Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padišáh hostí udatného Karu ben Nemsího za to, že zbavil zemi proradného bandity Žuta. Při té příležitosti se hrdina seznamuje s okouzlující Ingdžou, dcerou vůdce kmene Chaldejů. Záhy se Kara od svého věrného druha Halefa dozvídá, že jeho přítel Ahmed el Corda byl zajat a má být za vzpouru popraven velitelem tureckých vojáků Machredžem z Mossulu. Ten, ačkoli jedná z pověření pádišáha, sleduje vlastní záměry, a ani když zakročí Kara ben Nemsí, nehodlá od svých plánů na bohatství ustoupit. Dokonce se pokusí na hrdinu svalit vinu za napadení karavany, kterou cestuje Ingdža... Producent Artur Brauner, nadšený z kasovního úspěchu filmu Žut, nezahálel a jal se pokračovat v adaptacích románů Karla Maye z oblastí Orientu a Mexika, na které se nevztahovaly kontrakty konkurenčního producenta Horsta Wendlandta. Po realizaci dvoudílného projektu Poklad Aztéků a Pyramida boha Slunce se rozhodl také další část dobrodružství Kary ben Nemsího z cyklu Ve stínu pádišáha rozdělit do dvou snímků natáčených současně. S ohledem na neúspěch filmu podle románu "Pouští", který vznikl ve třicátých letech, se producent rozhodl tuto část vynechat a přistoupil rovnou k adaptaci románu "Divokým Kurdistánem".
Po letech strávených vytěžováním jugoslávských exteriérů se poprvé produkce mayovek měla přesunout do jiných lokalit, protože vyprávění si žádalo pouštní prostředí. Po neúspěšných obhlídkách v Turecku se produkce rozhodla pro natáčení ve Španělsku, konkrétně v andaluské provincii Almería s Tabernaskou pouští, kde se tou dobou točila řada evropských žánrových produkcí. Natáčení nicméně provázela spousta komplikací a konfliktů mezi Braunerem a španělským koproducentem firmou Balcazar, a kvůli tvůrčím neshodám dokonce došlo i na odvolání režiséra, takže ačkoli je pod filmem uvedený Franz Josef Gottlieb, část dotočil Paco Perez Dolz. Rozpory během natáčení vyústily v trojici žalob, které Braunera zaměstnávaly ještě několik let po dokončení výroby. Vedle soudu se zhrzeným režisérem Gottliebem a vymáhání kompenzace na Balcazaru byl nejvíce sledován spor s Lexem Barkerem, který se dožadoval navýšení honoráře, protože nebyl předem informován, že výsledkem jednoho natáčení mají být dva filmy... Jelikož stěžejní figury jsou stejné jako v případě Žuta, filmu opět dominuje herecké duo Lex Barker a Ralf Wolter jako Kara ben Nemsí a jeho věrný souputník hadži Halef Omar. Stejně tak si Dieter Borsche a Chris Howland zopakovali komediální party lorda Davida Lindsayho a jeho sluhy Archieho. Dokonce se, byť v roli jiné dívky v nesnázích, vrátila také Marie Versiniová. Hrdinného Ahmeda el Cordu ztvárnil španělský herec Gustavo Rojo, jenž se objevil již v předchozích mayovkách produkovaných Arturem Braunerem. (Česká televize)

(více)

Recenze (77)

Maynard. 

všechny recenze uživatele

Když nám na konci prázdnin zabili Vinetůa, rozhodl sem se, že si sjedu všechny filmy, který se do televize nikdy během prázdnin nevešly... A je to škoda, páč tahle jarabácká trilogie je mnohem záživnější než Surhand a Firehand a jejich filmy. Lex je tady i dokonce jako svůdník, kterýho nejedna panička obdivuje. Co mě rozesmívá, tak je anglická dvojice Lorda a žána. Jsou to sice "pitomci", ale mazec jak to má ten sluha vychytaný :o). Ke konci sem to sice krapet zalomil, ale myslím, že to v dalším pokračování lehce navážu... Jo a páčila se mi hudba, která je lehce perkusní a lehce jarabácká a přesně k tomu prdí! ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Tohle orientální dobrodružství Oldy šetrnýho alias Kary Ben Nemsího mě sedlo o poznání víc než Žut. Od začátku mě zaujal příběh. Machredž je takový správný Mayovský záporák. exteriéry vypadají jako skutečná poušť kde se má film i odehrávat. Škoda občasných hluchých míst, protože se prostě nedaří držet tempo po celej film. Ono to bude i tím, že pokud bych tohle spolu z Říší stříbrného lva která na to přímo navazuje bral jako celek tudíž jako jeden film i když oficiálně jsou dva, tak tohle je potom první polovina tudíž ta rozjezdová, která musí především zasvětit do příběhu. Každopádně Barker opět při zavalení balvanem potvrdí svojí nesmrtelnost (i když je to pěkná kravina) a taky pěstních soubojů při kterých může potvrdit svoje dovednosti je tu docela dost plus nehorázný hlášky Woltera a obou Anglánů. Celkově pro mě lepší průměr.60% ()

Reklama

Rominator 

všechny recenze uživatele

Kara ben Nemsí je hostem v paláci pádišáha, který pro něho přichystal oslavu, protože zbavil zemi zločince a vraha Žuta. Kara se chystá vrátit do své vlasti, ale ještě předtím navštíví Halefa. Od něho se dozvídá špatné zprávy, protože syna šejka Muhammada čeká poprava. Ahmeda zajal Machredž z Mossulu, který zneužil svého postavení a křivě ho obvinil ze vzpoury proti pádišáhovi... Divák navštíví nové lokace v příběhu, který není úplně přímočarý. Je to příjemná změna na rozdíl od slabších filmových adaptací z indiánského prostředí. ()

vesper001 

všechny recenze uživatele

Asi nikdy nepochopím, proč v mayovkách většina žen slepě lne k vedlejším postavám, což jsou v lepším případě jen potížisti a podržtaškové těch skutečných Mužů (v horším případě je to Götz George). Co se mě týká, pokud by se ve stejné zeměpisné šířce vyskytoval Kara ben Nemsí, o nějakého Ahmeda, Omara nebo jak se všichni ti turbani jmenují, bych si neopřela ani koně. V orientální sérii jediná Ingdša zaměřila správným směrem - alespoň v Kurdistánu to tak vypadá. ()

rublik05 

všechny recenze uživatele

O dost příjemnější a zajímavější podívaná, než předchozí snímek Žut. Divokým Kurdistánem potěší v první řadě opět nádhernou „exotickou“ přírodou, stopáž je díky bohu kratší, díky čemuž snímek zas až tak moc nenudí, na druhou stranu i zde je spousta hluchých míst, příběh mohl být ještě trochu vyladěnější, závěr mi přišel hrozně zkratkovitý. Herci vcelku ujdou, tentokrát mi obsazení sedlo mnohem víc, ba dokonce jsem se i místy solidně pobavil. Každopádně pořád se pohybujeme zhruba někde v čistém průměru. Mayovky z divokého západu u mě přes to všechno pořád vedou. 5/10. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (19)

  • Film vznikl na motivy orientálního cyklu Ve stínu pádišáha. (hippyman)
  • Premiéra filmu se konala po tiskové konferenci dne 28. září 1965 ve vyprodaném hannoverském kině Rivoli. (hippyman)
  • Natáčení se začalo připravovat ihned po premiéře snímku Žut v srpnu 1964. (hippyman)

Reklama

Reklama