The Birth of a Nation
Zrodenie národa
Režie:
D.W. GriffithScénář:
D.W. GriffithKamera:
G.W. BitzerHrají:
Lillian Gish, Mae Marsh, Henry B. Walthall, Miriam Cooper, Mary Alden, Ralph Lewis, George Siegmann, Walter Long, Robert Harron, Wallace Reid, Joseph Henabery (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Dvoudílný epos natočený podle románu Thomase Dixona „The Clansman“ (1905) sleduje dopad občanské války na dvě rodiny: Stonemanovy ze Severu a Cameronovy z Jihu, z nichž každá stála na jiné straně konfliktu. První polovina filmu se odehrává od vypuknutí války až po atentát na prezidenta Abrahama Lincolna a závěrečná část se zabývá chaosem éry rekonstrukce po občanské válce. Režisér D. W. Griffith svým velkorozpočtovým a umělecky ambiciózním ztvárněním let občanské války způsobil revoluci v mladém filmovém umění. Přelomový němý film uvedený do kin v roce 1915 se stal prvním hollywoodským trhákem. Byl to nejdelší a nejvýdělečnější film tehdejší produkce a umělecky nejvyspělejší film své doby. Zajistil budoucnost celovečerních filmů i přijetí filmu jako seriózního média. Epos o americké občanské válce (1861–65) a éře rekonstrukce, která ji následovala, byl dlouho oceňován pro své technické a dramatické inovace, ale odsuzován pro rasismus obsažený ve scénáři a jeho pozitivní zobrazení Ku Klux Klanu (KKK). (Film Europe)
(více)Recenze (109)
V roku 1915 prísť s nápadom pohyblivej kamery, ktorá by viac umocňovala rýchlosť a intenzitu súboja... toto, a nie len to má na svedomí velikán Griffith. Film je po technickej stránke zvládnutý perfektne so zreteľom na dobu vzniku. Jasné, že je to prepísknuté v dĺžke a na nemý film je to veru sústo. Dostaneme však lekciu dejepisu už hneď v úvode, že celé sa to spackalo už zavlečením Afričanov do Ameriky. A tak to ide ďalej, občianska vojna, Lincoln, zrušenie otroctva, KKK atď. Celé je to veľmi epic, hlavne vďaka výprave a natáčaniu v exteriéroch, a aj keď je vo filme príliš veľa postáv, ktoré rýchlo miznú a snímka má aj zopár hluchých miest, za tú snahu a elán vykresliť dôležitý úsek amerických dejín nemôžem ísť pod 4*. ()
Zrození národa, je jedním z předních klenotů němého filmu, postavil opěrný bod pro moderní kinematografii a započal éru filmů USA. Příběh se odehrává v jednom z nejdůležitějších úseků dějin USA a skládá se ze tří částí: první část před občanskou válkou (Sever proti Jihu) nám ukáže život běžné americké rodiny, druhá v období občanské války a třetí pro dnešního diváka poměrně kontroverzní část pojednává o vzniku KKK alias Ku-Klux-KLANU a jak se žillo jižanům po válce. Atmosféra snímku je vynikající, a každé postavě je věnovaná pozornost, díky tomu si divák vytvoří své pouto s postavami. Mírnou vadou na kráse je určitá roztahanost snímku. Tři hodiny beze slova je přece jenom dost, ale do úplného konce se rozhodně vyplatí počkat, neboť finální příjezd bílích jezdců, na pozadí s hudbou Jízdy Valkýr od Wagnera, je impozantní a fascinující i pro dnešního diváka. Ovšem to zdaleka není jediná velkolepá scéna. Těch je tu mnohem víc, např. Zastřelení Abrahama Lincolna atd.... Zrození národa se vyplatí dát šanci a podívat se alespoň na finální příjezd bílích rytířů nebo poslední chvíli života Abrahama Lincolna. ()
myslím, že ten film je opravdu velký a pan režisér tedy v žádném případě netroškařil. četla jsem o něm dřív, než jsem ho viděla, ale myslím, že představa byla pak jiná než skutečnost. u němých filmů je možná taky trochu problém s tím, že když se v titulcích mluví o nějakém člověku a pak jsou na scéně čtyři, jeden je občas ztracený. Nu ale když se nad tím filmem zamyslím, byl D.W.Griffith asi trochu hrdina a asi dost blázen, když jediný scénář, který "byl", byl ten v jeho hlavě, je šílené, že tehle třihodinový spektákl neměl ani řádku psaného scénáře.... co se týče celkového vyznění filmu a toho, že veškeré "hlavní" černošské role jsou hrané bělochy, s načerněnými obličeji (někdy jenom těmi obličeji), takže je dost dobře viditelné, jaký byl ještě tehdy k Afro-američanům přístup, celý fim je dalo by se říct velmi subjektivním vylíčeným situace...a myslím, že tím zcela zásadním nejen v kinematografii, ale i kultuře... no, jenom jsem moc dobře nepochopila tu závěrečnou masovou scénu s člověkem na..krávě? a ježíšem? nevim. Každopádně..je dobré vidět Zrození národa--- ()
Sledování takového filmu je dost náročnou záležitostí.Já jsem viděl Zrození národa dvakrát a pokaždé mi to trvalo dva dny,než jsem to dokoukal s přestávkama celé.Ne že by mě film úplně nadchnul,ale uznávám ho jako stěžejní dílo,z kterého čerpali a stále čerpají tvůrci příběhů z občanské války.Ve filmu si také dost pozdějších režisérů zahrálo.(von Stroheim,Walsh,Gibbons,Ford) ()
"Zavlečení Afričanů do Ameriky bylo prvním zárodkem nejednoty". První půlhodinka je spíše seznamovací, ale pak se film pěkně rozjede (válečné scény) a prvním vrcholem je atentát na prezidenta Lincolna. Druhým vrcholem je pak závěrečná paralelní montáž (běloši v malém domečku ohrožováni černými / příjezd Ku-Klux-Klanu na jejich záchranu), obdobně byla zakončena také "Intolerance". Griffith vystřihl nejvíce kontroverzní scény - sexuální obtěžování bílých žen černochy a epilog, který jako řešení problémů Ameriky navrhoval deportaci všech černochů do Afriky. Prezident Wilson prý po projekci tohoto snímku v Bílém domě řekl : "Je to, jako kdyby dějiny byly napsány bleskem". ()
Navzdory všem nesporným formálním kvalitám nemůžu snímku neodpustit jeho ideologii. Proto 4 hvězdičky. ()
Asi jediný upřímně rasistický film. Většina filmů využívá téma rasismu kriticky, snaží se reflektovat složité sociální podhoubí, ze kterých rasová nenávist vzniká, a přistupuje k němu jako k sociálnímu fenoménu. Zrození národa si na nic takového nehraje. Charaktery postav jsou černobílé v souladu s jejich pleťovým pigmentem, a jediní hodní negři jsou ti, kteří zůstali otrocky věrni svým pánům. Hnusně nenávistný film, který stojí za to vidět nejen pro jeho kontroverzi ale i pro převratné filmařské techniky. ()
Ono je to spíš komické než cokoliv jiného, Hlavně všichni ti běloši s nabarveným ksichtem, co mají představovat zdivočelé tlupy negrů. ()
Na svůj věk rozhodně dílo nesmírných kvalit. Do detailů nyní moc zacházet nehodlám. Přece jen tři hodiny němého filmu jsou tři hodiny němého filmu. Film je to rozmáchlý a velkolepý. Nádherná je druhá, nepokrytě ideologická část filmu a především křižácké vojsko Ku-Klux-Klanu. ()
nebýt to tak utahané, byly by ty hvězdičky 4. ()
WOW, takže, jsem na sebe hrdej, že jsem to dokoukal!!! Nakonec můj výslednej dojem není tak hroznej jak se mi to celou dobu zdálo, každopádně 2/3 filmu je absolutně nezáživnejch a nudnejch, dobrej leda jako opáčko z dějin USA. (No, aspoň jsem se dozvěděl, kdo to byli carpetbaggers.) Bez nahlížení do obsahu filmu na Wikipedii sem se rychle ztrácel v tom, co se na plátně odehrává - to je ale asi normální, diváci aspoň dle toho, co se mihlo na začátku v titulcích, dostávali jakejsi letáček s informacema. A jinak Intolerance se mi zdál ještě nudnější. 53%. ()
Jsem dost překvapená tak pozitivním hodnocením film. Ať z pohledu kinetografie filmu přinesl tento film cokoliv, jedná se o jeden z nejvíce racistický filmů, který oslavuje ku klux klan. Interpretace Americké historie v tomto filmu je také dost kontroverzní, kde Americký sever (pro otrkářství) je znázorněn jako obětˇ a lživé popsání období Rekonstrukce a Jim Crow Law. ()
Na jednu straně skvěle natočený film se skvělými hereckými výkony, na straně druhé rasistická propaganda, kterou by měl člověk vidět, pokud chce pochopit, proč tak vadí použití blackface, jak může film pobláznit lidi k lynčování a jak je možné udělat z celé rasy něco degradovaného a zvrhlého. Nevadily mi ty tři hodiny, ale po skvělé Intoleranci nebo Svědomí zločinu mi přijde, že Griffith si nemohl vybrat horší téma, a ačkoliv je toto historie a zrcadlo doby, pak musím uznat, že je to zrcadlo více než tragické a odporné. Protože sice zobrazuje události v polovině 19. století, ale používáním načerněných bílých herců v blízkosti jiných bělochů, aby nedošlo k "dotyku" nebo nějakému poskvrnění mi přijde horší, než adorace KuKluxKlanu. ()
Tento snímok hodnotím ako nemý film v ranej ére kinematografie, ktorý už len svojou stopážou a výpravnosťou musel byť doslova historickým míľnikom v rámci kinematografie ako takej. Film, ktorý svojou kontroverznosťou, ale zároveň aj monumentálnosťou vyvoláva mnohé rozporuplné reakcie a na ktorý nadviazali mnohí ďalší filmári. Prvá polka je podľa mňa úchvatná od zobrazenia pomerov počas občianskej vojny na príbehu dvoch rodín na odlišných stranách barikády až po smrť prezidenta Lincolna a tá druhá je zas za mňa dosť chaotická, kontroverzná a nie veľmi v súlade s tými správnymi hodnotami. Ale to už musí divák zhodnotiť sám. Na nemý film je to ale ozaj zážitok, ktorý ale dnes už nemá šancu uspieť. 70 % ()
Snímok sám o sebe je veľké dielo a fascinuje ma, že v roku 1915 sa podarilo takéto niečo nielen natočiť, ale aj to že film má slušnú vypovedaciu schopnosť. ()
Vůbec ten film nemám rád. Jistě, určitou historickou hodnotu má, ale v dnešní době působí už jen hloupě, trapně a dost rasisticky. Rasistické tohle dílo už bylo i ve své době, stačí si přečíst zdejší zajímavosti. V dnešní době je tohle dílo svým podáním historického tématu už nevhodné a odsouzené k zapomenutí. Navíc ta tříhodinová délka zde působí neskutečné úmorně. ()
Na tomto filmu je nejzajímavější to, že v roce 1915 se v USA točili úpně stejné ideologické sračky jako o pár let později v Rusku. A dělali je skvělí filmaři. Což je na tom asi to nejhorší. Takže ne, vůbec není vedlejší, že je to ideologický škvár. Je to úlně stejný hnus jako třeba Žid Sus. ()
Paráda! Jsem povznešen! Myslím, že všechny pozitiva byly již zde řečeny, ale přece jen musím přidat svou trochou do mlýnku...... Rasismus? Ale kdeže! Jen pravda pravdoucí, již v roce 1915 věděli kam by to vedlo, když negři převezmou vládu!!! :D Scéna se strašením malých dětí, to je prostě nezapomenutelné, taková scéna se mi vybaví, když si vzpomenu na tento film, možná ještě spanilá jízda Ku-klux-klanu :) Pár chyb by se stejně našlo, ale za tu poslední hodinu, to je prostě doraz, to musí být všech pět ***** ()
Dost obtížný film na hodnocení.... ze začátku mi přišel docela nudný, ovšem vlivem výborného soundtarcku a postupného gradování děje, mi jeho délka nakonec nepřišla až tak závratná (i když mohlo to být kratší, to bezpochyby...). Jeho zprácování je výborné, a to snad po všech stránkách (obzvlášť na svou dobu). Ovšem... jakožto odpůrce rasismu mi ideologie tohoto filmu dost vadila (film od vás doslova chce, abyste brali KKK za hrdiny, neb právě ty oslavuje jako hrdiny - černochy pak přesně naopak). Kdyby byl film natočen z opačné strany barikády, tedy obhajoval by spíše černochy, případně byl nestranný (tzn. zprostředkovával by opravdu nezaujatý pohled na americké dějiny - což je u historie asi ta nejlepší možnost), možná bych přemýšlela i o pěti hvězdičkách. Nicméně s takovouto rasistickou propagandou může být film sebelepší, ale bohužel ona propaganda celkový kladný dojem opravdu dost kazí. ()
Spochybňujem zdravý rozum kohokoľvek, kto je schopný dať Zrodeniu bieleho národa niečo iné ako odpad. Ignorovať ideologickú zložku filmu, to ako vážne? To je presne to isté ako ignorovať technickú stránku a dať 5* každému filmu s ktorého posolstvom súhlasíte. Film sa hodnotí ako komplexné dielo so všetkými jeho súčasťami, nie spôsobom že si vyberiem iba niektoré časti ktoré sa mi páčia a iné ignorujem. To potom môžte dať akémukoľvek filmu hodnotenie aké vás práve napadne alebo aké si hodíte kockou ak sa rozhodnete brať pri hodnotení do úvahy len niektoré jeho aspekty a to čo sa nehodí proste predstierať že neexistuje alebo nie je dôležité. Tipujem že ľudia ktorí dali 5* by rovnako tak dali 5* aj koncentračným táborom, veď predsa dosiahli to čo sa predtým ešte nikomu nepodarilo, boli na svoju dobu absolútne prelomové a nebývale efektívne, čo záleží na tom akému účelu slúžili a aká bola ich ideologická stránka. ()