřišla dobrá (tedy, ne že by mi znělka přišla dobrá, ale přece jen, je to znělka a má potřebné parametry). Hudební doprovod sestává z několika samplů, které nakonec znějí jako ze seriálu Ulice (tam taky mají pro scény s určitým emočním zabarvením stejnou hudební smyčku). A Táborskýho ksicht teď nějakou dobu nechci vidět. (17.12.2013)