Reklama

Reklama

Sherrie se rozhodla odejít do Los Angeles a chce se stát zpěvačkou. Netrvá dlouho a ulice drsného velkoměsta jí ukáže pravou tvář - na Sunset Trip ji okradou o sbírku elpíček. Potká ale barmana Drewa, který jí pomůže a u majitele podniku, v němž pracuje, jí domluví místo servírky. Klub ale prochází finanční krizí a jeho majitel musí vymyslet, jak podnik zachránit. Rozhodne se proto pozvat na koncert slavnou rockovou hvězdu Jaxxe, který nemá jen příznivce, ale i odpůrce. Tím největším jsou starostova žena a její muž Mike Whitmore. Oba organizují protesty před klubem s úmyslem ho uzavřít a tak vymítit "Sex, drogy a Rock 'n' Roll" z Los Angeles. Drew a Sherrie se do sebe zamilují a on začne skládat píseň, ve které jí vyznává lásku. Jaxx v den koncertu není v takové kondici, aby mohl vystoupit. Sherrie ho ale přesvědčí, aby poslal na jeviště Drewa a jeho skupinu Wolfgang von Colt. (TV Nova)

(více)

Videa (37)

Trailer 2

Recenze (354)

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Promarněná šance, která poctu rock’n’rollu neskládá ani omylem, nejen proto, že muzikálovým číslům chybí pořádná choreografie, ale také z toho důvodu, že opravdový rock krom muziky obstarávají jen vedlejší postavy (Baldwin, Cruise, Cranston), přičemž hlavní dvojice servíruje ten nejlimonádovější pop. ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Filmově muzikálový teror, který má sice geniální obsazení a u dobré poloviny osazenstva i skvělé výkony, ale nemá jakoukoliv soudržnost, pokud jde o náladu a atmosféru. Na divadle asi šlo (legendární muzikál, remember?) nějak sesadit vtipně přepálené ožralecké zhýralé kecy karikaturně okostýmovaného Cruise s prudérní ligou na ochranu morálky, příběhem důležitosti vlastního stylu (a samozřejmě lásky), a kdo ví čeho ještě, tak, aby to po vzoru Blues Brothers vedlo k záchraně jednoho klubu v L.A. - anebo někdo do filmového scénáře dal jiné věci jinak;) Výsledkem v každém případě je něco, co by asi mělo být vtipné, ale krom občasného uchechtnutí nad extrémně přehnanou karikaturou jaksi není. A pokud nedáte starým známým písním zcela nový kabát a nečekané kulisy, jako to třeba udělalo Moulin Rouge, máte docela problém, i když se "Zí Gajíz" a jejich úlisný manažer můžou přetrhnout. A jestli měl Adam Shankman nějaké sofistikované režijní záměry, třeba ten s totálně prkenným tancem Catherine Zety-Jones a jejího spolku ctnostných snobek (což nedokážete nijak pochopit, zvlášť pokud jste viděli Chicago), tak se fatálně nevydařily. O gay story Aleca Baldwina (který je tu za nechutného rockového santusáka) s Russellem Brandem raději ani nemluvě. Naprostá ztráta času a mozkových buněk. 50% aspoň za školní uniformu Malin Åkerman;) ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Tvůrci téhle adaptace broadwayského muzikálu zřejmě věřili v opak, ale pravdou je, že pojmenováním klišé se klišé nezbavíte. Obehraná zápletka sleduje dívku z Ohia, která zkouší prorazit v Hollywoodu. Z povědomosti této situace si sice hned zkraje jedna z postav utahuje, ale dál už Rock of Ages na svou věrnost naivním osmdesátkovým příběhům nijak neupozorňuje. Pouze naprosto účelově reaguje na stávající krizi hodnot oprášením amerického snu v jeho nejryzejší podobě. ___ Cesta ke slávě tedy není pro svou předvídatelnost shazována, není však ani sledována dost důsledně, aby si přišli na své nostalgičtí milovníci osmdesátkového retra. Některé scény zcela proti celkovému vyznění filmu symboly 80. let zesměšňují a novodobě „nečistý“ je i epizodický narativ – od protagonistky je neustále a nesmyslně odbíháno k ostatním postavám. Film tím akorát upozorňuje, že nevzniknul kvůli příběhu, který má být vyprávěn, nýbrž kvůli komerčnímu potenciálu nápadu „dáme dohromady kupu rockových balad a pár slavných herců“. ___ Songy jsou častěji využívány jenom proto, aby zazněly, ne kvůli okomentování děje, a slavné tváře dostávají prostor, neboť je (občas) zábavné je sledovat, ne z toho důvodu, že by jejich podzápletky smysluplně doplňovaly příběhové jádro. Cruise, Zeta-Jones, Cranston (kdo mi dokáže odůvodnit přítomnost S/M scény, dostane trsátko s podpisem Staceeho Jaxxe) ani duo Baldwin-Brand nejsou pro hlavní dějovou linii důležití adekvátně stopáži, jež je jim věnována. Bohužel nejenom jejich postavy, ale i Sherrie a Drew, o něž by mělo běžet především, představují jenom bezduché karikatury, voskové figuríny z muzea osmdesátkového rocku (ke kterémužto dojmu přispívá i velké množství líčidla na jejich tvářích a laku v jejich vlasech). ___ Proč tedy film sledovat? Po pravdě, žádný pádný důvod mne nenapadá. Shankman není dost schopný režisér, aby dokázal vystihnout esenci jedné éry a aby díky tomu i diváka, který použité rockové pecky zná jen díky hraní Guitar Hero, přesvědčil, že žít v 80. letech, nosit kožené kalhoty a poslouchat rockovou hudbu bylo zatraceně cool. Právě a jedině tohle se nám přitom Rock of Ages nezastíraným adorováním tehdejší kultury a lehkou kritikou toho, co v hudebním průmyslu nastalo s příchodem MTV, snaží sdělit (kovaní rockeři by navíc mohli namítnout, že plnohodnotný rock 'n' roll zažíval zlaté období o dekádu dříve). ___ Vyzdvihovanými hodnotami i tematizováním boje proti zkaženosti rockové hudby působí film hodně „out-of-date“ (což bezezbytku platí pro homosexuální parodickou vsuvku). Formálně i obsahově mu chybí něco, co by jej posunulo do současnosti. Neustále vypadává z rytmu, načasování vtipů je nešťastné (většinu z nich krom toho budete znát z traileru), jejich zachlazenost zarážející (jsou jenom hloupě nevkusné, navíc ne dost), nepódiová muzikální čísla rozbíjí chaotický střih a těm pódiovým zas zoufale schází šťáva, mladým hercům chybí charisma a Cruisovi dost zvučný hlas, abyste mu uvěřili rockovou legendu. ___ Z papírově slibné podívané je nakonec muzikál oslavující styl, který sám nedokáže brát úplně vážně, což mne nutí obvinit tvůrce ze stejné falešnosti, jakou trpí hrdinové filmu. Dominantním dojmem je umělost. Pro příště by to chtělo přinejmenším věnovat více péče tomu, co a proč mají postavy v hlavách než tomu, co mají na nich. 50% Zajímavý komentář: mcb ()

verbal odpad!

všechny recenze uživatele

Mamma mia! Audiovizuální terorismus dosáhl svého pomyslného vrcholu. Dvouhodinové ztrapňování charakterních herců, ošklivých neherců a jednoho sektářského fanatika (ten si to jako jediný zaslouží), doprovázené "hudbou" glamrockových transek a scénářem, za nějž by se nemusela stydět ani otylá autorka venezuelských telenovel, je bezesporu jedenáctým zářím americké kinematografie. A opravdu si přeji, aby jich po tomto útoku zařvalo co nejvíc a já se mohl smát těm hereckým mrtvolám, co vlezly do něčeho takového. Je mi trapně a na blití, až si musím pro spravení nálady pustit 138. díl Rozervaných srdcí a oroštovat u toho na tytrubko.com nějakou nesmrtelnou homoplíseň od Pretty maids. ()

kleopatra 

všechny recenze uživatele

Jsem poznamenaná a první minuty mě pohltily. Slibovala jsem si, že dám za pět i přes to, že film o rockerech osmdesátek a to ještě s blonďatou panenkou musí být značně naivní (příjezd bloncky do Elej tolik a tak dojemně připomínal klip Poison - Fallen Angel), jenže co se z toho s příchodem Cruise vyklubalo, nemá obdoby. Vlastně se dá říct, že dík Tomíkovi jsem měla spásnou příležitost tolik nevnímat, že srágoroidní je i to ostatní. Jak se přihodilo, že byl obsazen do hlavní role snad nejnehodivšíse herec, zkoumat nehodlám, ale jeho vstupy byly pro mne čirým utrpením, a tak jsem jen dík zřídkavým polehčujícím okolnostem v podobě tónů Poison, Def Leppard, Extreme a Guns and Roses vydržela. Naivita, nostalgie, rockoví uplakánci ? Jen houšť, ale takhle ? ()

Galerie (60)

Zajímavosti (21)

  • Během písně „We Built This City on Rock n‘ roll“ se vedle Russella Branda objeví na moment i Kevin Cronin, zpěvák skupiny REO Speedwagon, jejíchž hity se ve filmu také objevují. (_Irbe_)
  • Ve scéně, kdy jede Patricia Whitmore (Catherine Zeta-Jones) autem a listuje sepnutými papíry, poloha skřipce na papíry se mění. (Geriel)

Reklama

Reklama