Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padišáh hostí udatného Karu ben Nemsího za to, že zbavil zemi proradného bandity Žuta. Při té příležitosti se hrdina seznamuje s okouzlující Ingdžou, dcerou vůdce kmene Chaldejů. Záhy se Kara od svého věrného druha Halefa dozvídá, že jeho přítel Ahmed el Corda byl zajat a má být za vzpouru popraven velitelem tureckých vojáků Machredžem z Mossulu. Ten, ačkoli jedná z pověření pádišáha, sleduje vlastní záměry, a ani když zakročí Kara ben Nemsí, nehodlá od svých plánů na bohatství ustoupit. Dokonce se pokusí na hrdinu svalit vinu za napadení karavany, kterou cestuje Ingdža... Producent Artur Brauner, nadšený z kasovního úspěchu filmu Žut, nezahálel a jal se pokračovat v adaptacích románů Karla Maye z oblastí Orientu a Mexika, na které se nevztahovaly kontrakty konkurenčního producenta Horsta Wendlandta. Po realizaci dvoudílného projektu Poklad Aztéků a Pyramida boha Slunce se rozhodl také další část dobrodružství Kary ben Nemsího z cyklu Ve stínu pádišáha rozdělit do dvou snímků natáčených současně. S ohledem na neúspěch filmu podle románu "Pouští", který vznikl ve třicátých letech, se producent rozhodl tuto část vynechat a přistoupil rovnou k adaptaci románu "Divokým Kurdistánem".
Po letech strávených vytěžováním jugoslávských exteriérů se poprvé produkce mayovek měla přesunout do jiných lokalit, protože vyprávění si žádalo pouštní prostředí. Po neúspěšných obhlídkách v Turecku se produkce rozhodla pro natáčení ve Španělsku, konkrétně v andaluské provincii Almería s Tabernaskou pouští, kde se tou dobou točila řada evropských žánrových produkcí. Natáčení nicméně provázela spousta komplikací a konfliktů mezi Braunerem a španělským koproducentem firmou Balcazar, a kvůli tvůrčím neshodám dokonce došlo i na odvolání režiséra, takže ačkoli je pod filmem uvedený Franz Josef Gottlieb, část dotočil Paco Perez Dolz. Rozpory během natáčení vyústily v trojici žalob, které Braunera zaměstnávaly ještě několik let po dokončení výroby. Vedle soudu se zhrzeným režisérem Gottliebem a vymáhání kompenzace na Balcazaru byl nejvíce sledován spor s Lexem Barkerem, který se dožadoval navýšení honoráře, protože nebyl předem informován, že výsledkem jednoho natáčení mají být dva filmy... Jelikož stěžejní figury jsou stejné jako v případě Žuta, filmu opět dominuje herecké duo Lex Barker a Ralf Wolter jako Kara ben Nemsí a jeho věrný souputník hadži Halef Omar. Stejně tak si Dieter Borsche a Chris Howland zopakovali komediální party lorda Davida Lindsayho a jeho sluhy Archieho. Dokonce se, byť v roli jiné dívky v nesnázích, vrátila také Marie Versiniová. Hrdinného Ahmeda el Cordu ztvárnil španělský herec Gustavo Rojo, jenž se objevil již v předchozích mayovkách produkovaných Arturem Braunerem. (Česká televize)

(více)

Recenze (76)

kaylin 

všechny recenze uživatele

Kara ben Nemsi je natolik zajímavou postavou, že stojí za to na filmy kouknout. Tenhle film v sobě dostatečně kvalitně snoubí dobrodružství, akci a humor, že je to jeden z nejvyrovnanějších filmů, které byly natočeny mimo vinnetouovskou sérii. Hlavně ty komické postavy jsou skutečně zapamatovatelné. ()

carl.oesch odpad!

všechny recenze uživatele

Zoufalá splácanina....škoda, potenciál v té předloze je mnohem, ale mnohem lepší než u indiáne. Ale co se dá dělat, taková byla doba....jinak používání některých scén bez ladu a skladu člověka většinou pobaví, někdy i popudí. Skutečně si někdo myslí, že by se panovník říše, alespoň nějak tak nominálně na úrovni tehdejších velmocí kamarádíčkoval s Karou ben Nemsím, jako nějký arabský šejk? V dalším díle téhle povedené taškařice ho dá dokonce zatknout na základě udání macharedže (v Turecku to byla funkce, ne jméno, jen tak na okraj....) a Kara ben Nemsí se osvobodí díky svému střeleckému umění. Myslel tohle někdo vážně? Přítom tahle scéna v naprosto jiných souvislostech je v prvním dle celé série - Pouští. No nic, tohle je film, stejně jako jeho pokračování, ale řekl bych, že děj je ještě víc zbastlený, než třeba v Angelice - a to už je co říct. Na druhou stranu, kdo to nemá zatížené četbou, třeba ho to pobaví. Ale celkově jsem přesvědčen, že moc ne. Přirovnal bych to k Pyramidě boha slunce nebo Pokladu Inků, kde předlohu neznám a připadá mi stejně hloupé a nezáživné. Asi je to moc poplatné dob a tehdejší úrovni evropské kinematografie. To snad i ty enderácké idiánky jsou snesitelnější. Ne o moc, ale přece jen.... ()

Reklama

Kakho-oto 

všechny recenze uživatele

Tento snímek je můj nejoblíbenější z řady filmových mayovek 60. let vyjma 1. a 3. dílu Vinnetoua, Pokladu na stříbrném jezeře a Old Shatterhanda. Krásné a knize celkem odpovídající prostředí, dobrý humor (narozdíl od takového Tuff Tuffa v 1. díle Vinnetoua), víceméně dobrá hudba, vhodně vybraní herci, Kara jak má být, filmový Halef jako vždy až příliš velký trouba, padouch par excelence v podání Djordje Nenadoviče, nádherná Marie Versini v roli Ingši (apropos zneškodní 3 bandity, v pokračování dalšího), akce je taky celkem dost. Podle knihy to moc není, ale rozhodně to neznamená, že by to pro mě byla noční můra. Naopak, orientální sérii mám velice velice rád. Surehandovky, nemluvě o Apanači, Firehandovi a Petrolejovém princi, jsou podstatně horší. 90-95 % ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Májovka Divokým Kurdistánem není lepší než jeho vlastní i nevlastní bratříčci. Je jiná. Má rychlejší tempo v akci. Kulisy přírodního prostředí odhalují přírodní krásy úchvatných jihošpanělských hor. Je naivnější v pozici pravdy, ale bez toho by zápletka ztrácela svůj smysl. A v našich podmínkách je neokoukaná. V chlapeckém věku jsem celou knižní sérii Karla Maye Ve stínu pádišáha zhltal jedním dechem a film se tím stává i příjemnou nostalgickou vzpomínkou. Na závan neznámých dálek, dobrodružství a spravedlivého a obětavého boje dobra se zlem. Hlavní postavou příběhu je dobrodruh Kara ben Nemsí (příjemný Lex Barker s hlasem Gerta Günthera Hoffmanna), který neohroženě potírá každou zlovůli nenasytné moci. Navíc, kolikrát doprovází hrdinu vycvičený národní pes? Více, než jindy, využívá svůj důvtip k přechytračení mnohonásobné početní přesily protivníků. A kde je Kara ben Nemsí, je i jeho průvodce Hadži Halef Omar (sympatický Ralf Wolter), upovídaný náfuka a věrný druh v boji proti zpupnému zlu. Hlavním ženským elementem je Ingdža (půvabná Marie Versini s hlasem Ursuly Heyer), mladá a nebojácná dcera vůdce chaldejských křesťanů. Zachraňovaným hrdinou je Ahmed el Corda (zajímavý Gustavo Rojo s hlasem Michaela Chevaliera), syn haddádského šejka v kruté nesmlouvavosti povýšených představitelů moci. Postavou s funkcí humorného nadhledu je britský lord David Lindsay (příjemný Dieter Borsche) a jeho na vše připravený oddaný sluha Archibald (zajímavý Chris Howland), kteří s aristokratickou uhlazeností čelí nepříjemnostem v dychtivé touze po dobrodružství. Nejvytrvalejším protivníkem je Machredž z Mossulu (dobrý Djordje Nenadovic s hlasem Martina Hirtheho) ve vzoru zvrácenosti moci k vlastnímu obohacení a upevňování vlastní mocenské pozice. Z dalších rolí: nabubřelý pijan v čele města Buruska Mütesselin (zajímavý Werner Peters), spravedlivý a ovlivnitelný nejvyšší představitel moci padišáh (Fernando Sancho s hlasem Konrada Wagnera), uvážlivý vůdce chaldejských křesťanů a Ingdžin otec Kadir Bej a haddadský šejk a Ahmedův bojovný otec Muhammad Amín (obě role Charles Fawcett s hlasem Curta Ackermanna), Ingdžina mladá společnice a služebná Benda (Gloria Cámara s hlasem Renate Danz), Machredžova pravá ruka Durek (Antonio Iranzo s hlasem Rainera Brandta), dobrosrdečný a obětavý vůdce jezídské sekty Ali Bej (Wolfgang Lukschy s hlasem Joachima Nottkeho), či podlý turecký kapitán (Tito García s hlasem Hanse W. Hamachera). Je to pouhá dobrodružná zábava, která na chvíli vlévá do žil naději a viru ve spravedlnost. I ta lehká naivita není na překážku, když se divák nechá bezstarostně unášet závanem nedočkavé touhy po srozumitelném a čitelném světě, kde slabí a utlačovaní mají důrazné zastání. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Na rozdíl od Žuta mě film Divokým Kurdistánem zase tolik nebavil. Na můj vkus je v něm málo akce ačkoli celkově o napětí není nouze. Nemůžeme sledovat ani pořádné bitky či přestřelky. O zábavu se sice stará opět trojice Halef a dvojice lord David Lindsay a jeho sluha Archie. Kara ben Nemsí ale také dostává až neobvykle často a moc na budku. Konec je pak trochu ustřihnutý. Nelíbí se mi ani hudba, která v Žut byla přeci jen lepší. Nějak mi to orientální dobrodružství k srdci nepřirostlo. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (19)

  • Podle původního plánu se měl snímek natáčet na originálních místech v Turecku, oficiálním úřadům by však tvůrci museli věnovat nemalou část rozpočtu, aby získali jejich podporu. Navíc zde nenašli jediného spolehlivého a důvěryhodného produkčního partnera, takže se v Turecku nakonec nenatáčelo a filmařům posloužila působivá krajina Sierra Nevady a Sierra Alhamilly. (hippyman)
  • Ve filmu zazněla melodie s názvem „Shir Habokrim“ od polského skladatele Mordechai Olari-Nozyka, kterou zkomponoval skladatel filmu Raimund Rosenberger. Původně už ale v jiné verzi zazněla ve snímku Brennender Sand (1960). (mar48)
  • Cizojazyčné názvy filmu:
    Belgie a Lucembursko: Mission dangereuse au Kurdistan / Door het woeste Kurdistan. Itálie: Il Giustiziere del Kurdistan. Rakousko: Durchs wilde Kurdistan. Švýcarsko: Durchs wilde Kurdistan. Španělsko: El Salvaje Kurdistan. USA a Kanada: Wild Men of Kurdistan. Mexiko: El Salvaje Kurdistan. Holandsko: De Woesteling van Koerdistan. Finsko: Erämaan Sankarit. Velká Británie: Wild Kurdistan. (hippyman)

Reklama

Reklama