Rivalové

Po technickej stránke (preteky, retro výprava a kostýmy...) Rivalom ťažko niečo vytknúť, no je to strašne nudné. Ron Howard režíruje až nepríjemne sterilne. Najvýraznejším plusom Rivalov je už silný príbeh zvláštneho (ne?)priateľstva medzi dvoma legendárnymi pretekármi. Herci sú priemerní, ale ich postavy (a vzťah medzi nimi) sú natoľko jedinečné, že ani dosť nemožný Chris Hemsworth to nedokáže pokaziť. (15.01.2017)

Rivalové nejsou o Niki Laudovi, Rivalové přímo jsou Lauda. To přirovnání se nabízí samo. Slavný formulový závodník je zde popsán jako precizní technik, suchar odhodlaný svou pílí a odhodlaností získat to, co jeho oponent zvládá ukořistit spontánností a charismatem. Připomíná to obráceného Amadea, v němž génius průměrnosti materiálně prohrává, ale morálně vítězí nad horkokrevností a radostí ze života. S trochou jízlivosti se nabízí, že něco takového musí být tajným snem Rona Howarda. Celou jeho režijní kariéru prostupuje preciznost ve všech ohledech. Dobře volené postupy ozkoušené mnohými před ním. Mnohdy padne jeho úsilí co nejdůstojněji a nejdůsledněji zpracovat námět na úrodnou půdu (Duel Frost/Nixon, Apollo 13), jindy se stane fatálním omylem (brownovské adaptace, Grinch) a jindy zdrojem nekonečných debat, jde-li o umění, nebo zbabělý mustr (Čistá duše). Čekat, že se Howard změní a začne experimentovat, by bylo stejně pošetilé jako chtít po Hansi Zimmerovi, aby složil ještě čtvrtý hudební motiv, který by přidal k těm třem, co už dvě desetiletí dokola opakuje. Ani jeden nemá k posunu důvod – jejich formální zbabělost a ničím nerušená sázka na jistotu jim přinášení většinou uznání a řadu obdivovatelů v divácích, kteří oceňují, že v kině uvidí či uslyší přesně to, co si přáli. A tentokrát to oceňuji i já. (03.10.2013)

Faktické hrubky, které ne úplně citlivě mění situace, ale i charaktery postav, jsme schopen nějakým způsobem akceptovat. Občas jsou zbytečné, ale většinou přinášejí snímku více drajvu. Opravdu na škodu jsou jen v pár momentech. Nicméně nemůžu se zbavit hořkého pocitu, že tenhle snímek je zbytečně ukočírovaný v hollywoodských mantinelech. Což je bohužel věc, které jsem se u rutinéra Howarda trochu bál. (22.10.2013)

Když se ženete ulicemi Monte Carla rychlostí 300 km/hod a v ruce vám zůstane trčet utržený fofrklacek, za vámi se hromadí monoposty a spékají se v jeden velký pamětní monolit, ženy na tribuně vystrkují štrůdly z trička s logem Ferrari ven, víte, že jste opravdový frajer, který ví, kde má ručník. Jednou o tom napíšete do análu a jednou o tom natočí film. Film, který ovšem není ničím. Není tak úplně historickou rekonstrukcí, není tak úplně životopisný, není napínavý, není akční, není romanticky a přitom to vše v sobě má a vůbec nenudí, informuje i napíná. Ehm, a to je dost zvláštní. Asi lze tedy říct, že je mistrně natočený. Bavil jsem se skvěle a to jsem se u jakéhokoliv Grand Prix při sledování nikdy nedostal dál, než do klasifikace. Rivalové byl fantastický filmový zážitek. Některé scény dokonce předčily animované sekvence z NFS 2. A velmi mě potěšilo, že v druhé půli filmu hrál Nikilaudu Jan Přeučil. Ach, ta čest. Nikilauda byl vedle Gagarina, San Dokana a pana Tau, mých hrdinů z dětství, asi jediný opravdový a proto mě tato pocta jeho skutkům velmi oslovila. (14.03.2014)

Technicky brilantní. Vizuálně dynamický, ale námětově nenaplněný. Howardovsky vyšperkovaný snímek, který ale není zdaleka tak emocionálně zdrcující jako Senna, který dokáže diváka položit na kolena. Daniel Brühl překonává svůj nejlepší herecký výkon od Inglourious Basterds. (29.05.2014)