The Birth of a Nation
Zrodenie národa
Režie:
D.W. GriffithScénář:
D.W. GriffithKamera:
G.W. BitzerHrají:
Lillian Gish, Mae Marsh, Henry B. Walthall, Miriam Cooper, Mary Alden, Ralph Lewis, George Siegmann, Walter Long, Robert Harron, Wallace Reid, Joseph Henabery (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Dvoudílný epos natočený podle románu Thomase Dixona „The Clansman“ (1905) sleduje dopad občanské války na dvě rodiny: Stonemanovy ze Severu a Cameronovy z Jihu, z nichž každá stála na jiné straně konfliktu. První polovina filmu se odehrává od vypuknutí války až po atentát na prezidenta Abrahama Lincolna a závěrečná část se zabývá chaosem éry rekonstrukce po občanské válce. Režisér D. W. Griffith svým velkorozpočtovým a umělecky ambiciózním ztvárněním let občanské války způsobil revoluci v mladém filmovém umění. Přelomový němý film uvedený do kin v roce 1915 se stal prvním hollywoodským trhákem. Byl to nejdelší a nejvýdělečnější film tehdejší produkce a umělecky nejvyspělejší film své doby. Zajistil budoucnost celovečerních filmů i přijetí filmu jako seriózního média. Epos o americké občanské válce (1861–65) a éře rekonstrukce, která ji následovala, byl dlouho oceňován pro své technické a dramatické inovace, ale odsuzován pro rasismus obsažený ve scénáři a jeho pozitivní zobrazení Ku Klux Klanu (KKK). (Film Europe)
(více)Recenze (109)
Ať už jde o jakkoliv přelomový snímek (protiproudově dlouhý, drahý, pořádný střih, montáž, detaily - zatemňování...) akceptovat rasisusmus prostě nechci. Jasně že podle měŕítek doby byl v podstatě Griffith jedním z mnoha (většiny), ale to není omluva. Tedy pět za techniku, děj za odpad (alespoň druhou půlku) - v průměru tři. Liberty and union, one and inseparable, now and forever! ()
Veľkolepá trojhodinová koláž amerických dejín. Bohužiaľ rovnako neobjektívna. Griffith bol megaloman, využíval technické metódy a prostriedky, aké mu mohli ostatní režiséri iba v tichosti závidieť, ale z druhej strany, jeho Zrodenie národa dopláca (z pohľadu dejín filmového umenia) na nováčikovskú daň. Postavy sú jednorozmernými bábkami s jasným účelom rovnako ako snaha vyobrazenia "konzervatívneho výkladu amerických dejín". Nezaznamenal som moment, ktorý by to kategoricky (alebo aspoň z presvedčivého uhla pohľadu) odmietal. Zato ako nezáväzný historický sprievodca naprieč silno poznačeným 19. storočím ide stále o veľmi slušné remeslo, ktoré mi ČIASTOČNE pripomenulo Muža s Kinoaparátom (kde miesto paralelného priechodu bezprostrednosti denného života sovietskych obyvateľov tu máme spomínaný sled historických udalostí). Tiež ideologicky poznačené, ale svojim spôsobom historicky a archívačne prínosné. ()
Dodíval jsem se na to, ale popravdě řečeno - příliš velká bžunda to nebyla. Baví mne studovat dějiny kinematografie, ale koukat tři hodiny na poškrábaný, přeskakující obraz plný rasistické propagandy a dusného patosu je nad moje síly. Chápu a uznávám obrovský dopad, jaký mělo toto dílo na vývoj moderního filmu, jsem ale rád, že mám tento studijní úkol za sebou a mohu se věnovat záživnějším věcem. Plný souhlas s komentářem Chlupis. ()
Jeden z nejpozoruhodnějších a zároveň nejkontroverznějších filmů v dějinách. V době svého vzniku to musela být neskutečná bomba. Přestože se jedná o více než tříhodinový němý snímek, i dnes - bezmála po 100 letech od své premiéry je bez problémů koukatelný. Vděčí za to monumentální výpravě, důmyslné režii, autentickým kostýmům a bitevním scénám i podmanivé hudbě. Jedná se také o historicky první epický velkofilm, který používá rozličné střihové techniky. Na druhé straně nelze přehlédnout, že je to celé vlastně jedna velká rasistická a xenofobní propaganda, oslavující teroristickou organizaci Ku-klux-klan a nadřazenost bílého muže. Mám s tím podobný problém jako v případě starých sovětských snímků typu Křižník Potěmkin. Po řemeslné stránce tomu nemůžete nic vytknout, ale z ideologického hlediska je to hnus. Čestné místo v kronikách světové kinematografie nicméně Griffithově opusu můžeme jen stěží upřít. ()
O tom, jak je tento snímek kontroverzní, se napsalo asi dost. Ano, je rasistický. Co s tím dnes uděláte? Nic. Nemusíte ho propagovat. Já bych ale přece jen rád upozornil na jeho filmové kvality. To, jak jsou zde zobrazeny, provedeny a samozřejmě i nasnímány nějaké bitvy, je naprosto neskutečné. Kamera zde není jen statická, pohybuje se, což je přece jen docela novinka. Není to ale jen v tom. Na svou dobu je to neskutečně epické a jen pár let po Mélièsovi sledujeme scenérie, které jsou exteriérové, jsou zde nádherně široké záběry, stejně jako výborné záběry blízké, někdy je použito zastínění části kamery, pro lepší soustředění se na scénu, velmi často je pak snímek stříhán způsobem, který mu také dodává na dynamičnosti. Jasně, není to střih klipový, ale na svou dobu geniální. To, jak je zachycena vražda prezidenta Lincolna, to je naprosto dech beroucí, přimrazí vás to k dění ve filmu. Griffith a jeho kameraman volili skvělé úhly kamery, které ještě podtrhávají atmosféru. Navíc ty dynamické scény s kamerou na voze, to je na svou dobu opravdu paráda. Rasistické, ale pořád filmový klenot. ()
Griffithův "zlý film" není kotroverzní. Jen odráží to, v jaké zemi byl natočen. ()
Film s výrazně proti rasistickým vyzněním, kdy pokud si toto odmyslím, jde o celkem zajímavý počin, kdy se Griffith sice nevyhnul jeho klasickým šablonám ve vyprávění, tedy až přespříliš postav a dialogů, které většinou nemají žádný velký význam, na druhou stranu ta stopáž není až tak neúnosná jak by se mohlo jevit a snímek moc hluchých míst nemá. Jeden z těch lepších Griffithů. 65%. ()
3 hodiny je extrémne veľa na nemí film. Ešte keď sa k tomu pridajú 2 hodiny vaty tak to má zničujúce účinky. Priznám sa pozeral som to 2 týždne. Bolo to utrpenie. A hoci to malo silnú myšlienku a strhujúci záver koniec tie 2 hodiny nevykompenzoval. Zaujalo ma tu hlavne meniaca farba bielko čierneho obrazu. Každý interiér a exteriér mal vlastný odtieň to som doteraz nikde nevidel. Na ten rok dosť zaujímavý strih. čo stojí tiež za zmienku je fakt že tu hrali aj černoši. Avšak iba vo vedľajších úlohách. Negri ktorý mali nejakú významnejšiu rolu boli nafarbení belosi. Nemám ani potuchy prečo to spravili ale bolo to tak. Za vrchol považujem nájazdy kukluxklanu.... to bola paráda. ()
Film měl při svém uvedení ohromný úspěch, byl komerčním trhákem... Ale dnes je jeho realita jiná. Možná pro Američany má ještě nějaký velký význam, přece jenom pojednává o jejich historii, ale pro mě jako Evropana to zase tak objevné není. Pokud ho vezmu v kontextu doby (což je věc, jak by se měly filmy hodnotit), musím pochválit technické zpracování. Třeba bitevní scény byly dobré. Hudba se mi zpočátku líbila, ale když se stejné motivy opakovaly pořád dokola, docela mi to začalo lézt na nervy. Bohužel, dnes je více než tříhodinový němý film docela nuda a i já jsem se musela dívat na dvě etapy, abych to vůbec vydržela. Dnes jsem ráda, že jsem toto dílo světové kinematografie, které prostě musím vzhledem ke svému oboru znát, viděla, ale moc mě nebavilo a jen těžko se na něj podívám znovu... ()
The birth of the nation sa pravidelne umiestňuje v rebríčkoch kontroverzných filmov, jeho premietanie je zakázané v 13 z 51 štátov v USA a má rasistické podtext, ale...Ale má ho naozaj? Prvá polovica filmu je zobrazením amerických dejín od vypuknutia vojny Severu proti Juhu či Únie proti Konfederácii až po atentát na Abrahama Lincolna. V úvode druhej polovice AUTOR VARUJE všetkých divákov, že film nezobrazuje žiadnu rasu ani nikoho v súčasnosti (teda v roku 1915). Napriek tomu sa pred jeho premietaním konajú protesty proti rasizmu a podobne. V čom je vlastne druhá polovica kontroverzná? Iba v tom, že autor za rasistov označí černochov, volebné právo je odobrané bielym ľuďom, sudca Lynch je mulat a prenasleduje belochov, ktorý sa nakoniec zjednotia v Ku Klux Klane a bojujú za oslobodenie spod rasového prenasledovania zo strany černochov. Ak by boli ako rasisti vyobrazený belosi film by sa umiestnil všade na prvých miestach ako prelomový epický film, ktorý sa stal prvým historickým výpravným veľkofilmom. Keďže ale autor stavil na druhú stránku mince, jeho film sa stal zatracovaným. Z hľadiska filmového fanúšika film určil epický rozmer akým sa budú v budúcnosti uberať historické veľkofilmy. Z hľadiska etického poukázal na problém rasizmu či hrôzy vojny a jej následky. Podľa mňa sa jeho kontroverzii pripisuje zbytočne veľký význam. 1. januára roku 2020 v poradí 2020 komentár, ktorý som na tunajšej databáze uverejnil patril práve filmu The birth of the nation. ()
Mno takto ... z moderneho uhla pohladu brutalne rasisticky film, kde Americki cernosi su vykresleni ako ti pohlupejsi, zaostalejsi, vytvaraju nepokoje, Ku Klux Klan naopakj zachranuje belochov pomaly pred ciernym terorom ...... s odstupom vyse 100 rokov je to silne neobjektive ... ale do vseobecnehpo prehladu film rozhodne patri a ten rozhlad treba mat . 70 % ()
Jak hodnotit? Po filmové strance strhující, po myšlenkové a ideologické odporné... zvolim stred s konstatováním, že i tak se jedná o milník svetové kinematografie ()
Velkolepé, kontroverzné a nekonečne dlhé. Asi sa nemýlim, keď poviem, že sa jedná o jeden z prvých historických veľkofilmov. Za všetko hovorí ale fakt, že som dokázal prebdieť celú tú ukrutnú 3 a 1/4 hodinovú stopáž. Aj keď som mal v prvej tretine jednu slabšiu chvílku. Jeden postreh si neodpustím - prečo boli belosi natretí na čierno čiernejší ako samotní černosi? ()
První světový blockbuster. Obrovská reklama, prodej upomínkových předmětů, technické novinky (close-ups, fade-outs), a to vše aby si diváci vychutnali velkolepé bojové scény, milostné tokání, záchranu na poslední chvíli, historické postavy v historických chvílích... Z toho všeho vyplývá, že co se týče scénáristického umění, tak se Hollywood od tohoto filmu nikam neposunul. I dnes se standardizovaný scénář zaktualizuje technickými novinkami a pustí se do světa s halasnou reklamou. Takže když si odmyslíme kontroverzní pohled filmu přes rasismus, máme tu psychopatického zločince spřádajícího plány na ovládnutí země a chlípně toužícího po nevinné krásce, slabého intelektuála, který nedohlédne důsledky svého idealismu, a tak je potřeba síla a rozhodnost, kterou tu zastupuje dost pochybná organizace (ono cválat do otevřeného boje s maskou na obličeji zrovna o morálních kvalitách nevypovídá). Do toho nějaká ta romantika, cudné pohledy do očí, obětovaná nevinnost, která spustí boj... Mustru, který ustanovil Griffith v tomto filmu, se Hollywood drží už přes sto let jak klíště. ()
Tohle je jak hodnotit Riefentahlovou... Formálně dokonalý film, který využil spoustu tehdejších novinek, střihových a kamerových. Bohužel ten příběh o vzestupu Ku Klux Klanu je nepokrytě rasistický. Ale je třeba to brát i jako dokument svojí doby. Ale jinak dobré, možná trochu dlouhé. ()
Hodně kontroverzní a diskutovanej film, kterej mimo jiný výrazně přispěl ke vzniku druhý éry Ku Klux Klanu, zároveň ale taky strhující historickej velkofilm, kterej ve svý době nemá obdoby. Film má sice dost pomalej rozjezd a první polovině by vzhledem k celkový stopáži neuškodilo prostříhání, pokud ale tuhle část překonáte, dočkáte se velkolepejch válečnejch scén, napínavýho atentátu na Lincolna a tak perfektních záběrů nájezdů Klanu, až zamrazí. Griffith se už v desátejch letech nebál experimentovat s dynamickou kamerou a prolínáním záběrů a stejně tak zaujme i skvělá hudba. Ony bouřlivý reakce ohledně rasismu a velebení Ku Klux Klanu jsou určitě na místě, rasistický narážky se objevujou dokonce i v samotnejch mezititulkách a řada historickejch faktů je ve filmu překroucená tak, aby "negři" vypadali jako zločinci, který chtěj vládnout bílým. Tahle kontroverze je ale na druhou stranu podle mě na filmu to nejzajímavější, protože alespoň mě osobně začal snímek pořádně bavit až ve chvíli, kdy se na scéně objeví Klan. Pro někoho bude sledování Birth of a Nation určitě neúnosný, a to nejen kvůli svý délce, ale i kvůli svýmu vyznění, v americký kinematografii a u mě každopádně svý místo mít bude. ()
Exemplární příklad z historie filmu, který diváka nutí rozdvojit své vnímání - geniální forma s děsivým obsahem. Zpočátku jsem se obávala stopáže snímku, ale je tady tolik co sledovat, co vnímat, vstřebávat a učit se, že ani deset zhlédnutí by nebylo dost. Několikrát jsem se ubezpečovala, že jsem se nepřehlédla v roce vzniku. Typicky se jako prim formální stránky filmu uvádí použití křížového střihu v závěru fimu. Neméně podstatné je ale rovněž v této části zapojení kamery uchycené na auto - tedy jízdy - a docílení atmosféry vrcholu, kdy členové klanu zachraňují rodinu a dívku před ztrátou ctnosti. V mnoha momentech je skutečně namístě, aby divák rozpojil formu a obsah. Formu si nelze než užívat a hledat to, co film dělá filmem. Je nesmírně obohacující studovat ty zdánlivě nepatrné detaily, které ustavují krásu filmového média. Obsah je však skutečně děsivý - často se mi dokonce kradlo na mysl porovnání s Leni Riefenstahl. Na druhou stranu, jak se říká, že všechno zlé je pro něco dobré, platí to i v tomto případě - černé vůdce Griffithův počin vyburcoval k reakci a brzy se objevilo několik černých filmařů. ()
Rasistické (a přesto - až na výjimky - necenzurované). Vekolepé (s rozpočtem 110 tisíc dolarů na tu dobu bombastické; výdělek byl o cca 20 milionů vyšší, ale možná až 100 milionů - díky nespočítatelnosti vzhledem k prodeji práv, a tím se řadí k nejvýdělečnějším snímkům 20. století). Revoluční (výprava, střih, kompozice, stopáž...). Ovšem kamera stále prakticky furt statická (až na výjimky), což občas opravdu omezuje. Podle kritiků historicky nepřesné. I přesto je to zásadní a výborné. ()
Velkolepé, úchvatné, mistrovské, klasika. Vždy jsem chtěl, aby vyhrála konfederace a tento film ukazuje škaredý Sever :-) Ne, teď vážně, tento kus je opravdu nutné shlédnout, je převratný, je to revoluce. A věřím, že se u toho i nasmějete. Pravda, napadá černou rasu, ale už jen kvůli tomu mi přijde nesmírně zajímavý (chápej originální, ne myšlenkou dobrý), v dnešní době by si nikdo nemohl něco takového dovolit natočit. To už prostě nejde. Zdá-li se Vám film dlouhý, koukejte jako já na rozkouskovanou verzi po 10 minutách na Youtubu. ()
Obecně... První americký velkofilm vůbec. To, co se o filmu říká, nemá s jeho skutečnou podobou nic moc společného (myslím ty kyzdy o tom, jak je to kontroverzní, rasistické a především inovativní - prosímvás, vždyť kontroverznější je i Forrest Gump... i když, možná je můj názor způsoben tím, že mi nebylo celý život vtloukáno do hlavy, že Lincoln byl svobodomyslný génij, Jenkíjové hodní a Jižani zlí, možná je to tím, že AOV vnímám coby Evropan jako žabomyší válku několika magorů, kteří se hádaj o tom, že nedokážou přijmout jednoduchá fakta, která jsme my za oceánem přijali už před desítkami let, a ještě se tím honosí jako svojí výhodou). Roztomile naivní jižanský pohled na americkou občanskou válku a její důsledky ve formě jakéhosi pokusu o filmový epos, ale je z toho jen první blockbuster v historii filmu. Ach jo.Podrobný přehled děje... Film začíná sérií scén ze života bavlnářské rodiny, názorně ukazuje (názorně myslím takovým tím debilním názorným způsobem, o kterém se ještě rozepíšu) pěstování bavlny, idylický život a rodinné tlachání (ano, film je němý), vztah mezi nimi a černochy, jejich útrapy, pak se chvilku pomlouvá Lincoln, pak se zmiňovaná rodinka chvilku veselí a pokračují v nezajímavém společenském životu, mezitím se zformuje něco jako vojsko, protože ten Lincoln je přece takový hajzl, že to my, hrdí jižanští bavlnáři s vytříbeným smyslem pro společenskou konverzaci, nemůžeme nechat jen tak. Jedna parta vojáčků, s patřičnou láskou vyprovozených ze svého jižanského domova, chvilku střílí do druhé, o které nic nevíme, čtou dopisy z domova a tak dále - prostě idylické válečné scenérie, natáčené zásadně s maximálně dvaceti herci - zde musím pochválit úžasné lokace a kameru, která se cituje dodnes. Tato drobná šarvátka představuje americkou občanskou válku. (Teď jsme někde v první hodině až hodině a půl filmu.) Ranění vojáčci ze zmíněné megabitvy (proč mají všichni obvaz zrovna na hlavě?) jsou v lazaretu ve vší počestnosti opečováváni svými rodinami a dalšími pršepichově oděnými dámami. Pak se zas chvilku pomlouvá Lincoln (je zajímavé, že dnes je přesně stejnými filmovými technikami zobrazován Hitler) coby šílenec, který svou protipřirozenou politikou celou válku způsobil, pak se zase chvilku chválí Lee coby důstojný, vznešený politik a válečný hrdina, u kterého se to Lincoln snaží si vyžehlit, čiže podepíší mírovou smlouvu. Pak nějaký chlápek donchuánovského zjevu diskutuje u domovních dveří s jižanskou lepou děv(k)ou, pak se zase pomlouvá Lincoln, a tak dále, pak nějaký magor toho zlouna Lincolna hrdinně zastřelí, zvolav přitom "sic semper tyrannis" (mimochodem, Lincoln ve skutečnosti nebyl zavražděn na žádném heroickém dramatu, ale na podprůměrné sentimentální komedii). Pak typicky griffithovské záběry na jednu rodinu, která ze smrti truchlí, a druhou, která se veselí, že je teď nejsilnější mocí v Americe. Pak dojde k ustanovení o zrušení otroctví, démonická mulatská služka praští talířem o zem a senátoři truchlí a rozhořčeně diskutují. Mezitím negři tancují a napadají vidlemi své pány. Zase scénky z lepší společnosti, rodinné tlachání, ovšem nechají občas diskutovat černošské sluhy, kteří spolu konspirují kouzelně naivním slangem. Dva negři se dokonce odhodlají pozdravit na ulici (!) bělošský pár (donchuán & děv(k)a z honorace, co se dřív objímali u dveří). Demagogický černý a posléze bílý řečník hovoří k černochům, bílého přeruší, ač má pravdu. Jiní dva magoři z honorace se líbají u jezera, ačkoliv se mezitím odehrávají první volby, kde mají ti bakaní černoši volební právo. Chvilka politických diskusí, potom černoši zlynčují bělocha (!). Náhodou je při těchto zmanipulovaných do kongresu zvoleno pár buranských černochů, kteří tam pijí whiskey a způsobí menší chaos. Bez souvislosti přecházíme do změti poulišních a domácích hovorů. Z nich je donchuán - ukáže se, že to je hlavní hrdina filmu - natolik unaven, že se jde odreagovat k řece. Tam uvidí, jak dvě bílé děti přechytračí dvě blbé černé děti, které je pronásledují - vezmou si na sebe bílé prostěradlo a udělají jim bubáka. Černé děti zděšeně uprchnou, donchuán to uzří a dostane spásný nápad. Založí Kukluxklan a bude v prostěradle strašit černochy. Pak se v podstatě zase nic neděje, jen magoři v prostěradlech a na bílých koních projíždí krajinou. (Přibližně tady končí druhá hodina filmu.) Otec té děv(k)y jí nechce dovolit, aby si vzala donchuána, pronesa památnou větu "Your lover belongs to that murderous band of outlaws." Děv(k)a je ale dojata jeho vlastenectvím a je jí ještě sympatičtější, než kdy předtím. Sčuchnou se někde u lesa, chvilku se líbají atd. atd. Děv(k)u, která je, jak se ukáže, druhou hlavní postavou filmu, při návratu z toho lesa přepadne zlotřilý negr, chvilku (tři minuty!) ji pronásleduje po docela hezkém lese, donchuán běží za nimi, snaživ se ji zachránit. Pozor, klíčový moment děje. Děv(k)a vystoupí, pronásledována, na skálu, a aby zachránila svou počestnost, skočí dolů dřív, než ji náš milý Afroameričan stačí pořádně znásilnit. Ke zdůraznění tragické absurdity použil Griffith scénu, na níž by mohla být hrdá i Rodinná pouta - děv(k)a padá svému počestnému kukluxklanskému milovanému do náruče, samozřejmě mrtvá. Počestný kukluxklanský milovaný kupodivu není nekrofil a proto nechá umírající děv(k)u umírající děv(k)ou, trochu jí, ještě než umře úplně, otře krev z ksichtu, aby ji mohl políbit, ztrácí čas tím, že ji nechá umřít na své mužné hrudi, a pak se teprve rozhodne pronásledovat afroamerického rádobyznásilňovače. Všichni truchlí, jen donchuán, který by měl v duchu správného patosu truchlit nejvíc, tiskne plakáty a snaží se děv(k)u pomstít. Černoši samozřejmě vrací úder, trošku si zaschůzují, porvou se s nějakými bělochy, kteří s tím nemají nic společného. Nějaký negr, možná ten rádobyznásilňovač, zastřelí jednoho z bělochů a ujede na koni, donchuán s kamarády ho ale statečně chytí a v bílých prostěradlech zlynčují, pak si zase trošku zatruchlí nad děv(k)ou a triumfálně projedou městem. Na znamení svého vítězství nechají mrtvého Afroameričana na schodech starostova úřadu. V průběhu této první spanilé jízdy vyvinou symboliku, založenou na skotské historii, zapálí si pár ohýnků, chvilku si v prostěradlech povídají, černoši šmírují, jak jim jejich lepé děv(k)y šijí mundůry s křížem, černí policajti několiok členů pozatýkají (protože Kukluxklan je z nějakého důvodu trnem v oku vlády). Kukluxklan se musí poprat s tím, že černochy podporuje policie i místní představitelé (to poprat myslím doslovně a ano, vypadá to dost divně). Ovšem prostý lid a farmáři se srdečně spojí s kukluxklanem proti ozbrojené soldatesce negr...Afroameričanů, která si říká polycyje. KKK mají všichni rádi a oni na oplátku všem pomáhají od černošského zla. Chvilka diskusí, jakýsi černochomil se pokusí svádět druhou děv(k)u, která s tím také nemá vůbec nic společného, málem ji znásilní (tj. políbí jí lemroucha), ona ale uteče. Mezitím na ulici vypukne šarvátka, kterou naši hodní hoši z KKK srdnatě vyřeší. Vůbec KKK se začíná profilovat jako jakýsi jižanský ekvivalent Rychlých šípů. Naopak černochy nikdo nemá rád, zvlášť když dělají takový bordel na ulicích. A všichni se o něčem dohadují, jezdí na koních, děsí se zlých černochů, trošku se i mlátí, občas se pokouší znásilnit v nepřesvědčivé a oproti pomalému zbytku trošku nevyváženě rychlé mozaice scén, ukazujících typické zlé činy černochů a dobré činy Kukluxklanu. Černoši prostě vše ničí - od mlýnů, po panenské blány, ale KKK (nemyslím Koalici pro Karlovarský kraj) je nakonec po menším procesí zachrání. Záběry na zlé činy (ta mozaika má asi deset minut) jsou porůznu prokládány identickým slavným záběrem na jedoucí hejno membrů KKK. Hraje k tomu nechutně veselá polka. A když jsou znova volby, Kukluxklanci od nich ty zlé negry hrdině odeženou. Závěrečný alegorický záběr jsem nepochopil, proto o něm pomlčím, evidentně to je nějaká metafora, kterou saksesfulní donchuán říká své druhé děv(c)e. Tím tříhodinové historické drama víceméně končí.Obhajoba hodnocení...Film je nepochybně co do scénáře velmi nápaditý, využívá důmyslnou symboliku (koťátka v úvodní scéně :-), kontrasty (jedny rodiny vojáků se veselí a druhé truchlí, tomu se říká dramatický kontrast) a kvalitní výpravu, umí také velmi dobře vytvořit ve filmu pocit majestátnosti, což dnes neumí skoro nikdo, nemohu také upřít, že založil některé postupy a techniky, které se užívají dodnes - zatímco celá řada jiných naštěstí zapadla, na svou dobu je také velmi kvalitní střih – přestože tato technická kvalita, podíváte-li se na libovolný film Georgese Méliese, není nijak závratná. Nevýhodou je nejen ukecanost filmu (titulky by v němých filmech měly být maximálně stručné a tam, kde se bez nich lze obejít, by to mělo být učiněno - to Griffith rozhodně nedělá a v podstatě bez všech mezititulků by se film bez problému obešel, ale tím víc mne štvou, navíc úryvky z historických knih, kterými autoři podklád () (méně) (více)