Bůh masakru

Polanski není zrovna nejaktivnější režisér a většinou si opravdu vybírá co by se mu hodilo ke zfilmování. "Bůh masakru" je pro něj málo zvracený i temný ale rozhodně se mu zpracování podařilo i když je určitě řada režisérů, kterým by dané téma sedlo lépe. Jedná se o -ze začátku- nevinou konverzačku, dvou párů středního věku, která se z banální roztržky vyhrotí na slovní bitvu plnou urážek, úroků i ponižování ve "svých" i "nepřátelských" řadách. Výborné herecké kvarteto a trefné dialogy. (19.09.2012)

Špatný i jako kulisa. Nevim kdo teda psal scénář jestli Dejdar nebo kdo, ale měl by se naučit jak má vypadat drama a jak komedie. Tohle není ani jedno. (21.11.2020)

Úmyslně jsem tohle odkládala až na chvíli, kdy se budu chtít zasmát u festovní konverzačky a to se i povedlo. V mých očích vede prim Le Prénom, to už mi z piedestalu asi nikdo neshodí, ale i Bůh masakru mě potěšil. Sestava naprosto brilantní, přitom Judy Foster já moc nemusím, ale tady jela přesně to, v čem bych ji chtěla vidět ještě. Pánové a Winsletka perfektní, stopáž akorát, vtipné, nebýt Jména, možná bych to vyšroubovala i na plný počet. Ale Jméno především jak filmové, tak divadelní prostě nepustí. (12.10.2020)

Divadelní hra prostá filmové řeči, které ve změti všech kulometných dialogových výměn postrádá nějaký hloubavější sociálně kritický podtón. Polanski sehnal byt a čtyři herce a jejich odpolední klábosení sestříhal do podprůměrně dlouhého filmu, který však nepotřebuje žádný nosný dramatický oblouk. Stačí jen salva moralizujících argumentů, životních pravd a ironického pochlebování, aby vznikla nadprůměrně zábavná konverzačka, v níž můžeme sledovat herecké esa pečlivě si vychutnávající své role. Waltz samozřejmě vládne. P.S. Proč John Reilly nedostává více takových rolí? (08.03.2012)

Populární hru, kterou stejně jako scénář filmové verze napsala Yasmina Reza, uvedla již řada scén v Česku: Slovácké divadlo, Horácké divadlo, Jihočeské divadlo či pražský Činoherní klub.Zosobňuje příklad chytré jiskřivé zábavy založené na postupném odkrývání charakterů čtyř navenek civilizovaných, solidních, rozumných lidí, kteří si vjedou do vlasů kvůli lapálii. Dva kluci se poperou a rodiče to "řeší", přičemž jejich uhlazenou zdvořilost postupně naleptává výbušné jiskření uvnitř obou manželských párů imezi nimi navzájem, neřkuli kradmé chvilky souznění mezi muži či spojenectví žen.Tedy nic převratného - ale skvěle napsané slovní přestřelky s absurdními odbočkami od týraného křečka k africkému hladomoru poskytují hercům vyložené hody. Natož takovým hereckým osobnostem, jaké dal dohromady Polanski. (13.06.2020)

Všichni jsme tak trochu Virginie a George Woolfovi, když na to přijde - veškeré sociální návyky jdou k čertu, pokud jejich přílišný tlak odlehčíme alkoholem a odhodíme většinu zábran, které nám v běžných situacích pomáhají budit zdání distingovaných a racionálně smýšlejících lidí - zpravidla do té doby, než nám někdo sáhne na rodinné klenoty - ty začneme bránit tak vehementně, že tím prakticky před cizími zraky zničíme zkreslený obraz idealizace své rodiny i nás samotných, nehledě na společenské znemožnění.A tím vším a ještě něčím navíc nás provede výborně obsazená konverzačka, kterou je nutno vidět víckrát než jednou, teprve pak může divák plně docenit nejjemnější nuance výrazových prostředků a vychutnat si skvostné dialogy i klaustrofobní kameru ...., promiňte, mám telefon: "Hallo, Walter..." :-D (15.01.2012)

Když jsem poprvé zaslechl, že věhlasný režisér Roman Polanski chystá natočit poněkud komorněji pojatý film s tak zářivými hvězdami jako Kate Winslet, Christoph Waltz, Jodie Foster a John C. Reilly, tak jsem nemohl věřit vlastním uším a řekl jsem si, že tohle prostě musím vidět. A čekání přineslo své ovoce! Bůh masakru (inu prapodivný překlad) je v mnohých směrech téměř perfektním snímkem, který se v podstatě odehrává v jednom bytě, kde se zprvu nevinná konverzace čtyř dospělých lidí mění v divokou hašteřici neposlušných dítek. Herci byli všichni skvělí - jak extrémně rýpavý Waltz, tak vtipně opilé a vysmáté paní herečky či "milovník myší" Reilly. Zkrátka moc pěkný a povedený film, který se hodí na zpestření večera a zlepšení nálady. (17.01.2012)

U tohoto filmu jsem v rozporu sama se sebou. Nedokážu jednoznačně říct, jestli se mi film líbil nebo nelíbil. Samozřejmě je to herecký koncert, ten vývoj od usměvavé zdvořilosti po otevřený konflikt každý s každým je brilantní, bohužel první polovina filmu mě natolik iritovala, že jsem chtěla odejít. Čiší z ní totiž úporná snaha vykřesat konflikt stůj co stůj. Ještě bych pochopila, kdyby se o umělé prodlužování návštěvy snažila matka oběti, které hlavně šlo o to, aby rodiče útočníka uznali vinu v plném rozsahu, ale že se o to postaral spíš otec oběti (Nechcete kafe? A nechcete ještě jedno kafe?), kterému to bylo spíš jedno, to šlo mimo veškerou logiku. Druhá půlka už jela samospádem až po do konce. (02.02.2015)

Divadelná štylizácia, konverzačka o pár ľuďoch a uzavretý priestor - toto je parketa Maestra Polanskeho a Carnage je ďalším podareným dielkom. Hoci to nemá fatalitu takého skvostu ako Death and Maiden, herci podávajú skvelé výkony, dialógy sú "polanskovski" otvorené, cynické, ironické a odhaľujúce vnútorné svety, silu znásobuje krátka "úderná" stopáž. Som rád, že Polanski nestráca motiváciu, entuziazmus a kvalitu..len tak ďalej... (15.02.2012)

Ak si niekto myslí, že sledovať konverzáciu štyroch dospelých ľudí bude nuda, tak žije vo veľkom omyle. Polanski natočil zručne tragikomickú konverzačku, pri ktorej sa síce hovorí smrteľne vážne, ale divák sa v kútiku duše usmieva. Je to možno len ľahostajný úsmev, lebo sa vysmievame tým dvom manželským párom a pritom si neuvedomujeme, že sa niekedy dokážeme chovať podobne. Preto je vhodné naplno pochopiť tú predvedenú bezcitnosť, arogantnosť a ľahostajnosť a poučiť sa. A tento film bez záveru dáva dobrú príležitosť. (30.12.2011)

Jeden dům a 4 herci v konverzační tragikomedii. Největší problémem snímku je jeho předvídatelnost a typologie charakterů. Hysterka Jodie, vesničan John a cynik Christoph jsou předvídatelné archetypy, které jednoduše nemají co nabídnout. Jediný, kdo ve filmu působí alespoň trochu zajímavě je zvracející Kate. Dalším problémem jsou žvásty v obsahově prázdných dialozích. Poselství žádné. Pardon, ale nebudu tomu dávat hvězdy za to, že to je od Polanskiho. (29.11.2014)

Vynikající herecký výkon, od všech zúčastněných. Vážnost situace a občasný vtip z tohoto dílka dělají poutavou a velmi záživnou konverzační přestřelku odehrávající se ve dvou místnostech. (04.02.2012)

Hans Landa se oženil, našel si práci a místo parabelly se vyzbrojil sarkasmem. 7/10 (11.06.2012)

Super konverzačka, ostrá a odkoukaná ze života. A taky výborně zahraná. A s tak akorát stopáží. Křeček a křováci. Možná to patří do divadla, ale mně to jako film bavilo maximálně. (29.12.2016)

Ze začátku se to nezdá, ale nakonec se to rozjede ve strašnou prdel. Posledních 20 minut jsem se fakt už řezal smíchy. Waltz je skvělý. Postava Jodie Foster neskutečně nechutná. Kate Winslet má skvělou postavu a opilá je hrozně roztomilá. (26.01.2019)

Woolfová se nekoná, kromě výkonů všech zúčastněných nejde o nic převratného, některé "repliky" škrábou a motivace pozvané dvojice: zůstat v místnosti a rozčilovat se, je opravdu spíš na prkna, než před kameru... 70% Ale nenudil jsem se, stopáž je sympatická. (08.01.2012)

No, pfu. Jodie bych praštil zhruba ve druhý sekundě, Waltze jakmile by potřetí zvedl ten zpropadenej telefon. Z herců, na kterých zřejmě tahle nuda měla stát v první řadě, mě potěšila snad akorát Kate. Atmosféra nula, kostrbatě vrstvená konverzace mínus. Kdyby byli Cowanovi co k čemu, hned napoprvý by do toho vejtahu nastoupili a zmizli - však bylo nad slunce jasný, jak to celý dopadne. A pointa? No tak se celou dobu hádali pro nic za nic; to snad každýmu docházelo už v průběhu. Až nepříjemně důkladně, slušelo by se dodat. Obří úlet, Romane. (21.10.2013)

Trochu méně nudy, více zábavy a hlavně méně Jodie Foster. Lezla mi zde na nervy jako dlouho nikdo jiný. Když už se dopracujete do finále, kde čekáte vyvrcholení , přijdou najednou titulky. Ty však měly přijít cca o hodinu a 20 minut dříve (čtěte na začátku filmu). Člověk by ušetřil zase něco ze svého života. 55% (03.01.2016)

Věřím, že bych byl nadšený, pokud bych před pár měsíci nenavštívil Činoherní klub a neviděl tuhle skvostnou dialogovou hru naživo. Film působí vedle hry suše, odtažitě a nevýrazně. Nápad s telefonováním v Činoheráku vyřešili naprosto dokonale, že pokaždé vyvolala vlnu smíchu, ve filmu to spíše rušilo, přestože Christoph Waltz předvádí tradičně nejlepší výkon. Některé divadelní hry by měly nejspíš zůstat bez filmové adaptace, ať už se jí ujmou sebezvučnější režisér a herci. (21.02.2012)

Fakt blbost. (24.11.2018)