Mezi náhrobními kameny

Perfektní detektivka ze staré školy s přesným Neesonem, úchylnými únosci a studenou, promočenou atmosférou. Tyhle nedigitální chlapské filmy se už dneska téměř nevidí a je radost, že Scott Frank dokáže žánr vzkřísit i dnešní době. Ponurá nálada konce tisíciletí plná feťáků a rozřezaných ženštin, nápaditý příběh z bloku Lawrence Blocka, to vše kořeněné do telefonu hlásícím chraplákem bývalého irského ochlasty? Chci pokračování! (31.10.2014)

Abychom pochopili, že je Liam Neeson badass tak hned ze začátku ledabyle postřílí tři portorikánce, protože ho rušili při čtení denního tisku. Akce poté ustane a rozjede se temná detektivka noirového střihu. Docela mě překvapilo, že nikdo z drogových dealerů neměl bandu goril, který by na duo záporáků poslal. Místo toho se obrátili na starýho ex-alkoholika, bez licence, kterýho jim doporučil feťák. Zaujme to i tím, že se to odehrává v devadesátkách, takže žádný internety. Informace se získávají projížděním starých negativů v knihovně. Má to atmosféru, ale dobrej film to je hlavně kvůli Neesonovi, který je v těchto rolích nepřekonatelný. (01.04.2017)

Na vrcholy žánru nejenže tenhle kousek nedosáhne, ale hledí k nim s velmi výrazným odstupem. Na vině je scénář, který vaří sice z osvědčených, ale už dávno profláklých ingrediencí a škodí mu především to, že nepracuje s tajemstvím. Pachatelé zla jsou divákovi známí a napětí vyplývající z jejich odhalování se zkrátka nekoná. Scott Frank to měl nahradit patrně atmosférou, jenže na to mu nestačily síly. Mezi náhrobními kameny není atmosférický film a jakkoliv se v Pomově komentáři objevuje přirovnání k Schumacherovým 8MM, nepřipomíná je to ani při letmém pohledu z rychlíku. Pokud už se Frankovi daří budovat napětí, je to díky použití osvědčených žánrových klišé, které fanoušek kinematografie bude považovat za poněkud opotřebované. Další výhrada, kterou mám, je pochopitelně pouze můj problém, ale nejobávanější kladivo na organizovaný zločin v důchodovém věku alias Liam Neeson se mi účinkováním v nejrůznějších derivátech Taken poněkud zprotivil, takže jsem jeho zkušené herectví nevnímal jako přínos. Pořád by to ale stačilo na žánrový průměr a 3*, jenže je tu ještě anemický černošský chlapeček, kterého, jak jinak, opustila maminka a smysl života našel ve spolupráci s hlavním hrdinou. Na tuhle berličku jsem obzvlášť citlivý a snímek stojí jednu hvězdičku. Hůř bych reagoval snad jen na blonďatou modrookou holčičku chřadnoucí na leukemii, do které se náš odvážný detektiv platonicky zamiluje. Celkový dojem: 40 %. (28.09.2016)

Liam Neeson tentokrát bez intenzivní akční podívané, nýbrž s ponurou atmosférou v temném kriminálním thrilleru. Dobře vybudovaný začátek navnadí, příběh neurazí, ale postavy a jejich samotný vývoj bohužel zůstávají na vlně průměru. Po vizuální stránce není rozhodně co vytknout, filtry zvládají vše s grácií. Kde to ovšem opravdu skřípe je mizivá poutavost a absence originality v příběhu, jenž nastavují v několika fázích filmu nechtěný pocit nudy. /65%/ (03.09.2015)

Ze všech 4 loňských Neesonových filmů, které jsem měl tu možnost vidět, je tenhle asi nejslabší, přestože jde stále o nadprůměr. A taky hodnotím snímek jako celek, ne Liamův výkon, ten byl zase kvalitní. Krom něho film může vsázet na hodně solidní atmosféru a dostatečně nosný krimi příběh. Je však škoda, že tu jsou rušivé prvky, které výsledný dojem kazí. Myslím tím především násilně naroubovaného kluka-parťáka (černocha bych fakt nečekal, ehm), náboženskou sekvenci (škoda, že ta kravka na pódiu taky neměla za chlapa dealera…) a pak maximálně klišoidní pasáž ve sklepě (u té jsem se už ani nevztekal, jak mám ve zvyku, jenom smál). A taky nemůžu dostat z hlavy tu scénu s přecházením dcerky, ta hudba byla prostě zvrhlá. Ale jak jsem naznačil v první větě, na ty 4* to ještě bude. „Nikdy jsem neviděl nikoho tak pevnýho.“ – „Pevnýho?“ – „Statečnýho.“ – „Nebyl jsem statečný. Jen opilý.“ (06.01.2015)