Šéfové na zabití 2

K dvojke som sa dostal prostredníctvom kina bez predošlej znalosti prvej časti (čo mimochodom nie je vôbec žiadna prekážka) a poviem vám, tak dobre som sa už dlho nezasmial. Skvelé herecké obsadenie, od známe po menej známe tváre, no predovšetkým všetci do jedného skutočne sympaticky pôsobiaci blázni. Vtip strieda vtip a vy sa vynikajúco bavíte, skutočne odporúčam. Hurá na prvý diel! (18.12.2014)

Myšlenkový trast ve složení: tupec, tupoun a obyčejný chlápek, který přece jen občas své zlenivělé mozkové buňky trochu popožene, což z něj dělá myšlenkového vůdce celé skupiny. Přesto je jasné, že když se tihle tři dají na podnikání, aby jim už nikdo nemohl šéfovat a ztrpčovat život, dopadne to jedině katastrofálně. ____ Velmi jednoduchá komedie stále těží hlavně z nápadu na střet mezi podřízenými a šéfy, mezi obyčejnými lidmi a těmi privilegovanými nahoře. Nepatří to k vytříbeným komediím s brilantními dialogy a crazy situacemi, ale svoji práci sem tam diváka pobavit a moc ho neurážet odvádí tenhle snímek poctivě. /5. 2. 15./ (05.02.2015)

Je mi zcela cizí někoho urážet, buzerovat či natahovat na skřipec, takže vím, že nemohu být šéfem. Nickovi, Daleovi a Kurtovi to bude chvíli trvat než zjistí, že ani oni nemohou být řediteli zeměkoule, ale na druhou stranu je jejich střet s realitou byznysu hodně zábavný a já se musím přiznat, že bych paní zubařce hrozně rád sexuálně odolával tak dlouho, abych ji následným orgasmem vystřelil až ke stropu. (13.07.2015)

Název tentokrát naprosto dostál obsahu, protože tihle Šéfové jsou opravdu příšerní! Zatímco jednička měla alespoň nepatrně zábavnou, ucelenou a vcelku originální kostru a pár neotřelých nápadů a vtipů, dvojka útočí jen snůškou trapných, narychlo slepených a z prvního dílu vesměs recyklovaných mazlavých hoven, tak typických pro dnešní holyúdský bliják s přídomkem kokotmédie. A tak se dva trestuhodně nevyužití sympatičtí herci s nesporným komediálním talentem a jeden opravdu iritující, debilní zakrslý vřeštivý pičus, za kterého se stydím ještě teď, ponižují (tedy kromě toho pičuse, ten je ponižující už svou existencí) v ultimativně dementní hovadině, u níž mi za celých sto minut cukalo v mimických svalech výhradně jen tehdy, když jsem z pocitu trapnosti krčil obličej odporem. Myslím, že pan Válec, jakož i božský pan Omámený tohle rozhodně nemají zapotřebí. Sice to spolu se sympaticky hrajícím Kryštofem Borovicí zastavili asi tak na tři cenťáky řídkých sraček od naprostého dna žumpy, ale když vidím, jak to tu ta kohorta retardovaných smíšků zase dostala do červených čísel, nevěřícně kroutím hlavou s biblickou otázkou „Quo vadis, sysle pro tumor?“ na rtech. Alespoň se už ale vůbec nedivím, proč tu třeba takový odpudivý zhnisaný strup jako Birdman atakuje nejvyšší pozice. Nacházím se holt ve vybrané společnosti bezprecedentně vkusných a neoddiskutovatelně moudrých filmových kritiků. (08.02.2015)

Během cesty z projekce MovieZone, která díky Warnerům proběhla v pondělí večer v Atlasu, jsem v metru s jiskrou v oku naslouchal vášnivé debatě mezi zklamanou divačkou a nadšeným divákem. Bylo snad její vypíchnutí vetchého scénáře ovlivněno také tou skutečností, že snímek až příliš okatě nahrává všem zaníceným feministkám a ukazuje ženy jako "věci", určené čistě k pobavení mužského pokolení? To se bohužel nedozvím. Co už ale jistou rukou napsat mohu, je, že osobně jsem se takhle v kině nenasmál minimálně od Jump Street 22. Je to bomba. Nadmíru sympatičtí herci si na place evidentně užili kopu legrace, ta se následně snadno přelévá i do burácejícího sálu. Atmosféra je plná nepolevujícího inteligentního humoru, svěží akce a nezapomenutelných smrtícících hlášek v situačním kolotoči plném fajn zvratů. Ústřední zdravě dementní postavičky nelze nemilovat, zdaleka nejvíce ale překvapil poměrně nezajetý režisér. Tomuhle se panečku říká, ošéfovat si komedii roku! Sorry, Phile a Chrisi. Buďme rádi za každý jeden třeskutý sequel, který strčí do kapsy (nad)průměrný originál, a važme si jich. Berte kina útokem, vymodlená trojka je totiž naprostou nutností. (25.11.2014)