Přelet nad kukaččím hnízdem

Vynikající, ale plný počet dát nemůžu. Na to na mne Přelet dostatečně nezapůsobil. Navíc pochybuju, že ve mně měl film vyvolat sympatie k postavě Louise Fletcher, zatímco Nicholson mi měl jít na nervy. Cvokárna je skvěle depresivní prostředí, ale přenést jej na mne - jako diváka - se nijak silně nepodařilo. Prostě nenechalo to ve mně ten ojedinilý stoprocentní dojem. 85% (16.09.2008)

Předlohu Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven jsem četl až několik let po prvním zhlédnutí filmu. Ale díkybohu mi to nesnížilo zážitek ani u jednoho. Kniha i film jsou takřka dokonalé, svým způsobem. Ale film mám zkrátka radši. Již tak dobrou knihu prostě pozvedl na něco naprosto ikonického. (07.08.2010)

Približne rok mi trvalo, kým som sa odhodlal One Flew Over the Cuckoos Nest pozriet, no a konečne to môžem ohodnotiť piatimi hviezdičkami a napísať, klobúk dolu pred Milošom Formenom, Jackom Nicholsonom a všetkými ostatnými bláznami. Aj keď musím povedať, že som očakával kvôli vysokému hodnoteniu a obľúbenosti filmu trošku viac než som dostal, ale zas na druhú stranu to aj tak splnilo čo malo. (31.08.2011)

Bob Dylan ve svém nejslavnějším evergreenu Blowin in the wind zpívá, volně přeloženo do češtiny …kolik cest musí člověk ujít, aby mu řekli, že je člověkem?.... Pacienti sanatoria pro duševně choré, z nichž je zde dost na vlastní žádost, jsou zmítaní despotickou vládou vrchní sestry Ratchedové. Okolní svět za nimi zavřel bránu, a zpoza personálu jsou bráni jako blázni, tudíž jejich pracovní náplň. Do tohoto světa vtrhne buřič, výtržník a ulejvák McMurphy, který rozvíří prach na dosud poklidném místě. Jako spasitel z nebe přináší pacientům novou naději, víru v sebe sama, chápání lidských podstat a potřeb. Rok 1975 se do dějin světové kinematografie zapsal jako rok, kdy Čech dobyl Hollywood. Svým omračujícím dílem vytřel zrak porotě a odnesl si pět Oscarů ve všech hlavních kategoriích. Na všem přispělo také maximální herectví všech zúčastněných a jeden z nejdojemnějších a nejsilnějších závěrů všech dob. Mistře Formane, děkujeme. 100%. (11.12.2006)

Dle zdejších komentářů se jedná o brilantně zrežírovanou perlu světové kinematografie, s čímž sice mohu souhlasit, ale pocitu nudy jsem se nezbavil ani po několika koukacích pokusech, jejichž smyslem bylo plnohodnotné docenění snímku. Možná je to tím, že už jsem mladý příliš dlouho na to, abych stavěl rebelii nad řád, ale spíše je to potvrzením skutečnosti, že u Formanových filmů jsem nikdy žádný umělecký orgasmus nezažil. (19.07.2011)