J. Edgar

Osobitý Eastwoodův náhled na život jednoho z nejmocnějších mužů minulého století. Jasné hodnoty a jasné pravidla. Jak Clint tak Edgar se drží pevně vytýčené cesty popisu charakteru správné vůdčí osobnosti, aby ji v závěru narušili. Herecké výkony jsou obdivuhodné, hlavně v důchodcovském věku Armie Hammer exceluje a DiCaprio znovu zvedá laťku svému herectví. Některé životní pasáže možná mohli být rozpracovány lépe, vždyť Dilinger je jen párkrát zmíněn, ale jde o solidní snímek, který obstojí. Scéna v kongresové knihovně je obzvláśť povedená. Propagační video katalogizačních lístku jak vyšité. Informace jsou moc. (16.02.2012)

Mistrný vypravěč Eastwood si tentokrát vzal na mušku život zakladatele FBI, kterému ve filmovém zpracování propůjčil tvář Leonardo DiCaprio. Eastwood ví moc dobře jak se životopisná témata režírují, DiCaprio ví, jak se hrají velké osobnosti a samotná Hooverova osoba je hodně zajímavá ale délka snímku je v některých případech hodně znát a řada věcí mi přišla poněkud zbytečná. Pokud by se Eastwood více zaměřil na jednotlivé případy, které hlavní hrdina řešil, mohlo se jednat o mnohem lepší film. Přesto zajímavé, poučné, zábavné a profesionálně natočené. (21.06.2012)

Po dlouhé době film, v němž mi Leonardův herecký výkon přišel dost nepřesvědčivý. Jeho J. Edgar Hoover je nesympatický, arogantní, cílevědomý sviňák a nevycomingoutovaný homosexuál, přičemž všechny tyhle charakteristiky jsem pozoroval jenom jako obal, pod kterým se celou dobu skrýval právě milý DiCaprio. V The Iron Lady se Meryl Streep v Margaret Thatcher opravdu proměnila, Leovi se to pod Eastwoodovým vedením bohužel nepodařilo. Jinak je to příliš dlouhé, roztahané, nepříliš zajímavě odvyprávěné (ano, v závěru se ukáže, že starý Hoover jako vypravěč není úplně spolehlivý, což dokresluje jeho osobnost... ale až do této chvíle je to vypravěčská nuda) a s emocemi, které v závěru nefungují. Většinu stopáže jsem tak spíš než nad filmem samotným uvažoval nad otázkou, jestli mi starší (namaskované) verze jeho hrdinů připomínají spíše opuchlého člověka, který strčil hlavu do včelího úlu, nebo děsivého mutanta vzniklého zkřížením lidské a mimozemské DNA. K jednoznačné odpovědi jsem nedospěl. (14.02.2012)

Po prvních pěti minutách jsem se na sebe významně podíval, jestli to jako fakt myslím vážně tohleto, ale pak jsem pokorně přijal roli fotbalového brankáře. Ten chytne tak jednu penaltu z pěti, já tady chytil zhruba jednu větu z pěti. Co mě ovšem štvalo víc, než akutní průjem encyklopedických slov, tak to, že během natáčení do práce ani jednou nepřišel osvětlovač. To jako jak se mám prosím pěkně koukat na film, když není vidět? (14.08.2019)

Je mi s podivem, jak šedivý a zapomenutí-hodný film dokázal zkušený Clint natočit. Kdyby byla sáhodlouhá úmornost a suché brouzdání po několika málo historických reáliích vykoupena hodnotnými informacemi, zajímavými fakty, nebo kdyby měl celý příběh silné sdělení do budoucna, uspokojil by tím Clint aspoň určitou část svého publika. Takhle se pachtíme po životě jednoho podivína, nakousneme pár případů, aniž bychom si sousta pořádně vychutnali a najednou (resp. najednou po dvaceti hodinách) je konec. Chybí silnější atmosféra, nějaké pořádné drama, krize, určitá katarze z vyřešení, nebo naopak nevyřešení /čehokoliv/, emocionální dopad... Zkrátka J. Edgar je mldý a nemastný-neslaný životopis, který nad hladinu nelichotivého průměru nevytáhne ani kvalitní filmařské řemeslo se schopnými herci. 5/10 (31.03.2012)