The Birth of a Nation
Zrodenie národa
Režie:
D.W. GriffithScénář:
D.W. GriffithKamera:
G.W. BitzerHrají:
Lillian Gish, Mae Marsh, Henry B. Walthall, Miriam Cooper, Mary Alden, Ralph Lewis, George Siegmann, Walter Long, Robert Harron, Wallace Reid, Joseph Henabery (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Dvoudílný epos natočený podle románu Thomase Dixona „The Clansman“ (1905) sleduje dopad občanské války na dvě rodiny: Stonemanovy ze Severu a Cameronovy z Jihu, z nichž každá stála na jiné straně konfliktu. První polovina filmu se odehrává od vypuknutí války až po atentát na prezidenta Abrahama Lincolna a závěrečná část se zabývá chaosem éry rekonstrukce po občanské válce. Režisér D. W. Griffith svým velkorozpočtovým a umělecky ambiciózním ztvárněním let občanské války způsobil revoluci v mladém filmovém umění. Přelomový němý film uvedený do kin v roce 1915 se stal prvním hollywoodským trhákem. Byl to nejdelší a nejvýdělečnější film tehdejší produkce a umělecky nejvyspělejší film své doby. Zajistil budoucnost celovečerních filmů i přijetí filmu jako seriózního média. Epos o americké občanské válce (1861–65) a éře rekonstrukce, která ji následovala, byl dlouho oceňován pro své technické a dramatické inovace, ale odsuzován pro rasismus obsažený ve scénáři a jeho pozitivní zobrazení Ku Klux Klanu (KKK). (Film Europe)
(více)Recenze (109)
Nedokážu si představit, že ten film sleduju s originálními šestnácti snímky za vteřinu, z 3 hodin by jich rázem bylo skoro pět a i když si to zpětně uvědomuju jako docela slušný film, technicky zvládnutý výborně, tak to, jak ubíjející to chvlikami bylo v tom kině, mně to trochu kazí. ()
Filmařsky neskutečně hodnotné dílo, u něhož se člověk i přes ty více než tři hodiny skoro vůbec nenudí. Ale pět hvězd dát nemůžu, protože s myšlenkami, které jsou tu prezentovány se zkrátka nemůžu ztotožnit (i když natočeno je to tak dobře, že se člověk přistihne, jak těm klukům v bílých kápích začíná fandit). ()
Remake prosim! ()
Jedná se o jedno ze zásadních děl filmové historie poplatné dané době....KKK jako klidná bílá síla nastolující spravedlnost je však síla... ()
3 hodiny zivota, ktere uz nikdy nedostanu zpet. Co by clovek pro tu diplomku neudelal... 😀 ()
Celou první polovinu jsem si říkal: "Je to sice poplatné době, ale toho rasismu tam tolik zase není." Pak přišla druhá polovina a z filmu se stal ultimátní vlhký sen KKK, kdy vidíme hodné Kukluxklanáky, jak popravují zlé bývalé otroky za to, že chtějí spát s jejich dcerami. Samozřejmě "slavná scéna" s prostěradlem. Avšak to není rasistické dle režiséra, ale H I S T O R I C K Y akurátní. Look, it's blackface! Jestli něco říct, tak Griffithovi filmy pro mě nemají, co nabídnout. Veškeré filmové postupy byly využité už lépe, témata a poučení jsou dneska už groteskní. Jediná věc, která se dá celkem ocenit je velkolepost bitev, ale ta by se mohla zvládnout i bez toho stupidního poselství a příběhu. Momentálně jsem rozkoukal šestihodinového Napoleona z roku 1927 a veškerá střihové postupy, skladba a velkolepost je už jen za první část mnohem lepší. Navíc to zatím nemá problémy Griffitha. Nutno říct, že jsem si ani neužil jeho Intoleranci. ()
Podle mého názoru nejlepší film roku 1915.. ()
Rasistická propaganda zvelebující Ku-klux-klan i přes vynikající technickou stránku a inovace ve filmu nezaslouží víc než jednu hvězdu... Tři a čtvrt hodiny dlouhá, němá podívaná je hodně náročná a fakt smekám před tim, kdo to dokáže dát na jeden zátah a udržet pozornost... ()
2,5 Týmto filmom Griffith staval základy moderného Hollywoodu, vytváral nový filmový jazyk za pomoci množstva inovácií. Preto je film významný najmä z kultúrneho a historického hľadiska. Z umeleckého hľadiska to už dnes ale žiadna sláva nie je. Príbeh je rozprávaný hrozne naivným spôsobom, mnohé herecké prejavy sú príšerne teatrálne a ani technické prevedenie nie je nijak úžasné. Prvá časť je prevažne dokumentárneho charakteru, čo celkom kvitujem. Je tu zmapovaná história USA pred občianskou vojnou, počas nej a krátko po nej. Vojnové scény sú pojaté megalomansky, ale často pôsobia až komicky. Druhá, nechutne propagandistická časť je ale niečo úplne iné a právom vyvolala veľmi kontroverzné reakcie. Jej ideologické vyznenie je opovrhnutiahodné. Je to tretí film knihy "1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete". Keď uvážime, že prvé dva filmy majú dĺžku okolo 12 minút, tak Griffit musel byť poriadny megaloman. Na to, aby dnešný divák vydržal sledovať nemý film (a ešte s takýmto vyznením) viac ako tri hodiny, musí sa obrniť poriadnou dávkou trpezlivosti. ()
Je to sice film s poněkud pochybným morálním poselstvím, jeho síla ale spočívá v provedení. Novátorský střih, práce s detaily a spektakulární bitevní scény ukázaly nový směr nejen americké kinematografii. ()
Chvalozpěv na Kukluxklan. Myslel jsem, že už jen díky tomuto mi film rozhodně nesedne. Nicméně líbil se mi více jak Intolerance. Opravdu teď nehodnotím myšlenku tohoto filmu ale zpracování. Krásné záběry, použití masek, dokonalý střih. Prostě technicky vydařený film. ()
Po shlédnutí tohoto filmu si myslím, že je některými lidmi neprávem přeceňován. Není to taková bomba, jak mi někteří říkali. Film je neuvěřitelně dlouhý, což by se dalo přežít, pokud by měl co nabídnout a čím zaujmout. To se mu ale nepovedlo. Až na pár zajímavých momentů a scén to pro mě byla nuda a dodíval sem se na to jenom z povinnosti. Vyloženě špatné to není, ale čekal sem víc, když jsem tomu obětoval tři hodiny života. Nevím jestli se mi to zdálo nebo byl Griffith opravdu fanouškem Ku Klux Klanu... ()
Po formální stránce skvělé dílo. Bohužel ta rasistická propaganda je tak uboze podaná na bázi překroucení dějin a černobílého zjednodušování jak z budovatelských filmů 50. let, že to člověku nadzdvihne mandle dost často na to, aby mu to zkazilo sledování dobře natočeného filmu. Mě osobně nepomohla ani snaha se dívat na film s nadhledem, proto nemůžu dát více než 3 hvězdy, jinak bych šel pochopitelně výš. ()
Kvůli až vražedné stopáži jsem se dlouho odhodlával, ale nakonec nelituji. Děj se sice vleče jak čtrnáct dní před výplatou a nějaký citelnější střih by mu jen prospěl, ale ono se to kecá sto let poté že. Ani nechci domýšlet, jak silný zážitek to musel být, když šel snímek do kin. V podstatě musím souhlasit s tím, že jde o první velkofilm. Ač některé bojové scény vypadají komicky, tak nepostrádají jistou monumentálnost a i scénář obsahuje víceméně to, co dnešní blockbustery v tom líbivém poměru, kdy je od všeho trochu (romantika, akce, napětí…), aby byl uspokojen každý divák. Klobouk dolů a hluboká úklona Grifftihovi, že tohle všechno dokázal protlačit ze své hlavy přímo na film bez scénáře. ()
Pro Američany to má asi hodně velkou historickou hodnotu, ale mě to neřeklo skoro nic. 15% ()
Velkolepý počin neodmyslitelně spojený s učebnicemi filmu. Obohacující jak svými formálními postupy, tak především svoji historickou výpovědí. Je irelevantní čertit se nad rasismem ve filmu. Naopak naprosto relevantní je uvědomit si, že právě takto rasistický snímek byl tak úspěšný a co to vypovídá o tehdejších a současných lidech. Úsměvné je také kdo ztvárňoval černošské postavy - začernění bílí herci. U tohoto snímku se člověk snad ani nemůže nudit :-) ()
Dávám jednu hvězdičku, a to jen proto, že chápu a uznávám, že to možná v roce 1915 bylo inovativní, co se týče střihu apod. Bohužel, je to rasistické svinstvo, a kdo říká že ne, ten si nevím proč lže do kapsy, protože zpráva filmu je jasná. Otázka je, jestli to špatně pochopilo diváctvo, nebo sám režisér. ()
Je mi úplně jedno jak moc je ten film přelomový z pohledu techniky. Absolutní rasistická, šovinistická a extremistická idiocie v hezkém kabátku je pořád odpad. ()
Jízda Valkýr, totiž jízda bílých kápí, která před sebou žene černou chátru. Ale dostat se k ní dá občas zabrat. ()
Griffithovi sa dá uznať pokus zachytenia doby otroctva, kostýmy, zelený filter, pekná americká architektúra či zachytenie nádherného lesa vysokých stromov a strmých skál a nájazdy, nad ktorými musel uznanlivo kývať hlavou aj Kurosawa. Dá sa súhlasiť aj s výrokom, že zavlečenie Afričanov do USA bolo počiatkom sváru Spojených štátov. Ako inak, keď aj o práva otrokov šlo vo vojne Severu proti Juhu? Z negatívnych stránok filmu sa dá odsudzovať použitie nafarbenej belošky v úlohe černošky. Neskôr sa to isté stane aj pri mužských postavách, ale niektorí herci vyzerajú byť černochmi naozaj. Nuda a zdĺhavosť sa tomuto filmu nevyhli a hlavne tieto negatíva kazili dojem z filmu. Až v 20. minúte sa niečo vážne začne diať. Logika scén: tak domáci pán vytiahne pištoľ a trpezlivo čaká na útočníkov, ale čaká tak blízko dverí, že mu pištoľ hneď zoberú. Zomieranie v bitkách občianskej vojny USA je tu skôr humanistické ako reálne, krvavé či epické. V davových scénach je zmätok, ale nie ten želaný, ale ten, ktorý u týchto skorých filmov pripomína grotesku. Scény z diaľky (výbuchy mesta, útek ľudí v doline, na ktorých sa pozeráme z kopca) mi mojím voľným okom pripadajú nahraté asi dopredu a púšťané na plátne vtedy, keď sa natáčali scény divákovi fyzicky bližšie. V osobnejších scénach zasa chýbajú väčšie emócie pri prežívaní osudov jednotlivých postáv a tiež formálne lepšia stránka, či už práca s kamerou (na tú dobu fajn, ale keďže pozerám film v tejto dobe, musím porovnávať s najlepšími, doteraz videnými trendami). Pri zomieraní sa zobrazujú celé telá, detail na hlavu tu nie je a nepribližuje nám viac posledné chvíle umierajúcich. Prílišné romantizovanie vzťahov mužov žien mi nekorešponduje s realitou, ktorá má oveľa viac odtieňov ako len vyznávanie lásky bez toho, aby s tou ženou muž mal už vôbec nejakú skúsenosť. Vďaka Lincolnovej poslednej návšteve divadla sa dozvieme, prečo sa tak ujalo šacovanie bezpečnostnou službou. David Wark Griffith tu zobrazujúc príbeh zo storočia pred natočením filmu divákovi pozerajúcemu ho storočie po jeho vzniku možno nevedomky, možno naschvál podsúva dôležitosť Ku Klux Klanu. Niežeby mu divák fandil, ale vzhľadom na to, ako sa v tomto filme dejú len nudné zdvorilostné scény a nie tak zákerne vyzerajúce intrigy, ho už veľmi túžobne očakáva a keď príde, dočká sa najlepšej tretiny filmu, ktorú si užije obsahovo (režisér určil, komu fandiť). A našťastie dostáva zaujímavejší a napínavejší dej ako je zvyšok filmu. Zradca černochov sa vo filme volá Lynch. Žeby nejaké podprahové presviedčanie? Ťažko povedať, čím režisér presvedčil tých černochov, čo tu účinkovali, aby tu hrali, keď sa tu obhajuje Lost Cause pomocou fikcie. Ako morálni černosi sú tu zobrazení práve tí, ktorí slúžia bielym. Každopádne tu nie je žiadna rasa zobrazená ako bezchybná a zároveň len morálna, čím sa trochu štiepi dojem propagandy. V dnešnom svete, kde je škandálom urážka, možno rasistická, viac ako tvrdá hra súperov (aj rozrazenie hlavy + napadnutie hráčov po zápase) kvôli pýche známejšieho klubu nad menej známym (Glasgow vs. Slavia 2021) je možno aj myšlienkovo osviežujúce si pozrieť takýto film, ktorý síce viac obhajuje bielych, a síce narobil asi viac škody ako úžitku, ale nedá sa považovať za vyslovene rasistický. Keď sa niekto pýta, prečo Ku Klux Klan ešte existuje, nuž preto, lebo všetci robíme chyby a sme si v tom rovnocenní. Jazykové okienko: carpetbagger. () (méně) (více)