VOD (1)
Epizody(10)
Recenze (64)
7/10. Solidní zklamání. Atmosféra je o dost horší, téma ekoterorismu je nudné, pointy a twisty jako kdyby vypadli z Kobry 11 a všechny vedlejší postavy jsou extrémně nezajímavé. Naštěstí hlavní dvojka je pořád mega sympatická (tentokrát víc Martin) a oba herci podávají naprosto bravurní výkony. Audiovizuálně to pořád vypadá výborně, ať kamerou, zvukem nebo hudbou. A finální epizoda je skutečně kulervoucí a velkolepá. ()
Druhá séria umne využila úspech prvej a vytvorila tak dva bezproblémovo spojiteľné celky. U jednotlivých sérií Mostu, ako aj u filmov typu Sedem mám problém, keď si predstavujem koľko času, plánovania, príprav a realizácie si také komplikované zločiny vyžadujú a či je vôbec v ľudských silách to zvládnuť. U druhej série už tento problém bol zreteľnejší,ale Sofia Helin s Kimom Bodniom väčšinu prekryli svojimi kvalitnými hereckými kreáciami. ()
Druhá série mě našponovala jak strunu od začátku do konce a za mě vydařenější než ta první. Tady nevíte nic od začátku do konce, což vám drásá nervy a ještě při tom prožíváte mnohdy smutné příběhy postav. Za mě super a hurá na třetí sérii, která to, doufám, bude umět taky tak. V neposlední řadě taky proto, že se na to snad tvůrci nevyserou a rozřešení této řady nám ještě ukážou! ()
Ač se celou dobu zdá, že druhá série za předchozí trochu pokulhává, poslední díl přesvědčí o tom, že tomu tak rozhodně není. A to ještě u předchozího dílu se zdálo, že hlavní záporák z první série nemá vetší význam, že ústřední linka tolik nepřekvapí, ale opak je pravdou. Za hlavní klad dávám skvěle fungující chemii mezi Sagou a Martinem, zvraty ve vyšetřování a to že se nešetří úmrtími postav (někdy možná až moc). Hlavním pilířem je pro mě však pořád Saga - budete jí pořád milovat za to jak je jiná, chladná, odměřená, přímá a nejde jí být dobrou partnerkou ve vztahu a nakonec ani... 84%. Veliká natěšenost na 3. sérii. ()
Galerie (214)
Photo © Danmarks Radio (DR)
Za mě slabý 4* a jentaktak dotažení na úroveň srovnatelnou se sérií první - nakonec ale zůstávám u nich, i když po průběhu série bez posledního dílu bych nejradši dal 3*. Druhá série obecně už pro mě byla jen detektivkou bez nějaký velký nadstavby - jiskření mezi Sagou a Martinem bylo sice pořád fajn, ale už to ztratilo to kouzlo něčeho novýho, motivaci pachatele nebo pachatelů jsem nechápal a byla mi tak trochu jedno, a nefungovala na mě ani ta údajná(!) linka s ekoterorismem (zvířecí farmy, dovozy potravin atd. jsou jako nápad lomeno společenskej problém sice dobrý, ale nijak se to nerozvíjelo a tak mi nakonec přišlo, že účinnější polemiku /i divákovou/ vzbudil svejma akcema Jens v první sérii) - tohle teda jako přidanou hodnotu moc brát nemůžu. Dost s tihle všim (a nakonec i se mnou samotnym) ale zamával poslední díl - jenže jen na něm série postavená bejt nemůže. (POZOR, TROLEJ) Celý dvě série teda nakonec beru jako takovej dvoukapitolovej opus o konci a rozkladu Martina - ten jeho příběh, korunovanej poslednim dílem, je opravdu silnej. WTF moments: Baví mě třeba, že i když se to odehrává mezi Švédskem a Dánskem, tak i tak si Martin se Sagou jen tak mezi řečí jezděj autem řikat tři věty, který by šly řešit i třeba přes mobil (ale jasně, kdo by se chtěl dívat na seriál, ve kterym by pořád byl jen záběr na to, jak někdo s někym telefonuje). Překvapily mě taky některý scénáristický zkratky - asociální, führerovsky přesná a systémově spravedlivá Saga vždycky musí mít jistotu, než něco řekne, a něčim jako předsudkama se fakt ovlivňovat nenechá, ale najednou jí nevadilo s jistotou tvrdit, že člověk, kterýmu volal malej Linus, automaticky musí bejt, bez jakýkoli zmíněný pochybnosti nebo ověřování, hledanej Niklas (obdobně pak u Münchhausenova syndromu si je nějak podezřele rychle jistá tim, že prášky v šatníku Nikolaje musej nutně znamenat, že ho s jistotou trávila právě chůva) - znovu, je jasný, že nikoho by nebavilo sledovat vyvracení všech ostatních eventualit, stejně jako se nepotřebujeme koukat, jak elitní detektivové vyplňujou třeba wordovský žádosti a excelovský tabulky, ale je to prostě (zrovna u Sagy a její pečlivosti a přesnosti) trochu nepoměr - mimochodem, tenhle administrativní vopich na policejní úrovni je moc hezky ukázanej třeba v Případech 1. oddělení. Zarazily mě ale taky bezstarostný návštěvy Jense ve vězení vč. vnášenejch věcí (cokoliv - papíry, jídlo, pití...), a to dokonce s návštěvama přímo na cele (wtf?), nebo nezaheslovaný počítače, soubory a videa hlavního úchyla šmírujícího svou nahou ségru. Jak z ňáký béčkový absurdní komedie byla i scéna, kde Viktoria krvavym kašlem ohodila do ksichtu Pernille - stejně jako mně nepochopitelný Pernillino chování, když Vikotrii našla (klidně jí tam mohla zabouchnut, počkat venku a zavolat posily, atd. - zvlášť, pokud za dveřma už mělo bejt tak jednoznačně bezpečno /jinak by tam přece Martin se Sagou tak sebejistě a dlouho nestáli/). Zbytek záchodový scény byl ale obrovsky silnej ("Bojim se..."), to ať nežeru. Školácky přetajemněle na mě působila i scéna se zastřelenim Getrud (obličej ve stínu, jako fakt?), a taky by nemuseli tvůrci z diváků dělat blbečky zbytečně doslovnym dovysvětlovánim už dlouho jasnýho Martinova otrávení Jense. () (méně) (více)