Brazil

Příběh tohohle snímku je dnes už ve filmové branži bezmála legendou. Producenty filmu výsledná podoba tak znechutila a vyděsila, že ho vůbec nechtěli pustit do širší distribuce a když, tak v silně sestříhané verzi. Spočítali si, že půjde o propadák (což se koneckonců potvrdilo ) a nechtěli vyhazovat peníze za reklamu. Gilliam začal za jeho uvedení bojovat a získal na svou stranu publicisty a odbornou kritiku. Ta i s odstupem času více méně pravidelně zařazuje Brazil do desítky nejlepších filmů všech dob. John Cleese z Monty Pythonů označoval Gilliama za vášnivého megalomana, který snadno podléhá svým tvůrčím vizím a je nutné ho mít pod kontrolou. V Brazilu se to producentům očividně nepovedlo a tak vzniklo nanejvýš osobité a výtvarně přinejmenším pozoruhodné, leč z hlediska diváků ne zcela stravitelné dílo. Osobně mám radši Dvanáct opic -jsou přímočařejší a lépe konzumovatelné. V Brazilu Gilliam místy podléhá manýře a pohrává si s výtvarnými detaily a s atmosférou na úkor celku. Herecké výkony a už zmíněná výtvarná stránka jsou na špičkové úrovni, takže 90 % hodnocení je na místě. Zajímavý je casting, který nadělil hereckým hvězdám jako je De Niro či Palin pro ně velmi netypické role. Brazil je každopádně film, který stojí za to vidět, ať už si o Gilliamově nekompromisnosti myslíme cokoliv. (11.10.2007)

Konečně jsem si splnil povinnost filmového fanouška...(Anglie)....a jak jsem se těšil !!!!....Film skončil a nic.... Zřejmě jsem si v očekání něčeho, postavil laťku hodně vysoko. Nebo byl problém ve zbytečné složitosti a přeskakování rovin. Určitě jako memento odsouzení systému pro mladou generaci zabere. Umělecký počin jakbysmet, bohužel já celou dobu vše sledoval opodál a nemohl se dostat do děje. Malinko to naznačil Tsunami_X, ale podle svého. Především píseň Brazil, která mi byla vždy příjemná, mě tím věčným pouštěním jak na flašinetu pěkně zprotivili. Bylo toho všeho jaksi hodně a krkolomné. Stále mě Gilliam připomínal pejska a kočičku, jak pekli dort..Anebo, ne??..Abych vás moc netrápil, zřemě se na to mrknu ještě jednou....znova a lépe..... (03.08.2004)

Ze své nomádské povahy kosmopolita Terry Gilliam spředl filmovou síť utkanou z tolika inspiračních zdrojů, že se v ní možná trochu ztrácí to, proč vlastně tahle síť byla stvořena. Utopická groteska Brazil se volně inspirovala v mnohém... 1. George Orwell a jeho geniální román 1984 (jestliže Terry Gilliam prohlašuje, že knihu sice četl, ale nebyla mu vzorem, tak si tomu dovolím v našem mediálním věku tak trochu nevěřit...). Zpodobnění totalitního režimu v Británii nedaleké budoucnosti, protkané sítí ministerstva čehokoliv, svítící obrazovky (Velkého bratra) v každé domácnosti a v každém pokoji (příznačný začátek filmu), milenecký motiv hlavního páru atd, to vše spojuje obě díla více než explicitně. Sám vnímám Brazil jako volnou variaci na téma Orwellovy knihy... 2. Groteskní podstata díla Franze Kafky - a to především jeho Proces, celý umně vykonstruovaný zločin, z kterého byl Josef K. obžalován a souzen a jehož podstatu se nikdy nedozvěděl, to vše se odráží v nesmyslných obviněních nevinných postav téhle utopie, v níž jsou lidé zatýkáni na základě podobně znějícího jména a zabíjeni na základě ,,nehody" při ,,práci" s elektrickým proudem (mimochodem Orwellovský newspeak). Navíc prostor ministerstva - obrovské ,,tovární" haly plné nosných sloupů, jako by vypadl z Kafkova vyobrazení půdní ,,soudní" lokace (i zde je hala umístěna téměř na půdě - v 30. patře...) 3. Klasická hollywoodská éra 30. a 40. let v čele s kultem Humphreyho Bogarta (styl oblékání hlavního hrdiny Sama) především v legendární Casablance (romantický milostný osudový příběh našeho páru, ale i ohrožení totalitarismem...), jakož i klasických děl ostatních (filmy bratrů Marxových atd.) 4. Metropolis - tohle vizuálně podmanivé dílo Fritze Langa ovlivnilo vizuální podobu nejednoho sci-fi filmu, jako předobraz se podílelo i na vizualizaci světa Brazilu - monumentalita staveb, shluk futuristických dopravních prostředků, hra světla a stínů... 5. Klasická němá groteska - těch scén, které jakoby z oka vypadly nějaké z éry zlatých časů němého filmu bylo povícero (např. scéna, kdy se Sam doma poprvé probudí a přivítá ho ,,elektrifikovaná" (retro)futuristická domácnost - takhle již vstával tuším sám Chaplin...) 6. Řecké báje a mýty - snová variace na mýtus o Ikariovi si v sobě navíc nese symbolický význam vymanění se ,,Matrixu" 7. Estetika či spíše ikonografie východního samurajského boje - realizovaná ve snových intermezzech... 8. A v neposlední řadě zcela zákonitě i poetika mateřského Gilliamova Létajícího cirkusu Montyho Pythona... tenhle Gilliamův film však narozdíl od Monty Pythonské tvorby skrze svou složitě konstruovanou alegorii, a zvláště ke konci oddalováním rozuzlení, trochu nudí... (12.10.2007)

Ministerstvo strachu a rok 1984 v novém elegantně vtipném hávu jsou ukázkou toho, že takhle nêjak mohl vypadat Matrix, kdyby se nebral tak nesmírně vážnê, a mohl být tím pádem i zábavný. Režijně vybroušené gejzíry nápadů srší fantazií i vtipem. Sám námět je výborný, zaujal by i bez té nadmíru zábavné formy, s níž je za zvuků mnoha hudebních vtípků vyprávěn. Jen se obávám, že během pobrukování ústřední melodie, kterou do češtiny kdysi tak skvěle nazpíval Karel Hála, budu mít neustálou chuť na kávu. Inu, někdo z panstva by si dal pravou brazilskou kávu. (12.06.2020)

TV// Obsazení 4/10 Děj 4/10 Hudba 5/10 Efekty 6/10/// +ten svět, ač hodně bizardní, tak byl tímto způsobem zajímavý, pár wow momentů by se našlo, Jonathan Pryce -šíleně zdlouhavé až nudné, strašně složité/// Na Brazil jsem před pár lety chtěl jít do kina, což mi sice nevyšlo, ale jakmile to měli dávat v TV, tak jsem si to nemohl nechat ujít. Jenže, ten film je tak náročný, zdlouhavý a složitý, že jsem měl opravdu problém u něj vydržet. Nakonec jsem to dokázal, ale musel jsem si film rozdělit na 4 části, prostě naráz bych to nedal. Ten film se dá obdivovat, ale dívat se na něj nedá./// Celkem 46%/// (25.03.2009)