Umělec

Když jsem se dověděl, jaký film získal hlavní ceny na udíleních Oscarů, byl jsem hodně překvapený. Nejlepším režisérem Francouz, o kterém předtím nikdo pořádně neslyšel, ne jinak tomu bylo v kategorii nejlepšího herce, kde mě mrzelo, že cenu nezískal Brad Pitt, který by si jí zasloužil hodně. Možná měl v "Moneyball" zatancovat. Největším šokem však bylo, že cenu pro nejlepší film si odnesl snímek, který není USA ani spoluprodukován, je to snímek francouzsko-belgický. "The Artist" byl pro mě osobně jako blesk z čistého nebe. Účast několika hereckých hvězd z něj pořád nedělá americký film, ale na druhou stranu vznikl snímek, který je neskutečně americký, a to v tom, že se v USA odehrává, a to v USA od roku 1927 do roku 1932, což jsou nejen léta krize, ale také léta, kdy se přechází z němého na mluvený film a hvězdy němého filmu zůstávají v zapomenutí. Přesně tohle je případ George Valentina, který se nemůže smířit s tím, že lidé chtějí vidět mluvící herce. "The Artist" je film, který předvádí dobu v její kráse, je to pocta americkému němému filmu a němému filmu vůbec, je to film krásný, film pro diváka. Ano, i ve 21. století je možné sledovat němý film a bavit se u toho. Je dobře, že se snímek dostal i do kin, že se o něm ví. Možná se zvýší zájem i o další němé filmy moderní éry. Michel Hazanavicious stvořil dílo, které není scenáristicky ohromující, ale je ohromující podáním, formou a filmovou krásou. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/05/9-umelec-diktator-nacho-libre-rise.html (19.02.2013)

Jsem velmi, velmi rád, že nejde pouze o napodobení oněch němých filmů let dvacátých. Ona jejich skutečná krása tkví v době, kdy se tyto filmy točily a bylo v nich maximum, co filmaři filmu mohli dát. Artist není jen další poctou počátkům kinematografie, je to paradoxně čerstvá myšlenka v záplavě mnohdy zbytečných filmů. Má to vtip, má to šmrnc, má to hlavu a patu, na tohle nemusíte být akademik, to se snad musí líbit každému. Padnoucí hudba, propracovaná každá scéna, každý detail, to už je jen třešnička na dortu. Já prostě nenacházím slov, přijde mi to dokonalé v každém ohledu! Geniální! (26.01.2012)

Weinsteinovic Oscarový kalkul, kterému se velice snadno podléhá. I když mám k podobnému cenovému vydírání většinou velmi silnou averzi a bývám vůči podobným filmům často zaujatý, Artist dostal i mne. Kvalit snímků z doby, o které vypráví, však ani zdaleka nedosahuje. 80% (13.02.2012)

Natočit v roce 2011 němý film chce odvahu, natočit film o tom jak hvězdu němého filmu převálcuje nástup mluveného filmu...ještě větší odvaha. A ona se ta odvaha vyplatila. Volejte sláva a radujte se. Film. který je po dlouhé době o hereckých výkonech a ne o tom, co se v něm říká. (13.02.2012)

Asi už si to nepustím znova. Taky bych neřekl, že mě tento typ filmu může bavit. Nakonec jsem rád, že jsem The Artist mohl shlédnout - milý snímek s výborným hereckým obsazením. Jeden z mála francouzských počinů, kterým jsem kompletně rozuměl v originálním znění bez titulek.. (17.08.2012)

Krásná pocta němému filmu působí v dnešní době troufale, mne bohužel poněkud nudila, ale noblesa v tom cítit jde. Pravděpodobně můj první a poslední němý film. (08.02.2013)

Moc se mi na němý film nechtělo, ale byl mi doporučen a nakonec se mi líbil. Hlavně díky bezva ústřední dvojici, jejichž úsměvy mě dokázaly totálně odbourat. V životě jsem o J. Dujardinovi neslyšel, ale Oskara má zaslouženě. Bavilo mě to, jednoduchý příběh, Nutný důraz na výrazové prostředky, výborná atmosféra, hudba a hlavně herecké výkony. Netradiční, ale u mě to fungovalo. (07.04.2013)

Pocta filmu se vším všudy. Jean Dujardin je naprosto výtečný, ve spojení s roztomilým pejskem a nevtíravou hudbou dokáže vyvolat atmasféru "starého dobrého Hollywoodlandu". A pro mě byla třešnička na skvělém filmovém zážitku James Cromwell. Ten stařík dokáže zahrát cokoli. (01.02.2012)

Je odvážné v dnešní době, kdy ve filmech je dokonce voda, vzduch i nebe celé digitální a akce je tak rychlá, že divák ani nestačí sledovat všechny ty uměle vytvořené bubáky, natočit černobílý krásný snímek celý bez mluveného slova. A povedlo se. Průzračně čisté, jako závan čerstvého větru do stojatých vln dnešní filmové produkce, která víc sází právě na efekt a ne formu. Moc se mi líbil příběh úspěšného herce němé éry, který s příchodem zvukového filmu upadl v zapomění...Světská sláva, polní tráva! Krásné, lidské a dojemné! (06.02.2012)

Natočit v dnešní přetechnizované době a 3D možností něco takového chce opravdu koule! A Hazanavicius je má a já se hluboce skláním před tím, co tu předvedl. Režijně je to precizní, formálně dokonalé. Jen to nasvícení a nasnímání by stálo za pořádnou analýzu. Obdiv patří také famózním hercům, kteří se museli naučit úplně nový styl hraní a zvládli to dokonale. Uvěřil jsem, že je to film z dvacátých let. Dvojice Dujardin a Bejo tu exceluje a předvádí opravdu fantastický a náročný výkon. Když si navíc představím, kolikrát to třeba přetáčeli, všechna čest. Hudba je moc příjemná, rytmická a taková dobová. Proč nakonec čtyři? Nějak mi přišel slabší ten příběh (forma předčila obsah) a některé momenty byly slabší a možná to mohlo být o pár minutek kratší. Celkově vzato ale dost povedený film. Dostane-li Oscary, nebudu se zlobit. 85% (09.02.2012)

Paráda! Peppy Miller charizmatnejšia ako Marilyn Monroe. Pre mňa doposial neznámy Dujardin jak keby natáčal 50ty film po boku Chaplina. A 100 minúť nemého filmu zbehnutých skôr, ako som stihol ztopiť pukance v mikrovlnke:). BTW ale cez všetku kvalitu, aj tak to stále nie je oscar podľa mojich predstáv...nazdar (13.03.2012)

Podľa filmovej ceny Oscar: najlepší film roku 2011.. Celkom ma prekvapilo že táto snímka získala Oscara za najlepší film. Nie že by si to nezaslúžila, ide o veľmi zaujímavý, dobre nakrútený ale hlavne veľmi originálny kúsok, avšak ide o nemí a bielo-čierny film vo formáte 4:3. Také sa už nenakrúcajú dobrých osemdesiat rokov. Som rád že kritici, takisto ako ja, videli to kúzelné čaro starého filmu ktoré sa tvorcom podarilo pretaviť do dnešného sveta. Nie je to vôbec gýčovité ako mi to pripadalo v prvých minútach. Má to presne ten šarm ktorý prekypuje v starých filmoch. Je to trocha naivné, trocha skúpe na vedľajšie postavy, má to prehnane epický symfonický soundtrack ale v tom tkvie sila tejto snímky. Nemal som žiadne očakávania a možno preto ma tak strhla dejová línia. Zápletka v ktorej vďaka pokroku zastavujú výrobu nemých filmov a miesto nich začnú nakrúcať zvukom okorenené (tím pádom herci nemých filmov strácajú svoje zamestnanie a slávu) je úchvatná (24.09.2014)

Fajn filmový zážitek do kina. Doma bych to asi vidět nechtěla. A taky by mi asi vadilo, kdyby byly všechny filmy takové. Tady to bylo originální a nevšední. Příběh ušel, postavy byly sympatické a režisér dokázal skoro celý příběh vyjádřit neverbální komunikací, což bylo obdivuhodné. (26.02.2012)

Po tom co jsem si nechal film odležet v hlavě zvyšuji hodnocení na plných 5. Velice esencialní. Film dokazuje, že není třeba vůbec žádných slov pro vyjádření smutku, lásky, štěstí a bolesti. Vše funguje jak má, hudba perfektně podtrhuje jednotlivé části filmu. Ke všem oskarovým filmům přistupuji skepticky ale Artistovi jsem prostě podlehl stejně jak silně lidskému a dobrosrdečnému úsměvu George Valentina a svůdnému pohledu Pepe Miller. (01.03.2012)

První půlka mě svým jemným nenuceným humorem a originalitou němého filmu, kterému bylo beze slov tak dobře rozumět, nadchla a říkala jsem si, že už chápu, proč Artist toho Oscara dostal, ale druhá půlka, ve které se začalo hrát na vážnou notu, už tak skvělá nebyla. Úplně si nemyslím, že bylo nutné film z doby, ve které byly filmy němé a černobílé, točit němý a černobílý, ale své kouzlo to určitě mělo. Dokonce ke konci, kdy se začalo mluvit, jako by to kouzlo pominulo. Oscara bych ale stejně radši dala Hugovi, který použil všechny moderní postupy a přitom atmosféru a nostalgii té dávno minulé doby dokázal přinést taky. (10.03.2012)

(viděno 20. 1. 2012) Na jednu stranu nádhera, kdy jsem hned od začátku zírala s pusou dokořán a přiblblým úsměvem na rtech zároveň, na stranu druhou musím objektivně říct, že jsem na své straně čekala větší nadšení, že tomu ještě něco málo chybí. Každopádně je však The Artist vynikající film, který se nebojí jít proti proudu a v dnešní době plné filmů, které soupeří o to mít co nejlepší 3D, zvuk, obraz a kdo ví co ještě, opět sází na starý dobrý příběh, herce. A to, že u toho vzdává hold filmovému řemeslu obecně, je jen třešničkou na dortu. The Artist určitě není pro každého - přece jenom je to film němý a černobílý, což spoustu komerčních diváků odradí, ale mě film potěšil, pohladil po duši. Pocta je to krásná, to snímku nelze upřít. Herci jsou dokonalí, mnoho nápadů vás donutí uznale kývat hlavou, všechno to funguje. I když dávám "jen" 80 procent, myslím, že právě tohle je film, který na letošních Oscarech ukáže, zač je toho loket. (04.04.2012)

Němé filmy z meziválečného období nejsou moje hobby. Film, kde herci nemluví a je černobílý, pro mě tedy nepředstavoval nějaké velké lákadlo. Na druhé straně pěkná sbírka ocenění. K snímku jsem přistupoval spíše skepticky a moc jsem neočekával, ale moje očekávání byla mylná. Je to krásný film, krásně natočený s krásnou Bérénice Bejo. Na ní je radost se dívat. Nominace na Oscara pro oba hlavní herce naprosto zasloužené, byť nakonec so sošku odnesl pouze Jean Dujardin. Ale nutno dodat, že konkurence pro Bérénice Bejo byla letos v její kategorii obrovská. Tuhle romantiku si chci brzy zopakovat a užít si to ještě jednou. (26.04.2012)

Výrazné osvěžení současné komerční kinematografie. O Umělci se dá s poklidem říct, že se jedná o dílo, které především staví pomník jednomu období filmové tvorby (byť na tehdejší slaďáky by mě asi neužilo), zajímavým způsobem komunikuje s publikem (Vzpomenete si, kdy jste naposledy byli vystaveni takovému tichu, jako když skončila projekce Valentinova filmu a publikum tleskalo naprázdno?) a povyšuje filmovou hudbu zpět z pozice doprovodné kulisy na rovnocenného partnera obrazu. Zápletka je velice prostá a není zde žádná záporná postava, což je možná typické pro dobovou kinematografii, nicméně kvůli použitým technickým postupům a příliš čistému obrazu není Hazanaviciova snaha evokovat přelom 20. a 30. let kdovíjak přesvědčivá. Co se týče dalšího významu Umělce, považuju za příznačné, že se (téměř) němý film o přechodu z nezvukového formátu na zvukový objevil v době, kdy Peter Jackson a James Cameron prosazují vyšší snímkovou frekvenci, která prozatím vzbuzuje silné kontroverze. (720., 27. IV. 2012) (02.05.2012)

95% Kino. Silné, vtipné, nenásilné, milé. Netřeba víc slov. (08.02.2013)

Jde o v podstatě jednoduchý až naivní příběh, ale ono je to tak skvěle zpracované, že to má jakési kouzlo, které chytne a nepustí. Pro mě vyloženě lahůdka. (15.12.2013)