Strach a hnus v Las Vegas

"Wait, we can't stop here. This is bat country!" _____________ Netopýři, dinosauři, čerti, Tobey Maguire, Lucka na obloze s diamanty, pot, krev, slzy, splašky, košík grepů, jeden kufřík plnej drog a halušky od nevidim do nevidim.... To vše a nejen to jako kaleidoskop drogového opojení v týhle tuctový šílený jízdě kabrioletem skrze vědomí i nevědomí města hříchů, Las Vegas, jejíž šoférem je démonický Johnny Depp. Zároveň jde nejen o dost pesimistickou dobovou sebereflexi a pomyslný epitaf éry hippies, amerického snu, acid culture a zlatých šedesátých, ale i nekompromisní disstrack na předražený hotelový pokoje.... Terry Gilliam prostě ví jak divákům zamotat hlavu a obrátit jim žaludky vzhůru nohama, protože tohle psychedelický audiovizuální terno se fakt těžko popisuje; halucinogenní [až klaustrofobickou] kamerou počínaje, omamným vizuálem a neonovejma barvičkama konče – a v tom přeci jen tkví nejen samotná výjimečnost, ale i onen status kultu. No a Johnny Depp & Benicio Del Toro jsou ve svých rolích [jeden s pleškou, druhej s pivním pupkem] naprosto k nepoznání, o to víc v nich excelují.... nehorázná šleha tenhle film, navíc přesně podle mýho gusta. Soundtrack boží! (16.11.2022)

Pôvodne som chcela udeliť 3 hviezdy, ale rozmyslela som si to v okamihu, keď som sa snažila spomenúť si aspoň na jedinú scénu, ktorá by ma "rozorvala" a zanechala trvácnejší dojem. Žiaľ, takej scény niet. Hoci mi táto skutočnosť neimponuje, jednotlivé filmové sekvencie sú len samoúčelne zostrihané, pozliepané a nezmyselne nasnímané. Dokážem byť tolerantná k rôznym zmesiam humoru a uctievam aj gilliamovskú absurditu, no oná absurdita mi zachutila len v Monty Pythonovskom Svätom gráli, ktorý napriek svojej do očí bijúcej "debilite" považujem za intelektuálny klenot. Dokonale chápem, čo chcel Gilliam svojím dielom povedať a podáva to nezvyčajným spôsobom. Perfektne je načrtnuté to, do akých perverzných, fantasmagorických hlbín sa človek prepadá, keď podriadi svoj život drogám, nie je to zobrazené typickým mazlivým hollywoodským štýlom, naopak. Bizarné nazretie do spustošenej ľudskej psychiky je spestrené neuveriteľnými šialenými prvkami. Gilliam sa snaží za každú cenu predrať z konvenčného prostredia Hollywoodu a chvíľami to svojimi kreáciami preháňa, aj keď... zastávam názor, že fantázii sa medze nekladú :) Skvelá myšlienka, skvelá úvodná (takmer jediná vtipná!) scéna s netopiermi a najmä tradične vynikajúci Depp, ktorému sa bezprostredná imbecilita svojej zhúlenej postavy zjavne dostala do krvi :) (27.08.2011)

Strach a hnus v Las Vegas, rež. Terryho Gilliama - vnímam čiste teoreticky, ako nebezpečne návykový, s určitou predstavou tohoto pôvodného „púštneho mesta” , ako jedného gigantického obchodného CENTRA pod jednou STRECHOU, v ktorom sa neustále zoskupujú skupiny závislých ľudí, od nasledujúcich pod-kategórií, t.j. úvodného, klasického gamblerstva (patologického hráčstva), kde by človek mohol kľudne utratiť všetky svoje úspory, a ešte by si navrch aj napožičiaval, cez postupujúci extrémny alkoholizmus, až po spadajúce psychedelické drogy, kedy sa dostávate až na samotné dno ! Našich dvoch postáv sa bezprostredne týka najmä ich brutálne výstredné, nekontrolované excesové drogové opojenie, ktorému kompletne podľahli už v Los Angeles, aby sa to v Las Vegas iba ešte viac potvrdilo a prehĺbilo. Johnny Depp je neuveriteľne stotožnený s originálnym Hunterom, že akoby mu z oka vypadol. Je to SILA, čo zo seba dostal. Zručne mu sekunduje pribratý Benicio Del Toro, ale na tohto, voľakedy univerzálneho herca, skrátka nestačí ! Možnosť vidieť niekoľkých zaujímavých hercov v menších roličkách, čo vôbec nie je na škodu veci. Oko diváka poteší napríklad sekvencia s Cameron Diaz vo výťahu. Gilliam nakrúca nebezpečný road-movie, ktorý podľa mňa patrí pod akýkoľvek zámok, a je na zvážení každého p. diváka, či si trúfa sledovať dvoch tot. magorov... ? (10.03.2019)

Tak tahle substance se mi rozhodně do žil nedostala a to ani na třetí pokus (ten třetí byl první do konce). Divoká jízda? Nikoli. Pěkná nuda a o čem? O drogách? Kdybych nebyla tak otrávená, tak se zasměju "ha, ha", protože tohle bylo jen pozlátko a v něm nic. Ještě že Benicio Del Toro věděl, co a jak hraje, protože Johnny Depp, si myslím, o tom do poslední chvíle neměl páru. Proti soundtracku nemám to nejmenší. (16.01.2006)

Na Strach a hnus v Las Vegas jsem se vyloženě těšil, protože to byl poslední kousek z Gilliamovy filmografie, který mi dosud unikal. O to rozpačitější byl výsledný dojem. Tedy aby bylo jasno, věřím, že režisér i obě hvězdy v hlavních rolích si to náležitě užívali a bavili se tak, jako možná nikdy po dobu své dlouhé kariéry, jenže když se baví štáb, nemusí to znamenat zábavu pro diváka. Tenhle film je jeden předlouhý několikadenní halucinogenní trip dvou chlápků, co si rozhodli udělat výlet do města hříchu s kufrem plným drog. Je snímaný z pohledu feťáka a navíc takovým tím "free cool" stylem, který bych čekal spíš od nějakého výrobce reklam, který si odskočil k hranému filmu. Halucinogenní scény posloužily Gilliamovi k jeho oblíbeným surrealistickým výjevům, takže můžeme sledovat, jak se okolí feťáků hemží osobami, které se promptně mění ve všelijakou havěť. Bohužel film prakticky rezignoval na příběh a obě postavy mají v podstatě nulové charaktery, které se nikam neposouvají a nevyvíjejí. Termín, který mě pro tento film napadá, je stereotyp a z něj plynoucí nuda. Mohl bych mluvit o tom, že Strach a hnus má dost problematické morální poselství, které zní "sjíždějte se, jak dlouho chcete, ono vám to projde a zažijete při tom spoustu legrace, zfetujete mladou holku a užijete si s ní, co hrdlo ráčí, a neptejte se, co bude zítra". Kdybych byl drogový dealer, považoval bych tenhle film za sympatickou dvouhodinovou reklamu. Ale ani pohoršení ve mě tenhle kousek nevyvolává, opravdu mě spíš unavil a i když mu neupírám pár zábavných momentů, které se spíš pojí s tím, jak je snímek v epizodních rolích obsazený, než s kvalitou nějakých gagů nebo komičností postav, celkově to je pro mě bezkonkurenčně nejslabší Gilliam někde na pomezí jedné a dvou hvězdiček. Celkový dojem: 30 %. (22.04.2012)