Úsvit planety opic

Planeta opic je tu s námi již přes 45 let a ačkoli se životnost značky Timu Burtonovi prodloužit nepodařilo, Rupertovi Wyattovi před třemi lety již ano a proto bylo jasné, že se brzy dočkáme sequelu. Tentokrát se režie chopil talentovaný Matt Reeves a je třeba říct, že připravil minimálně stejně kvalitní film, jako jeho předchůdce. Nyní už totiž jde primárně o soužití v obří tlupě lidoopů a lidé jsou tak trošku odsunuti na vedlejší kolej. Trailery slibovaly výživnou bitvu dvou nesmiřitelných klanů, čehož jsme se do jisté míry dočkali, ovšem to hlavní nás teprve čeká. Dvojky to mají v době uzavírání do trilogií prostě těžké a tento film je třeba brát sice jako takový rozjezd pro velkolepou trojku, ovšem dobře fungující i sám o sobě. Lidské charaktery nenaskýtají žádná překvapení, ačkoli se Jason Clarke s Gary Oldmanem hodně snaží (Oldmanova nostalgická chvilka patří k nejdojemnějším v tomto snímku, jelikož to prostě Gary dokáže skvěle prodat). Naprosto všechny však zastiňuje parta herců přes Performance capture v čele s Andy Sarkisem, které sice na plátně nevidíme v jejich lidských podobách, rozhodně si však užijete jejich herecké umění pomocí této pokročilé techniky a asi se i přistihnete u toho, že ti správní lidé jsou vlastně ty opice. Celkově výborně zadaptované volné pokračování povedeného filmu, který dává předzvěst ještě větší trojky, ale i tak si Úsvit člověk dokážete užít, jelikož nejde jen o tupou slátaninu, ba právě naopak. PS : Kdyby se někdo náhodou chystal na 4D, je lepší peníze navíc utratit třeba za Transformers, nebo prostě za něco akčnějšího a na opice jít ve 2D...90%...[18.7.2014_Cinema City 4DX_Nový Smíchov] (18.07.2014)

Takhle se točí dvojky! Sice bych neřekl, že je Úsvit nutně lepší než Zrození, svoje místo na slunci si ale rozhodně zaslouží. Je totiž tematicky a myšlenkově košatější a trikově vypiplanější, přičemž se stejnou vervou upřednostňuje hutný příběh před dynamickým spektáklem. Ne že by na nějaké ty akční opičárny nedošlo. Reevese ale daleko víc zajímá, proč k nim vůbec dojít má a co z nich vyplyne, paradoxně tak stejně jako protagonisté netoužíte po opulentních masakrech, nýbrž po míru. Je ale soužití lidí a opic vůbec možné? A může za stahující se smyčku vyděšená lidská nátura, opičí naivita nebo něco jiného? Pozvolna destilované odpovědi rozhodně stojí za to. A kdyby k nim po brilantních dvou třetinách filmu vedlo o něco silnější finále, byl bych vyloženě v sedmém nebi. (8/10) (14.07.2014)

CGI ve službách dokonale vypiplaných emocí, upřímných opičích pohledů a precizní režisérská stavba jednoduchého děje se tentokrát nekoná, jelikož Reeves spatřuje základního tahouna filmu přesně na opačném spektru blockbusterových pravidel. Práce s postavami na nule, předvídatelnost děje na stovce. S příbývajícími minutami mi bylo upřímně líto každého předem trefeného momentu, který chce člověk v závěru proměnit v dobropis vstupenky do kina. Fail roku. (27.07.2014)

Nejlepší možné pokračování, jaké Zrození Planety opic mohlo dostat. Výměny režiséra bych si nejspíš nevšiml (Reeves má stejně jako Wyatt spoustu nápadů, tu a tam pobaví nějakým delším záběrem, atmosféra dokonalá), zato Michael Giacchino složil ještě lepší hudbu než Patrick Doyle... A změnil se především Caesar. Zestárl, zmoudřel a všechno je to na něm perfektně znát už v prvním záběru. Jako postava je výborně propracovaný, správný hrdina jak má být, a členové jeho rodiny jsou na tom zrovna tak. Zkrátka je vidět, že scenáristé si na opicích dali záležet stejně jako (nebo více než) na lidech a povedlo se. Opět mě nadchli i trikaři, film má spád, myšlenku, postupně graduje, závěr je bombastický. Jsem zvědav, čeho se dočkáme příště. Nejvíce by mě filmaři potěšili, kdyby se třetí díl odehrával zase až po nějakých deseti zimách, přímo nenavazoval a pokud možno se bez lidí obešel úplně. Ale to je jen takové troufalé přání. (18.07.2014)

Jak mne minulý prequel opičího světa nadchl a překvapil, tak dvojka udělala pořádný pokles. Příběh nemá čím překvapit, ani obsahově pobavit a při jeho režijním zpracování mi mnohdy trnuly zuby hrůzou, jak nudné, očekávané a nezajímavé to vlastně je. Sofistikovanost, logika a poutavé směřování se tentokrát nekoná. Dvojnásobně splasklá bublina, jak u fenomenu Planet of the Apes, tak jména Matt Reeves. (19.07.2014)