The Birth of a Nation
Zrodenie národa
Režie:
D.W. GriffithScénář:
D.W. GriffithKamera:
G.W. BitzerHrají:
Lillian Gish, Mae Marsh, Henry B. Walthall, Miriam Cooper, Mary Alden, Ralph Lewis, George Siegmann, Walter Long, Robert Harron, Wallace Reid, Joseph Henabery (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Dvoudílný epos natočený podle románu Thomase Dixona „The Clansman“ (1905) sleduje dopad občanské války na dvě rodiny: Stonemanovy ze Severu a Cameronovy z Jihu, z nichž každá stála na jiné straně konfliktu. První polovina filmu se odehrává od vypuknutí války až po atentát na prezidenta Abrahama Lincolna a závěrečná část se zabývá chaosem éry rekonstrukce po občanské válce. Režisér D. W. Griffith svým velkorozpočtovým a umělecky ambiciózním ztvárněním let občanské války způsobil revoluci v mladém filmovém umění. Přelomový němý film uvedený do kin v roce 1915 se stal prvním hollywoodským trhákem. Byl to nejdelší a nejvýdělečnější film tehdejší produkce a umělecky nejvyspělejší film své doby. Zajistil budoucnost celovečerních filmů i přijetí filmu jako seriózního média. Epos o americké občanské válce (1861–65) a éře rekonstrukce, která ji následovala, byl dlouho oceňován pro své technické a dramatické inovace, ale odsuzován pro rasismus obsažený ve scénáři a jeho pozitivní zobrazení Ku Klux Klanu (KKK). (Film Europe)
(více)Recenze (109)
ČERNÁ HUBA, BÍLÝ NEŠTĚSTÍ - KKK. Ttohle je docela veselý film. První asi dvě hodiny jsou sice velice utahané a zase tak moc se v nich neděje, ovšem v té poslední je trpělivému divákovi vše vynahrazeno - spanilá legie bílých jezdců na bílých koních cválá po zemi bílého muže (tipuji, že zde byla asi největší spotřeba prostěradel, snad kromě pornofilmů:)) a udatně likviduje černou smrt. Nicméně doufala jsem, že té politické nekorektnosti zde bude o dost více, stopáž je skutečně velkorysá a jistě by se tam vešlo několik pěkných exekucí a ukázkového potírání černé zhouby. Takto by snímku prospěl razantní střih a rozhodně i lepší hudba, tu filmovou jsem ke konci vypnula a pustila si něco vlastního... Technická stránka i zpracování je překvapivě kvalitní a kamera zase oku příjemná. Ovšem nemohu se zbavit dojmu, že si pan Griffith dělal v některých pasážích spíš legraci a téměř všichni mu na to skočili. ()
První polovina - na svou dobu špičkově natočené historické válečné drama které je mnohem koukatelnější než například veleslavný Jih proti Severu. Druhá polovina - vlhký sen Donalda Trumpa, který vám své Bílé semeno bude intenzivně stříkat přímo do oka. ()
Filmařsky naprosto dokonalé, nechápu, proč Griffith používá mezititulky, které jsou mnohdy zbytečné, neboť vše dokáže vyjádřit čistými filmový prostředky. O to více je potřeba ho jako režiséra obdivovat, neboť jeho jediným prostředkem byl obraz. Již méně obdivuhodný je radikální politický postoj, z dnešního pohledu nepřijatelný. K tomu je však také potřeba dodat, že prakticky všechny politické filmy, obzvláště ty ambicióznější, jsou poplatné době vzniku. Takže si můžeme pouze položit otázku, jak by film vypadal, kdyby měl Griffith možnost jej natočit za sto let znovu. Domnívám se, že zcela v intencích požadavků dnešní doby by byl jednoznačně pročernošský. ()
Na faktu, že jde o zásadní, přelomové dílo a skvěle natočený film, nezmění nic ani fakt, že po ideologické stránce je Zrození národa jednou z nejodpornějších věcí, co jsem kdy viděla... ()
[6/10] (D. W. Griffith & Epoch) (Němý, čb. /// Produkce: D. W. Griffith /// Scénář: Frank E. Woods, D. W. Griffith podle románu The Clansman: An Historical Romance of the Ku Klux Klan, románu The Leopard´s Spots, a divadelní hry The Clansman Thomase F. Dixona Jr. /// Kamera: G. W. Bitzer /// Hudba: Joseph Carl Breil, D. W. Griffith) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Birth of a nation je pre dnešného diváka exkurzia do filmovej histórie, akási povinnosť pre každého, kto chce o sebe povedať, že sa zaujíma vážnejšie o film. Ale dá sa brať aj čisto ako historický film, ktorý zobrazuje dôležité aspekty histórie amerického národa. Ja by som na tento fakt rád vopred upozornil, pretože ak si ho chcete skutočne užiť, aspoň čiastočné znalosti z jej histórie budú zrejme najdôležitejším faktorom jeho zábavnosti. Griffith totiž zaplnil svoj film historickými postavami, historickými udalosťami a pokiaľ ste zvyknutí na jeho typickú melodrámu, dočkáte sa jej až v poslednej tretine. Ja mám o histórii otroctva informácie iba zbežné, takže sa mi tieto postavy v priebehu deja dosť plietli a malo to dopad aj na to, že mi film nepripadal vôbec strhujúci. Trvalo dosť dlho, kým som si dokázal priradiť meno k postave a vyznal sa v ich vzájomných vzťahoch. Problémom bolo aj to, že politika je väčšinu deja v popredí a netvorí tak iba pozadie pre melodramatický príbeh, ako v prípade Orphans of the storm. Film je otvorene rasistický, ale je vidno, že Griffithovi išlo skôr o to, aby mohol hlavný hrdina vyslobodiť svoju milú z rúk zápornej postavy. Existuje množstvo filmov, ktoré zobrazujú bielych ako utláčateľov menšín, v ich prípade to nazývame ale sebareflexiou, aj keď sa jedná tiež svojim spôsobom o rasizmus. Pre dnešného diváka tak nebude film až tak šokujúci a môže ho brať ako určitý druh historickej rozprávky. ()
Skvělý dokument doby. Jak tehdy tvůrce viděl předchozí dějiny. ()
Oslava Kukluxlanu a otroctví, špatná kritika, ale přesto nejvýdělečnější film svého času. Herečky jsou zde hezké i ve vedlejších rolích, ale není jich mnoho a mají dekorační funkci. Převládají muži. Závěrečná scéna připomíná holokaust. Griffith použil střihové filmové inovace na tu dobu nevídané. ()
„Zrodenie národa” sa skladá z dvoch častí: občianska vojna Juhu proti Severu + atentát na Lincolna a "OBNOVA" , t. j. vzostup rasistickej organizácie - Ku Klux Klan, označovaní aj ako: „BIELI RYTIERI” , pretože NEGRI, (takto sú často vykresľovaní vo filme, bez cenzúry), začali akosi príliš vystrkovať rožky, že zároveň režisér a scenárista David Wark Griffith ich chorobne uctieva, až to normálne hraničí s cielenou propagandou, ktorá oslavuje bielu, árijskú rasu nad menejcennou, čiernou, dovezenou z afrického kontinentu. V záverečných sekvenciách, vo veľkom útočiacich členov KKK, odetých v bielych plášťoch, s bielymi kapucňami na kotrbách, a so zapálenými krížmi v paprčách, si «xenofóbny» D.W.Griffith, každú chvíľu vypomáha hudobným audiom, čiže operou od Richarda Wagnera s názvom: „Jazda valkýr” , čím len podkopáva bezvýznamný-význam černochov, ako takých. Zatiaľ, čo som sa mohol s prvou polovicou filmu vskutku stotožniť, s tou druhou, som už mal značný problém ju vôbec prekúsnuť, lebo z každej strany sa na mňa valila lavínová nenávisť. Jednak je revolučne a nadčasovo - nakrútené, ale zase obsahuje extrémnu kontroverziu, z ktorej mi vlasy dupkom stáli, že aj taký »legendárny« Žid Süss, je oproti tomuto Nemému, (ale to vonkoncom neprekáža porozumieť hlavnému posolstvu) snímku z roku 1915, iba obyčajnou, mierumilovnou prechádzkou ružovým sadom ! Beloši sú nalíčení (na)čierno, Afroameričania sú tzv. pokusní králici, ktorí ani netušia, čo sa s nimi vlastne zamýšľa ? 2/2 filmu je z môjho úsudku strašne háklivá, režisér to väčšinou preháňal so zábermi, že to súčasne beriem i na škodu, ako sa nedokázal (u)držať na uzde, bol ako pes odtrhnutý z reťaze, akoby to nemal v hlave usporiadané, zrejme servíroval publiku to, čo už dlhšie túžilo vidieť na vlastné okále ! Najlepšou vo filme bola jednoznačne reálne jestvujúca postava "JOHN WILKES BOOTH" , ktorého stelesnil budúci, významný režisér Raoul Walsh. Najväčšou hviezdou pre zmenu bola Lilian Gish, ale ani na ňu nemám dobrého slova ! Tento viac, než tri hodiny trvajúci, nemý kolos, síce odporúčam, no po jeho celom vstrebaní, sa budete citíť možno dosť mizerne, a tak 1/2 sa javí, ako vôbec najideálnejšia alternatíva na pozeranie, pričom je asi potrebné ho vidieť v celku, kedy už divák výsostne trpí... ()
Velkolepá němá klasika, která má i po více než 100 letech co říct. Jen je hodně těžké do filmu proniknout a vydržet ho do konce. ()
Prvý megalomanský projekt Davida Warka Griffitha rozpráva o histórii Ameriky. Epická freska, fascinujúca svojou dĺžkou aj veľkými scénami však pokrivkáva v posolstve. Z tohto dôvodu film stratil na svojej sile už pre desiatkami rokov a z dnešného pohľadu je skôr žiadanou filmovou atrakciou. ()
První polovina je technicky dokonalá, velkolepá freska o dvou zpřátelených rodinách na opačných barikádách Občanské války. Druhá polovina je pak z dnešního pohledu skutečně zvrhlou obžalobou všech černochů (kteří nechtějí zůstat v moci svých bílých pánů). Ale jak říká Roger Ebert: 'The Birth of a Nation' is not a bad film because it argues for evil. Like Riefenstahl’s Triumph of the Will, it is a great film that argues for evil. To understand how it does so is to learn a great deal about film, and even something about evil. ()
Tohle nám kdysi pouštěli na FAMU v rámci povinných filmů, a nudilo mne to k smrti. Patetické, přehnané, ale hlavně zbytečně dlouhé. ()
Je to pech jako blázen, když je základní kámen Amerického filmu takový. Nesnášenlivý, manipulující a agresivní. Proto řádky další automaticky odvíjejte od prvotního postesknutí. Tříhodinová štreka po němých pláních USA někdy v 19. století je asi pro většinu normálních diváků něčím nepředstavitelným. Nedejte se mýlit. FIlm má sice smrtící délku, ale je plný děje a v některých momentech bývá doslova strhující. Griffith to ale dějově poněkud neustál. Po uspokojivé první třetině, která vydá hlavní karty Občanské války, se přepne do neskrývané oslavy Ku Klux Klanu. Vražda Lincolna a další aspekty jako třeba dějinné citace budí dojem oprávněných souvislostí a dílu dodávají zdání démoničnosti. Všechno ale jen do času, za jednu trefnou narážku sto xenofobních a patlaných na efekt. Oči Lilian Gish nezklamou a Griffith byl génius. V následující Intoleranci už jen zdokonalil svůj zběsilý střih, který musel soudobé diváky mást víc než labyrint. Hold génius, ale víc ode mě nedostane. ()
Ačkoli jsem měla dojem, že jsem si vůči němému filmu vypěstovala celkem kladný vztah, na tříhodinovou reinerpretaci dějin pod režijní taktovkou D.W.Griffitha jsem připravena nebyla. Nekonečná táhlá nuda přejde v rychlé finále, které je extrémně dobře nasnímáno a nastříháno, takže jsem KKK podvědomě i fandila i já, ačkoli se s filmem rozhodně ideologicky se neztotožňuji. ()
Zrození národa. No jo, ale jakého? Griffith si mohl z odmítavých reakcí černošské komunity hlavu nechápavostí udrbat, jakoby v tom filmu nebylo tyvole doslova napsaný, že je potřeba bojovat za zachování Spojených států v árijské tradici bílé nadřazenosti. Žádný schovávačky. Při groteskním vykreslování černošské komunity co s kradenými slepicemi hrabe na bílé panny jsem se smál nahlas, abych tak nemusel přemýšlet nad tím, nakolik se podobné stereotypizační zkratky používají ve veřejném prostoru dodnes. Není třeba kolem toho chodit - ten film je ZLO. Zákonné. Že to v něm Lillian Gish až do své smrti údajně neviděla, dávám za vinu tomu, že má od sebe oči stejně daleko, jako normální lidé bradavky. Pokud máte ideový úhel při sledování filmů, nedáte to a netřeba se za to stydět. Mě zajímá forma a exekuce a tady jsem místy zapomínal zavřít kušnu. Vezmeme-li v potaz technické limity roku 1915, lze říct, že v něčem jsou davové sekvence v tomto filmu skutečně nepřekonané. Griffith předepisuje i tomu nejzapomenutějšímu statistovi nějaké rozmáchlé gesto, takže záběry, ve kterých vidíme stovky reálných lidí působí správně chaoticky a lze z toho vyloženě vytípávat reminiscence na dobové válečné výjevy, o což mu koneckonců šlo. Jakkoli přiznávám, že 190 minut němého filmu je porod šesterčat. ____ Ale baví mě, že zatímco se tady místní debílci můžou ubrečet nad černošskými Kleopatrami na Netflixu nebo kde, že politická korektnost, vymývání mozků a kdesi cosi, tak místo toho, aby čuměli doma na televizi, mohli klidně vyrazit do artového kina, kde brnkala živá hudba k záběrům, kde bílý herci s blackfacema vyhrožujou bílým hercům bez blackfaců, vytahujou u toho dopředu bradu a hulvátsky žerou meloun. Lol. ()
Po skončení občanské války v USA, v níž tragicky zvítězí Sever nad Jihem, si negři (o černoších se zde nemluví) přestanou vážit dobroty, kterou nad nimi projevoval bílý muž a začnou vraždit, loupit, znásilňovat - a dokonce zfalšují volby. K moci se tak dostává ďábelský mulat Lynch, který chce z Ameriky udělat jedno velké černé impérium. Naštěstí terorizovaní dobří bílí lidé neztratí naději a založí Ku-Klux-Klan - ten pak konečně navrátí do celé země spravedlnost. - Tak to je v kostce zápletka Griffithova monumentálního Zrození národa. Musím přiznat, že sledovat tuhle tříhodinovou nehorázně rasistickou propagandu, byl opravdu zajímavý zážitek. Dnes je ten film vlastně k smíchu - ale potkat někde režiséra, pořád bych mu s chutí vlepil pár facek. ()
Nejde mi do hlavy, prečo sa vo svojej dobe, keď nemali tie filmy ozaj dobre zafarbené, keď obraz bol dosť slabej kvality, keď boli filmy nemé, prečo sa pustili do tak dlhého diela, lebo mne by aj normálny film v súčasnosti asi neudržal po celú dobu pozornosť, no vtedy asi to bol zážitok a unikát, tak asi len tým sa to dá vysvetliť. Preto ťažko povedať, či je správne, že si vlastne tri časti, ktoré by urobili priam tri filmy, zvolili do jedného filmu. Navyše tretia časť sa dá pochopiť sčasti, lebo vieme, že neohrabaní ľudia vedia narobiť zlo, no ako oslava vlastne rasizmu a akoby obhajoba otrokárstva, to sa mi na tom veľmi nepáčilo. Ubíjajúce dielo a v mnohých scénach zbytočné, tiež by som to inak asi pospájal, plus úplný záver vyzeral na totálny úlet, ale tak pre dobu, pre ktorú bol stvorený to mohlo byť sčasti fajn, no vyvolalo to aj mnoho zla a aj napriek dielu od režiséra tohto filmu, ktoré následovalo ako nejaká odpoveď voči kritike, tak to už zostáva a rozhodne by som to nechcel videť znova. ()
Čo tak napísať o tomto revolučnom veľkofilme, ktorý lámal umelecké aj komerčné rekordy svojej doby. Dielo od ktorého sa opisovalo dlhé dlhé roky. Film označovaný za rasistický. To treba vidieť. Vidieť snímok, ktorým to vlastne všetko začalo. ()