Útok na Bílý dům

Totálně přehnaná zábava s dobrým a vtipným Tatumem, který i s mladým kukučem hraje fotra a má občas takový, až willisovský hlášky. Celý film je fakt spíše sranda, ale akce není ošizená a při driftování na zahradě Bílého Domu si vrchovatě užijete obojí. Nejmonumentálnější je určitě nálet Black Hawků, ale i všechny přestřelky jsou v pořádku. Jen po každé z nich přijde nasranej Jason Clarke a zařve "kurva zase upláchl," nebo tak něco. A práce s vedlejšími postavami je zvládnutá na jedničku. Dokonce mi bylo líto té Tatumovy slečny, co mu zařídila lístky na prohlídku. (17.07.2013)

Nevím co si Emmerich představuje pod pojmem prezidentování, ale rozhodně to nebude jen nudné papírování a moře rutinních schůzek. Ale právě jeho jedinečný přístup, který umožní skupině teroristů během deseti minut kompletně obsadit nejstřeženější budovu světa a podle potřeby udělá akční hrdiny ze všech zúčastněných prezidentem počínaje a jedenáctiletou holčičkou konče, přidal opět celé podívané ohromně na zábavnosti a probudil v myslích žánrových příznivců tak trefný pocit deja vu, o jaký se v posledních letech stará už jen parta jistých postradatelných týpků. Co na tom, že je film přecpaný stokrát viděnými klišé stejně jako The Rock steroidy, když vše je záměrně vedeno s takovým nadhledem a natočeno natolik zkušeně a sympaticky? Navíc herci si své role viditelně užívají a pan režisér si dělá každým vyprázdněným zásobníkem stejnou radost, jako kdyby měl být jeho poslední. Rozhodně mě udivuje kritická recenze s Cinemy, kde to WHD opravdu pěkně schytal. Pan redaktor asi není dostatečný gurmán. :D 75% (29.12.2013)

Smrtonosná past 21. století. Film, jak se dalo očekávat, nepostrádá tradiční emmerichovské atributy a trade-marky, v tomto případě lze hovořit o jistém zesílení znaků, podle nichž jsou filmy německého rodáka nezaměnitelné (a teď mi nejde o nějakou ideologickou rovinu, někdy až fanatický amerikanismus atp.). Na úrovni vyprávění i stylu lze vystopovat znaky „čirého (hollywoodského) akademismu“, a ačkoli průměrná délka záběru dle prvního dojmu nebude pravděpodobně přesahovat tři sekundy, jde o velmi přehledně natočený film, kde orientace diváka v prostoru není téměř nikdy narušována (někdy trochu ztížená orientace v čase je už trochu jiná otázka). [==] Doslova fascinující je pak to - a to zdaleka nemůžu být jediný, kdo se o tomhle zmiňuje, protože je to nesmírně výrazné a ozvláštňující, jakým způsobem jsou ve filmu užity jednotlivé prvky a motivy, přičemž každý z nich plní nějakou předem jasně určenou funkci a film diváka záměrně navádí k tomu, aby danou funkci předem pochopil. Ať už se jedná o dialog, nějaký komentář postavy nebo zmínění určitého předmětu. Úvodní čtvrtina do prvního výbuchu je tímto doslova napěchována, vyprávění pak působí velmi uceleným dojmem a bez problémů si udržuje divákovu pozornost, přičemž výše zmíněné mikro-děje/linie jsou na konci beze zbytku uzavřeny. [==] Je až neuvěřitelné, že ty nejryzejší hollywoodské filmy, resp. za použití tradičních postupů na úrovní vyprávění i stylu, natáčejí režiséři s neamerickým původem. Bylo tomu tak v době největšího rozkvětu klasického Hollywoodu ve 20.-40. letech a je tomu tak i dnes, nejeden z nich byl přitom původem Němec. (30.11.2013)

"Prezident chce udělat tamto." Chvilku jsem se bál, že Maggie bude Jamiemu utírat zadek, ale nakonec jediný, kdo tu něco posral, zůstává Roland. Takhle bizarní hříčku filmového řemesla jsem dlouho neviděl a něco mi říká, že do dalšího výplodu Emmerichovi bujné fantazie zase neuvidím. Kdybych měl býval tlesknout při každé hovadině, kterou uvidím, celý film by provázel mohutný aplaus. Vážně, někdo by už konečně měl nechat zřídit nový oficiální filmový žánr - žánr Emmerich. Vymazlená kamera, nádherné nadhledy, podhledy, vhledy, super jízdy, vyvedená muzika, vypečená herecká sestavička, čupr námět, spousta vtípků, ale obsah stejně pochybný, jako pod kapotou ojeté škodárny. (13.08.2013)

Emmerich je pořád hovádko, kterému soudnost říká zhruba tolik jako invence, tentokrát má ale v ruce zábavný scénář, jenž i na ploše přes dvě hodiny dovede bavit svou sebeparodií a důmylsným podlézáním a variováním žánrových pravidel. Prvních 30 minut a uberpatetický závěr jsou sice na facku a i za pár nepřehledných střípků z akce bych německého dobrmana nejradší profackoval, ale jako proč ne. Bavil jsem se. U "padajícího Olympu" ale přece jen o něco víc. Asi to bude tím, že ten mi v té své konstantní republikánské debilitě přišel ještě zábavnější a hlavně si mohl dovolit prostřelené lebky. Mít ve filmu rotační kulomet je super. Ale v PG-13 filmu je to asi stejný trumf jako kdyby se terorista osázel dynamitem a po zmáčknutí tlačítka vyletěly leda bublinky. 7/10 (12.08.2013)