Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na začátku 60. let se v dusné atmosféře provinčního Západního Německa do sebe vášnivě zamilují Bernward Vesper a Gudrun Ensslinová, spolužáci z vysoké. Tito dva nadšení vyznavači psaného slova najdou vydavatelství, jehož první publikací bylo, paradoxně, kontroverzní dílo Bernwardova ostrakizovaného otce, nechvalně známého nacistického autora. Bernward hájí tvůrčí schopnosti svého otce, dokonce i když je pronásledován tátovou podezřelou minulostí. Gudrun se vehementně pouští do pátrání po roli svého vlastního otce v rámci Hitlerovi Třetí říše. Vrůstající neklid tehdejší doby na ně značně působí a oba mladí lidé se snaží bojovat proti konformismu a popírání skutečností. Poté, co se jejich bouřlivý vztah téměř rozpadne kvůli Bernwardově nevěře, začínají znovu. Roku 1964 se přestěhují do Západního Berlína. Své síly spojí s levicovými spisovateli a politickými aktivisty, stávají se součástí rozšiřujícího se globálního povstání: „Kdo, když ne my; Kdo, když ne my?“ Ale nespokojenost se světem znamená naprostý konec jejich vztahu. Na konci 60. let se Gudrun přidává k cílům rebelského Andrease Baadera a Bernward riskuje své zdraví užíváním psychedelických drog ve snaze konečně dopsat román odkazující na změnu světa… (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (20)

troufalka 

všechny recenze uživatele

Souhlasím s Pepincem, chyběla mi tam atmosféra 60. let. K postavám se mi nepodařilo navázat osobní vztah, pokud měly být na nich vykresleny dějiny, tak se to z mého pohledu moc nepovedlo. Co se dobře povedlo je vykreslení hlavní hrdinky jako velice silné osobnosti, byť jsou její pohnutky a způsob provedení pochybené. Lena Lauzemis byla dorbá volba nejen pro fyzickou podobu s Gudrun Ensslin , ale i pro přesvědčivý herecký výkon. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Německý snímek, který se celkem zajímavě - alespoň na první pohled - vyrovnává s minulostí země a jejími temnými stránkami. Na stranu druhou je to ale spíše roztahované vyprávění o lidech, kteří jsou mnohdy zajímaví hlavně tím, jak jsou bezprostřední a nebojí se na kameru ukázat víc, než bychom jinde čekali. ()

Reklama

Autogram 

všechny recenze uživatele

To sa asi stáva, že pri boji za slobodu a demokraciu z toho môže niekomu v hlave slušne prepnúť alebo úplne drbnúť. Tak si tým nezískajú robotnícke masy, ani inteligenciu, možno ešte tých spomínaných psychiatrických pacientov. Z filmu Baader Meinhof som mal určite zážitok lepší, tu som sa v prvej polovici takmer unudil, druhá už mala slušný spád. Zvláštne mi pripadalo, že o všetkom dôležitom sa dozvedáme z televízneho vysielania a hraná časť filmu sa venuje len súkromiu a sexu. ()

Pepinec 

všechny recenze uživatele

Byl bych radši, kdyby se film více zabýval celkovou atmosférou v tehdejším Německu, než osudy hlavních hrdinů. Ty mi totiž až tak zajímavé nepřišly, na rozdíl právě od náhledu pod pokličku našich německých nepřátel. A ještě vzkaz pro uživatele EarlHickey; laskavě si prostuduj návod k užívání ČSFD a učebnici gramatiky. ()

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Povojnové Nemecko a v ňom množstvo skrytých tajomstiev z obdobia 2. svetovej vojny. Aj tento film sa pokúša rozlúsknuť jeden oriešok, kedysi slávneho nacistického básnika, horlivého Hitlerového ctiteľa, Willa Vispera. Išlo o jedného z hlavných aktérov pálenia vzácnych ale ideologický závadných kníh a aj preto bol po vojne v Nemecku zakázaným autorom. Syn Bernward mal s otcom problematický vzťah a ťažko sa vyrovnával s otcovým zlyhaním. Jeho premena na radikalistu dochádza v spojitosti vo vzťahu so známou nemeckou teroristkou 60-tych rokov Gudrun Ensslinovou. Aj ona mala problematický vzťah s otcom, vojakom Wehrmachtu, ktorý si neuvedomil a prehľadal zlo daného režimu. Cez tieto dve hlavné postavy film podáva obraz vtedajšej mládeže, ich radikálne premeny, odpor k zaužívaným zvyklostiam, ich postoj pri spoločenskom a politickom pozdvihnutí a hlavne študentské protesty. Na jednej strane vidíme mladých ľudí, ktorí sa bavia, experimentujú so sexom, s drogami a na druhej dostávame priebežne správy z nemeckej politiky, ale aj o kubánskej kríze, o zastrelení amerického prezidenta Kennedyho o Vietname, v neposlednom rade o atentáte na Rudyho Dutschkeho aj o podpaľačskej akcii v obchodných domoch vo Frankfurte. Táto téma ešte nie je veľmi obohraná a tak dobre padne každá zaujímavosť histórie RAF (frakcia Červenej armády). Nemecká ľavicová teroristická skupina z rokov 1970 až 1993 mala na svedomí smrť 34 ľudí a nedala spávať nemeckým politikom celé to obdobie v ktorom bola aktívna. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (1)

  • Ve snímku Baader Meihof Komplex (2008) si Baadera zahrál Moritz Bleibtreu, zde postavu ztvárnil Alexander Fehling. Oba se pak potkávají ve filmu Goethe! (2010) (Terva)

Reklama

Reklama