Tarantule

Na rok vzniku jde opravdu o téměř dokonalé dílo. Pavoučí filmy moc rád nemám, ale tento patří k jejich klenotům. I přes několik výkyvů v ději, kdy atmosféra lehce ztrácela šmrnc zdlouhavými pasážemi, všechno vynahradili solidní herecké výkony a především hodně dobré triky. Atmosféra v určitých momentech dokáže zvednout adrenalin, podobně jako propracované masky „zdegenerovaných“ lidí. Clinta Eastwooda jsem si ve filmu opravdu nevšiml. (10.08.2011)

Tak vida - Eastwood začal u filmu jako pořádný hrdina! Celkově je film poměrně vtipný a pavouk dostatečně "realistický" (je ho ale přece jenom moc málo), jenom mě mrzí, že se vraždícími monstry nestala ta přerostlá morčata - to by bylo ještě zábavnější anebo, že jsme nemohli nadále sledovat vývoj profesorova obličeje - už se mi začínal celkem líbit. (22.07.2005)

Jack Arnold umí. Jeho filmy (např. NETVOR Z ČERNÉ LAGUNY, REVENGE OF THE CREATURE , INCREDIBLE SHRINKING MAN) jsou poctivá filmařina se zdařilou trikovou stránkou. To platí i v případě Tarantuly. Herecké výkony jsou solidní, žádný přehrávání, napětí tu funguje a arachnobik, jako jsem já, některé scény přejde pouze s mrazením v zádech. Výsledný dojem z filmu totiž umocňuje fakt, že přerostlou, několik desítek metrů velikou tarantuli tu nepředstavuje nějaký animatrický model (díkybohu), ale Arnold sází na záběry skutečného pavouka, pohybujícího se buď na věrohodném modelu arizonské krajiny, nebo (a to mnohem častěji), využívá jednoduchého a velmi účinného prolínání záběrů. Pouze v momentech, kdy se tarantule sklání ke své obětí, používá modelu při detailních záběrech na pavoukovi oči a chelicery. Navíc, jak už to Arnold dokázal v několika svých filmech, umí pracovat s napětím, scéna kdy mladá vědkyně se ukládá spát a do okna jí nahlíží veliké tarantulí oči, se prostě musí prožít :o) Dějově jak jinak prostinké (eh, dá se v žánru monster-movies čekat něco jiného? :o). , ale když pominu malé nelogičnosti, jako třeba fakt, že za několik dní si monstrum veliké několik desítek metrů nikdo nevšimne, i když se během dne vesele prohání po arizonských pláních, nemám větších výhrad a v rámci žánru monster-movies jde o nadprůměr. Jo a plakát, na kterém je zobrazena Tarantule držící v chelicerách sličnou děvu, lže :o) Nic tak pro tenhle žánr typického, jako unášení hlavních ženských postav a jejich následné zachraňování, se tu bohužel nekoná. Škoda, já se tak těšil :o)) (06.10.2004)

První liga mezi béčky 50. let. Jak se pozná dobrý od špatného? Když máme omezený rozpočet, podřídíme tomu scénář a nepředvádíme 50 minut trapných triků, ale 10 minut ucházejících. Odsýpání děje se pochopitelně koná hlavně konverzací, a ta zde není pitomá, herci jsou výborně vykreslení i v malých roličkách. Nikdo nepřehrává, naopak herci jsou dobří a mají dobře napsanou roli. Tarantule je mazlík, ale osobně mě nejvíc uchvátilo obří morče. (14.05.2014)

Tento 50´s monster movie neponúka v podstate nič výnimočné či inovatívne. Väčšina minutáže sa zaoberá vyšetrovaním záhady napreskáčku so zábermi titulnej hrozby blúdiacej krajinou a likvidujúcou zver aj ľudí. Záver je rovnako rýchly ako aj málo efektný, ale celkovo si snímok udržuje dobrú atmosféru a technickú stránku veci. (11.04.2013)