Varšavská bitva 1920

Režisér Jerzy Hoffman si společně se scénáristou Jaroslawem Sokólem ukousli opravdu velký krajíc válečného komisárku, protože chtěli vyprávět epický příběh "zázraku na Visle" a vše to válečné zápolení měla spojovat hedvábná nitka milostného příběhu ústřední dvojice. Bohužel se to tak zcela nepodařilo a film je spíš souborem jednotlivých výpravných obrazů. Pokud se něco výrazně povedlo tak jsou to bojové scény a zvlášť jezdecké útoky, které jsou však často devalvovány roztřesenou digitální kamerou. Pro české diváky bude asi dost těžce stravitelná výrazná náboženská linka a rovněž to, že bez znalosti historických souvislostí je vyprávění dost nepřehledné a chaotické. Začátek ještě jasně ukáže, jak jsou v tomhle příběhu rozdané karty a kdo stojí na jaké straně barikády, ale pak už to jsou spíš jednotlivé střípky historie, ač se snaží být někdy až dokumentární. Hlavní hrdina mobilizovaný polský jezdec Jan Krynicki (Borys Szyc) má hlavu plnou furiantských hloupostí a tak se není co divit, že se dostane do pěkné šlamastiky a vojenským tribunálem to jen začíná. Děj někdy až necitlivě střídá scény z bezstarostného varšavského varieté, aby zvýšil kontrast výjevů z bitevního pole. Ač nesmiřitelný střet hrdého polského orla s rudou sovětskou záplavou sliboval velkou hloubku a silné drama, emocí je ve filmu jako šafránu. Vděčná historická událost, která by si zasloužila výrazně lepší scénář. (10.05.2014)

No tak udělat rolníka premiérem je spíš bolševická praktika, ne? Patos, patriotismus v nejvyšší formě, ale tak nějak pochopitelný. I když hrdinné polské ženy už byly na hraně (přestože efektně vznášející se pás s náboji byl fajn), u čeho mě však hodně skřípaly zuby, bylo hrdinství církve a její úloha při semknutí národa („Církev ví, co dělá.“), to už bylo fakt na blití. Dílo je to silně protisovětské, ale těžko ve filmu s tímto tématem líčit občany SSSR jako hodné kamarády. Přestože podoba nelidských barbarů, jak jsou zobrazování v tomto snímku, je poněkud úsměvná. Jinak válečné scény se mi ale dost líbily, vůbec kvalitní filmařina dýchá skoro z každého záběru. Jenom obsahově je to už bohužel o dost slabší. A když si k tomu přidám nepříliš zdařilý casting na historické osobnosti (byl jsem spokojený pouze s Tuchačevským, a to ještě pouze vzhledově, nikoli charakterově) a zbytečně okázalý konec, vychází mi tato zprvu nadějná záležitost pouze na lepší 3*. (12.08.2013)

Zaujímavý film, ktorý vtedajšie udalosti vyobrazuje dosť tvrdo a kruto, teda snaží sa o realistické poňatie vojny, podobne ako chorvátsky film Josef. Vizuál má krásny, podobný filmom Montevideo, bog te video, Match, či Treto poluvreme. Filmu ubližuje ten podivný romantický príbeh s tými prvoplánovými predtuchami a spomienkami. Tiež ten postup boľševikov vyzeral divne, najmä bol často používaný a to filmu nedodávalo na kvalite. Sprvoti som mal pochybnosti aj s časovým súladom obsahu niektorých rečí, no potom som zistil, že neboli úplne vytrhnuté z reality. Žena s guľometom bol už len taký obraz toho, že sa Piłsudského armáda bránila ako to len išlo. No nedali si veľmi záležať na rozdielnosti jeho a Stalina, vyzerali dosť podobne. Inak sa kamerovo snažili, snažili sa ukázať chaotický obraz vtedajších udalostí, temperamentné jednanie, na obranu vlasti samozrejme Poliaci nezabudli zavolať aj cirkev. No dosť tomu kvitujem, že sa nesnažili zhadzovať Rusov, bolo to vidieť tam s tou ženou, či boľševikom Poliakom alebo spriatelenými Kozákmi, skôr sa sústredili na démonizovanie boľševikov, to bolo vidieť pri tom znásilnení, vykonávaní potreby v dome, či burcovaním vojakov čokoládou na uliciach. To s tým Leninom dobre zahrali, proste ako časy po 1. svetovej vojne, časy po občianskej vojne v Rusku, divoké časy v našich končinách a tá poľská mentalita, tak to dobre zahrali. To, že tam dali aj krásnu ženu je pochopiteľné, no už mierne opozerané. Poľský veľkofilm to je, je to dynamický a brutálny film, no svoju úlohu spĺňa, no vedel by som si ho predstaviť aj inak. (14.06.2013)

Proč jenom my nedokážeme natočit takový film? Myslím si, že námětů se v naší historii najde víc než dost a možná i režiséry na to máme, chce to jenom investovat nějaké peníze. Poláci se evidentně investic do podobných projektů nebojí a Jerzy Hoffman je prostě jistota. Ten chlap snad nedokáže natočit špatný historický flák. Bitva o Varšavu sice v mnohém připomíná ruské válečné velkofilmy, ale to mně osobně vůbec nevadí a nemám problém ani s vyobrazením Poláku jakožto zachránců světa před šířením bolševismu. Koneckonců kdo ví, jakým směrem by se ubírala historie, kdyby Poláci tu bitvu prosrali a tím pádem by v roce 1920 na hranicích s Německem vznikl stát pod přímým vlivem Lenina a jeho bolševické nákazy. (23.02.2012)

Po letech musím filmu jednu hvězdičku přidat, protože Jerzy Hoffman historické velkofilmy skvěle umí. Navíc je velmi dobře obeznámen s reáliemi, a tak srdce militaristy plesá nad všemi těmi detaily uniforem, zbraní, vojenství obecně. Chápu, že příběh působí příliš chtěně a uměle, nicméně pro mě je autentický, mohl se stát. Film má působivé herce, výpravu, velkolepě pojaté bojové scény, navíc neztrácí tempo, dovolí si pár vtípků. I od doby svého vzniku je to pořád svěží dílo, které si reprízu zaslouží. A v rámci literatury musím doporučit https://www.databazeknih.cz/knihy/polsko-v-boji-se-sovety-296202 (19.02.2023)