The Birth of a Nation
Zrodenie národa
Režie:
D.W. GriffithScénář:
D.W. GriffithKamera:
G.W. BitzerHrají:
Lillian Gish, Mae Marsh, Henry B. Walthall, Miriam Cooper, Mary Alden, Ralph Lewis, George Siegmann, Walter Long, Robert Harron, Wallace Reid, Joseph Henabery (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Dvoudílný epos natočený podle románu Thomase Dixona „The Clansman“ (1905) sleduje dopad občanské války na dvě rodiny: Stonemanovy ze Severu a Cameronovy z Jihu, z nichž každá stála na jiné straně konfliktu. První polovina filmu se odehrává od vypuknutí války až po atentát na prezidenta Abrahama Lincolna a závěrečná část se zabývá chaosem éry rekonstrukce po občanské válce. Režisér D. W. Griffith svým velkorozpočtovým a umělecky ambiciózním ztvárněním let občanské války způsobil revoluci v mladém filmovém umění. Přelomový němý film uvedený do kin v roce 1915 se stal prvním hollywoodským trhákem. Byl to nejdelší a nejvýdělečnější film tehdejší produkce a umělecky nejvyspělejší film své doby. Zajistil budoucnost celovečerních filmů i přijetí filmu jako seriózního média. Epos o americké občanské válce (1861–65) a éře rekonstrukce, která ji následovala, byl dlouho oceňován pro své technické a dramatické inovace, ale odsuzován pro rasismus obsažený ve scénáři a jeho pozitivní zobrazení Ku Klux Klanu (KKK). (Film Europe)
(více)Recenze (109)
Na svoji dobu technický i scénáristický skvost - místo několikaminutových grotesek skvěle propracovaný tříhodinový (němý) film s několika propletenými dějovými liniemi, které se několikrát spojují a zase rozdělují. Průlomová je dramaturgie a rozsah bojových scén a speciální efekty. Obsah filmu je poplatný autorovu smýšlení a je jednoznačně glorifikace Ku-klux-klanu a nelichotivý popis černých otroků a unionistických politiků s výjímkou tatíčka Lincolna. V kontextu své doby je film technický a scénáristický klenot, bohužel obsah je rasistický až hrůza. ()
Prelomový a inovačný film na svoju dobu, prvý hollywoodsky blockbuster a obdivuhodne technicky spracovaný "historický" epic. Napriek jeho dĺžke a veku si dokázal udržať moju pozornosť. Mohlo to byť aj preto, akú nechutne šokujúcu rasistickú propagandu prezentuje. Nedokázať oddeliť formu od problematického obsahu, pretože spolu súvisia - kamera, práca so svetlom vs zobrazenie "dobrých" bielych a čiernych "barbarov", totálna dehumanizácia všetkých čiernych postav, nepravdivé historické fakty za účelom politickej propagandy, atď. Tento film šíri nenávisť, predsudky a veľmi nebezpečné stereotypy a narobil vo svete veľa škody. Som rada, že som videla okolo čoho bol ten humbuk a dúfam, že si to nikdy nebudem musieť zopakovať. ()
Zbytočne dlhé ()
Když se o filmu hodně mluví, říká se, že je to známka toho, že je film dobrý. Vzbudil emoce. Tady se to povedlo sice né kladně, ale zaujal jistě dost lidí. Tři hodiny je sice moc a dalo by se to smrsknout, ale i taky není od věci se alespoň na část tohoto filmu podívat. Po Cestě na Měsíc je tohle další z filmů, který by měl člověk vidět! ()
Řemeslná zručnost, výpravnost ani snad průkopnickost nemohou vyvážit, že jde o vyhroceně rasistický, fantasmagorický snímek, natočený se sentimentálním voláním po duchu starého amerického jihu z doby před občanskou válkou (jejíž hlavním motivem bylo, zda bude zachováno otroctví či nikoli). Nazývat tohle klasikou je asi jako nazývat klasikou Žida Süsse, Heimkehr (1941) nebo Botostroj. ()
Pamatuji se, jak mne před pětatřiceti lety Zrození národa okouzlilo. Objevil jsem v něm jinou dimenzi němého filmu- tu, která většině filmových diváků zůstane skryta, protože ji převálcoval později film zvukový s jeho neskonale širšími výrazovými možnostmi. Najedenou jsem si ovšem uvědomil, že téměř vše, co současný film používá, bylo obsaženo a cílevědomě použito už v roce 1915- střídání paralelních dějů zvyšujících napětí, či podtrhující kontrast postojů a dějů, budování rytmu střihem, střídáním úhlu pohledu, či detailu s velkým celkem, jízda kamery, využívání různých rakurzů k dosažení emotivnějšího pohledu, velké bojové scény, prolínání záběrů, konfrontace intimního pohledu s celospolečenským názorem. Tady je vidět, jak in situ vzniká to, čemu se říká filmová řeč- a jak přes absenci zvuku dokáže němý film mluvit dokonce i o filosofických a celospolečenských otázkách a nepotřebuje k tomu roztahané monology. Za mne rozhodně jeden ze stěžejních milníku kinematografie. ()
Chápu technickou kvalitu snímku a za to dávám dvě hvězdy. Bohužel nejsem sto překousnout nádech rasismu ve filmu. Nic proti režisérovi, netvrdím, že on byl rasista. Ale tento film je rasisitický a to více než jsem schopen zkousnout.. ()
Americkú Občiansku vojnu Severu proti Juhu si v našich končinách sotva niekto pamätá.. O to cennejšie je vyobrazenie, ktoré vzniklo len pár desiatok rokov po jej konci. Vyobrazenie z pohľadu jednej strany, ktoré môže byť pre dnešnú spoločnosť neakceptovateľné, o to dôveryhodnejšie však pôsobí. Holt, približne v rovnakom čase sme na Slovensku mali štúrovcov, Francúzi skúšali šťastie s Parížskou komúnou a Američania sa mlátili kvôli tomu, či je správne vlastniť čiernych otrokov. Po večeroch som kúskami filmu strávil pekných pár týždňov. V každom prípade, minimálne pre základný prehľad o téme, netypický žáner a dobové filmárske a herecké umenie, je to počin zaujímavý. ()