Sherlock - Série 4

Pro mne klasický Moffat syndrom který jsem prožil u Doctora Who. Moffat začal Doctora a má na svědomí ty nejlepší díly z prvních dvou sérií a pak začal kombinovat a kombinovat a stala se z toho nekoukatelná sračka. Se Sherlockem udělal vlastně uplně to stejné. Tenhle díl jsem se opravdu přemáhal dokoukat. (04.01.2017)

hmmm hmmm, tak celkově zatím poslední, 4.sérii, uděluji skomírající 4*..ale tvůrci za nic vlastně nemohou. Vytvořit takto geniální detektivní seriál je nad síly 95 % zbylých seriálových tvůrců a proto se ani já nedivím, že se to i zde muselo nutně zvrtnout. Zvrtnout v tom smyslu, že aby člověk udržel laťku v supervýšce, musí prostě vymýšlet a vymýšlet něco, co by svému diváku v obrovském očekávání mohl nabídnout. Není lehké namlsat a pak udržovat ve stejné rovině. Snaha tvůrců Sherlocka se proto do 4.série promítla negativně, byť si seriál stále drží punc téměř dokonalosti. Víte sami jak to bývá, když se člověk snaží s přemírou, nebo se naopak až moc těší. V prvním případě vše překombinuje a ve druhém z velkého těšení nebývá nic dobrého. Nerad bych čtvrtou sérii hodnotil negativně (to ani nejde za tu dobu, co si člověk na Sherlocka a jeho věrného Watsona zvykl), ovšem to příznačné přikování k obrazovce, kdy člověk pomalu ani neví, kde je a jak se jmenuje, se už tady bohužel nekonalo. I tak, velice silné, hereckými výkony stoprocentní.....................moje hodnocení = 7,5 z 10. (26.01.2017)

První díl je bohužel poněkud slabší, čímž nás připravuje na jízdu ve zbytku série. Zfetovaný Sherlock, zoufalý John.. Opět se navracíme blíže k jejich vztahu a to vítám s radostí. I přesto, že hodnocení posledního dílu je poněkud nižší, považuji ho za jeden z nejlepších dílů vůbec. Obsahuje fantastický zvraty a napětí, dostáváme kupu nových informací, objeví se Moriarty a to se vší parádou! Sice mě děsí, že zároveň ukončení tohoto dílu by bylo i celkem dobré zakončení celého seriálu, ale budu doufat v opak. (04.05.2018)

Moffatův věčný problém. Když vám moc lidí začne tvrdit, že jste génius, měli byste přestat poslouchat a vyhodit je z domu dřív, než tomu začnete věřit. Stalo se to už v Doctor Who - Moffat tam má jedny z nejlepších dílů (abych jmenoval jeden za všechny - Blink), ale taky má na svědomí zmatenou sérii s mrtvým astronautem. A Sherlock tuhle tendenci jen podporuje... Začalo to už ve třetí sérii, když po - ve všech ohledech skvělém - díle s Watsonovou svatbou přišel na scénu Magnussen. A čtvrtá série už je jen hřebíčkem do rakve. Dlouho jsem si lámal hlavu, v čem je problém. Podstatou celého Sherlockova světa je řešení problému. Jistě, sem tam se vyskytne nějaké nebezpečí, kterému je třeba čelit osobně, ale vždy je to síla osobního důvtipu, na níž kouzlo fikčního světa stojí. Sherlock zkrátka musí být vždy lepší a chytřejší, než všichni okolo. Plány protivníků musejí být komplikované a spletité, ale ne natolik, aby detektiv propadl zoufalství přemožen jimi. Zklamání z Magnussena pramenilo z toho, že Sherlock byl celou dobu jen ve vleku událostí, které nakonec nedokázal rozřešit jinak než vraždou. První díl čtvrté série detektivní zápletku zcela vypouští, aby dal vyniknout zmatenému pobíhání po planetě. V druhém díle se sice náznaky deduktivních sklonů objevují, ale jsou utopeny v halucinačním rauši, čímž opět nevítězí detektivní mysl, ale síla přátelství (?). Závěr patří kompletnímu WTF. Sherlock má sestru? A měl dalšího bratra, kterého si nepamatuje? Sestra je vlastně jen metaforou počítačového viru, který nakazí kohokoli, kdo s ním přijde do kontaktu? To nemá logiku. Ipso facto to nejde ani logicky vyřešit, takže se to vyřeší nelogicky - hrou, která víc než co jiného připomíná lacinou kopii Saw. Oceňuju roztroušené náznaky, jimiž si Moffat uhrabával cestičku k tomuhle příběhu v předchozích sériích, ale to je tak všechno, co se ocenit dá. Před několika lety by to snad působilo (v jiném kontextu) jako docela dobrá zápletka, ale po tom, co první dvě série Sherlocka do seriálové vlny vnesly, je to nutné zklamání, které divák nikdy neměl zakusit. (21.01.2017)

Jak jde čas, Sherlock se pomalu, ale jistě stává do značné míry nezávislý - na knižní předloze ... což mu ovšem nikterak neulehčuje pozici - spíš naopak. Najednou jde čím dál víc o něj - v pořadí čtvrtá série jakoby vedla po tenkém ocelovém laně napjatém až k prasknutí ... přes údolí zatracení a jeho temné stíny - minulé i současné, naplněné bolestí a sebezapřením. Nicméně Sherlock ani v náznaku neudělá nic, co by mu v mých očích mohlo uškodit - nic, proč mu měla přestat věřit ... proč bych jeho příběhy nemohla nebo nechtěla přijmout. ----- "Na světě je jedno poslední útočiště zoufalých, nemilovaných, pronásledovaných ... místo, kde najde odvolání úplně každý ..." ----- Přála bych si, aby to tak zůstalo ... nicméně chovám neurčité podezření, že se Mark Gatiss a Steven Moffat (možná s drobnou asistencí Steva Thompsona) už od samého začátku třetí série průběžně pokoušejí nanejvýš sofistikovaným způsobem Sherlocka zlikvidovat ... ne snad přímo fyzicky - to už jim nevyšlo s "Reichenbašským pádem", ale PSYCHICKY. Jinými slovy: Velice rádi by ho naprosto znemožnili - což může být pro filmovou či televizní postavu ve své podstatě horší nežli smrt. Co se mě týká, zatím se jim to nepovedlo - Sherlock veškeré jejich ataky odrazil ... byť ho to stálo víc, než je ochotný připustit - než jsem JÁ ochotná připustit ... a tak nezbývá než počkat, jestli na tom něco změní kritik ze všech nejpovolanější a nejobávanější: Nesmlouvavý soudce jménem Čas. (19.01.2017)