Padesát odstínů šedi

PADESÁT ODSTÍNŮ ŠEDI by se spíše mělo jmenovat PADESÁT ODSTÍNŮ HNĚDI, protože se na projektu zesralo vše, co mohlo. Snažil jsem se k tomu fenoménu přistupovat nepředpojatě, jenže ať člověk přijde s jakýmkoliv sebevstřícnějším rámcem pro posouzení snímku, vždy dojde k závěru, že jde o selhání obřích rozměrů. Více v kritické reflexi. (15.02.2015)

Film bez děje, bez emocí, beze snahy vyvolat k postavám sympatie a uvrhnout je do jejich kontroverzního intimního vztahu daleko hlouběji, než jen sepsat povrchní sexuální smlouvu a nechat je párkrát zalaškovat v chladném luxusním sídle bez náznaku jakékoli erotické atmosféry. Tohle měl dostat onehdy do rukou Stanley Kubrick, jehož Eyes Wide Shut strčí jen kreativní prací s mizanscénou a precizním vedením "nadržených" herců tuhle bezpředmětnou ptákovinu hravě do kapsy. Zbytečný film bez jediné zapamatování hodné scény či tvůrčí obrazové myšlenky, která by rutinní dění na plátně alespoň nějak ozvláštnila a zvýraznila.. Dvě hvězdy výhradně za Dakotu, které lze její herectví uvěřit, a za dvě pěkně odvedené erotické scény, které když už nic, tak minimálně výstižně charakterizovali celou formální úroveň filmu - něco mezi snaživým uměleckým pohledem na NIC a povrchní prezentací NĚČEHO, co je pouze okrajově nakousnuto a uchytí se maximálně jako užitečná pomůcka pro studenty středních filmových škol... 40% (10.10.2015)

Když několik let o něco zakopávám při každém vstupu do knihkupectví, dříve nebo později mě to přijde strašit. Nejlépe v podobě předvídatelné romantiky, která se přibližně ve třetině transformuje do paradoxního ostudného čehosi. Paradoxního z toho důvodu, že kdo někdy byť jen okrajově v intimních hrátkách experimentoval, má toho pravděpodobně za pár večerů na kontě o dost víc než v sobě skrývá celá smlouva pana Greye. A ostudného čistě proto, protože hlavní hrdinkou je nemožná Ana v podání rovněž nemožné Dakoty Johnson. To Jamie Dornan, jakkoli má úlohu takřka neuhratelnou, dokáže veškeré šílenosti, které se do scénáře z předlohy procpaly, odříkat ve sveřepém výrazu s až překvapivou ctí. Jen mě zkrátka mrzí, jak obrovský humbuk se kolem tak fatálně zbytečné podívané objevoval, objevuje a u dalších dílů opět objevovat bude. Pokud by v Christianově herně opravdu ležel jen ten Xbox, bylo by nám všem mnohem líp. (20.03.2015)

Z mého dlouhodobějšího pozorování ve svém okolí jsem vyrozuměl, že většina lidí, kterým se líbila kniha, líbil se i film. Komu se nelíbil román, neocenil ani filmovou adaptaci, avšak stejně jako všude, tak i zde se v obou případech najdou výjimky. Já se na 50 odstínů šedi podíval neposkvrněn četbou a zařadil jsem se do skupiny, kterou film neurazil a dokázala jej sledovat s určitým zaujetím. Lechtivé scény jsou tu ztvárněny poměrně vkusně, nepobouří a neurazí, což hodnotím kladně a herci spíš potěší. (24.11.2015)

Předsudky jsem neměl a říkal jsem si, že tak hrozné, jak se povídá, to snad být nemůže. Ale ono bylo. Dvouhodinová plytká nuda točící se kolem tématu, které mi absolutně nic neříká a po zhlédnutí ani nic říkat nezačalo a nezačne, k tomu dosti nesympatický panák v hlavní roli a jeho na pohled sice hezká, ovšem projevem nesmírně bezkrevná partnerka. Nicméně na druhou stranu chápu, že své publikum si Padesát odstínů našlo a ještě najde, protože řada lidí zřejmě právě po takovýchto dobrodružstvích touží. Tak prosím, jen do toho, v téhle herně vás rušit nebudu. (26.07.2015)