Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka

Otřesný. Tohle bych natočil i já s oběma zlomenýma rukama a ze židle bych to řídil jak Lorenc stavění baráků. Prušinovský zná fotbalové zápasy zjevně z vyprávění a žije na planetě jménem stupidita, není možné, aby pro kina natočil film, který vypadá jako druhořadá televizní inscenace. Krobot byl dobrý a všichni zůstali v jeho stínu, respektive scénář neumožnil nikomu vtipně zazářit. Opět jsem se ani jednou nezasmál. Tohle byla kontumační prohra pro všechny tvůrce a sestup z přeboru na školní plácky. Doporučuji návštěvu tvůrčích učeben, kde se vyučuje nejen fotbal, ale hlavně režie, psaní kvalitních scénářů a v podstatě vznikají filmy o něčem s nosnou zápletkou a ne o ničem a rozdrolené do epizodních etud. Mnohem horší než celkem slabý seriál a to je co říct. 20% (09.04.2012)

Pepik byl frajer. Pepik byl takovej frajer, že si zajezdil ve škoďárně cityjdou pár let před tím, než ji mladoboleslaváci vypotili. Kromě toho uměl zajímavým způsobem řešit běžné mezilidské konflikty. .....Poté co jsem opustil promítací sál, táhl jsem si sebou podobný pocit, jaký ve mě kdysi zanechaly Hoří, má panenko, popř. Homolkoidi. Prostě knédl ist knédl a podle toho to tu vypadá - a já si nebyl jist, jestli tomu jsem vůbec rád. Všech podobných přebytečných pocitů mě zbavila až akutní gastritida způsobená lahůdkovým rozsračkovaným jakožemasem u strýčka mcbastarda, na který mě za odměnu pozvala má drahá půlka. Nyní s odstupem tří endiaronů a platíčka živěčichajícího uhla mohu napsat, že čtyři hvězdy jsou mírně nadsazeny, ovšem když jsem v povinné biografní reklamní půlhodince zahlédl, co se na nás chystá za filmy české provenience, mám nutkání diferencovat již předem. Bůh s námi a zlé v pyč (11.04.2012)

Prušinovský se poučil u jedné z nejlepších epizod seriálu Na váhu a přitáhl si skvělého herce a despotického blázna z Dejvického divadla. Krobot vnáší do Přeboru kus titánské tragiky, jako by se na houslickém trávníku na moment zaleskla sláva destruktivních fotbalových velikánů a bouřliváků. Scénář obsahuje dost přízemních, přitom ale vkusně sestavených gagů, dialogy jsou jako vždy svižné, herecké výkony lehce přehnané, ale nesmírně zábavné (Vetchý se v Jiřinovi skutečně našel a je zcela neodolatelný svou až kabaretní manýrou). Navíc Krobotův osobní příběh a značně problematický psychologický profil film utáhne bez větších obtíží, přičemž kolotoče, kočkovský podnikatel Norbert Lichý a světskej primitiv Jaroslav Plesl tomu dodávají ten správný agrární závan. Kdyby česká lidová komedie nevypadala tak, jak vypadá, byl by Přebor takový solidní televizní nadprůměr se spoustou potencionálně kultovních momentů (pořád mi v hlavě zní Jiřinův geniální rozbor trenérova zápisníku)... ale vzhledem k tomu, že tady vládne autokracie nevkusu a demence, je Prušinovského film něco jako malý zázrak. Už se mi dlouho nestalo, abych se přízemnosti smál zcela beze studu, protože není samoúčelná, ale je poetická. Přes všechny nezaoratelné výhrady jasná trefa zařízení. No tak určitě... [70%] (27.03.2012)

Asi po roce jsem se ukázal v kině a po úvodním šoku ze zdražení lístků i občerstvení se značně vyvedený z míry sesunul do sedačky. Po smrtonosné dávce reklam mě v upoutávkách na další filmy pobavilo zjištění, že 3D stále letí. Pak ale nastoupil Slavoj Houslice i s legendárním trenérem a mně došlo, že ten očistec za to stál. Specifická atmosféra vesnice, blaznivé postavy i hlášky jsou stejně jako v seriálu samozřejmostí a bonusem je hořký příběh nerudného trenéra. I tady musím zdůraznit, že kdo se v tomto prostředí chvíli pohyboval, se bude bavit víc než ostatní. (11.04.2012)

„Proč ten chlap neumřel v zimní přestávce. Takhle přijdu vo podzim!“ Jsem moc rád, že tenhle „fanouškovský“ film vznikl. „Prodloužený“ čas s oblíbenou skvadrou oceňuju. Před zhlédnutím jsem sice měl trochu strach z nastavované kaše a nehodícího se ukotvení, ale zcela zbytečně, tvůrci zajeli do těch správných kolejí a „poetiku“ původního seriálu se jim podařilo zachovat takřka úplně. I když je pravda, že film zhořkl a humoru trochu ubylo, za to je o dost černější (s čímž jsem neměl žádný problém). A to s velkým přispěním hlavní „akvizice“ snímku, tedy excelentního Krobota, kterému byla role ušita přímo na tělo (nedokážu si na jeho místě představit nikoho jiného). Jeho Hnátek je podobný samotnému filmu, tedy stejně zábavný jako tragický (myšleno smutný, kvalitou je na úrovni seriálu). A (znovu) se vydařil i konec, žádné slzavé údolí se (naštěstí) ani trochu nekonalo, naopak pobaví. „Ale…něco mě štve daleko víc.“ – „Co?“ – „Ty mě štveš! Vytváříš tady to…negativní atmosféru!“ – „To snad dělám celej život, ne?“ (13.07.2016)