Zakázané uvolnění

Klučičí představa o tom, jak by měla vypadat holčičí komedie. Ženy se chovají jako frivolní hysterické krávy bez smyslu pro humor. Jsou buď technicky nezdatné, anebo si film z jejich možné technické zdatnosti dělá srandu („mám ČVUT“). Lžou, předstírají, manipulují druhými. Jejich jediným konverzačním tématem jsou muži, od nichž odvozují své životní štěstí. Hokej jednu z nich zajímá jen kvůli tomu, že si na výsledek zápasu vsadila – iracionálně vysokou částku na iracionálně vysoké skóre. Stejně jako v pornu a jiných mužských fantaziích nemají zábrany dopřát si z hecu lesbický sex. Mužská dějová linie je sice věrohodnější a vtipnější (ačkoli Sokol, dobře zvládající timing a vhodně volící intonaci hlasu, opět místy zapomíná, že není v Partičce a jde dál za čáru, než stylizace filmu snese), ale zároveň mnohem kratší a z větší části naprosto zbytečná. Je pěkné, že pánové řeší podobné otázky jako dámy, ale nesměl by z toho čpět scenáristický konstrukt (stejně jako z řady jiných situací ve filmu) a muselo by to být lépe (resp. jakkoli) prolnuto s dívčí linií. Duální vyprávění společně s flashbacky a brechtovskými promluvami hereček do kamery vytváří zdání sofistikovanosti, vrstevnatého díla, v němž by se vícero paralelních motivů mohlo v závěru protnout a přinést nějakou katarzi. K ničemu takovému nedochází. Pár lidí se ztrapní, jsou odhaleny dlouho zatajované informace, ale nevypadá to, že by si z prožitého někdo vzal jakékoli morální ponaučení (film poněkud šovinisticky naznačuje, že viníky vztahových konfliktů jsou kurvící se ženy, nikoli mužské kurvy). Hra na hloubku jen odvádí pozornost od sitkomové plytkosti celého filmu, který je v zásadě jen jakousi prodlouženou, do kin omylem uvedenou epizodou seriálu typu Jak jsem poznal vaši matku. Jen s horšími herci, hůře zvládnutou rytmizací a mnohem méně duchaplným humorem. 50% (05.06.2014)

Něco mezi Martou a Věrou a Okresním přeborem v hokejovém podání. Nevadil mi Kolečkův přidrzlý humor a komorní zpracování (koneckonců, hru bych rád viděl), jen většina situací byla vypjatějších, než je zdrávo a figury tak ztrácely na autenticitě. Za Norberta Lichého dík. 50%. (16.06.2014)

V poslední době panu Hřebejkovi nerozumím lidsky ani filmařsky. Něco tak prázdného, nudného a zbytečně afektovaného jsem už dlouho neviděl. Dám jednu za dialog po boroučce, ale i tak si myslím, že opět vítězí mé veledobráctví. (29.05.2015)

Hřebejk v jednom roce natočí naprosto ultimátní studnici psychologie s názvem Líbánky, aby rok na to natočil dialogové okénko do světa slepic. Proti těm herečkám vůbec nic nemám. Dokonce bych si přál Hanu Vagnerovou vídat v pořádných filmech klidně i častěji. Jenže to co tam předváděly pohromadě, z toho jsem byl prostě hotovej. Když vídám podobné slepice v hospodě, většinou se stáhnu do ústraní a nejčastěji odcházím, protože mi v tu ránu zkurvili celej večer. Takhle mi ho zkurvili jenom na pohovce, což je jediné štěstí tohoto filmu. Po druhé ho ale doufám už nikdy v životě neuvidím. (11.07.2016)

Ženský jsou afektovaný krávy, Slovensko země třetího světa a Sokol nejlepší jelen (kompliment). Nic mi nezkazí den tak spolehlivě jako nová česká komedie. Hokej, chcanec a pár facek. Lesba. Buzna. Kurva. Looooool vy nuly. (05.06.2014)

,,…UŽ JSEM CELÁ OTUPĚLÁ. CHOVÁME SE JAKO KRÁVY…" /// Tak moc bych chtěl na konci říct, že je to sice blbý, ale dává to smysl. Ale nemůžu. Prostě to nejde! Holčičí debatu v baru a pánský dialogy z cesty prosvětlí za zvuku harfy zvracející svatebčan a já marně přemejšlím, co vede dva chlapy k pokusu o předvedení nitra ženskejch hlav (ne duše, to by je doufám ani nenapadlo!). Takový divadlo, který místy pobaví, ale v hlavě zůstane asi jen nedomrdlej lesbickej sex, páč zjištění, že život (jejich) stojí za hovno, je nahovno. Stejně překvapivá a zábavná je i pointa. Dneska už (někomu) k natočení filmu stačí kurevsky málo. Nebo vy snad věříte, že chlap ví, jak reaguje ženská, když…? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nechápu, že když je totálně blbá nevěsta, nemá smysl litovat ji, ale...(číšníka?). 2.) Chystám únos. Nevěsty. (a je úplně blbá!) /// PŘÍBĚH ** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (05.11.2014)

Občas zábavné a dobré, inokedy nudné a priemerné, občas čudné a minimálne v jednej bisexuálnej scéne úžasne absurdné a WTF. Videné na Cinematiku na letnom námestí v Novom Meste n/V, čo tomu dodalo zaujímavú atmosféru, ktorú by to normálne v kine alebo doma na gauči nemalo. (02.03.2017)

"Porno na internetu prej zachrání každej třetí vztah." To by mohlo sedět. Já jsem však nikdy neunesl žádnou nevěstu a o po zhlédnutí tohoto snímku bych to neudělal ani za slušný obnos od ženicha. Poslouchat totiž tři podnapilé pipiny, kterak trousí životní moudra, je hodně nad mé možnosti. Jakmile se však dívčiny začaly olizovat, fackovat a uvedly do života slušný fórek s mrtvým jelenem, tak se to celé stalo tak nějak snesitelnější. Nicméně trvám si na svém: neunesu a neunesu! Ani kdyby mi k tomu skvěle vyhrávala kapela Hrůzy. (24.04.2015)

Zcela zbytečné, uměle natažené, filmově nefunkční. Škoda sympatických herců, to je jediné, co mě mrzí. Odpad, město, smrt bylo někde úplně jinde, proto mě další Hřebejkův sestup na nižší úroveň i trochu překvapil, ale už mě to nějak moc neštve. Tenhle člověk prostě vyhořel, co si budeme nalhávat. Ekvivalent 77 minut prázdného plátna. (05.06.2014)

Z nostalgie k tomu baru * (05.11.2016)

„Říká ti něco záložka historie internetu?“ – „Jo, já mám ČVUT.“ – „Tak to leccos vysvětluje.“ Zpočátku jsem si říkal, jestli to čsfd, imdb a hlavně tvůrci myslí s žánrem „komedie“ vážně. Nakonec se z toho jakási tragikomedie vyklubala a zaznamenal jsem pár tak dementních hlášek, až jsem se jim musel zasmát (typu „Já nedávám…já se vdávám, chichi.“). Jinak jsem ale dostal nesympatické postavy, které byly „vypatlané až na půdu“ (mým „favoritem“ byl Štěpán), spoustu umělosti, trapnosti (jen té minimálně vtipné), pochybné zpovědi směrem k divákovi, narážky na Slovensko (za nejtvrdší považuju asi „zem třetího světa“), snahu o úlitbu mužské části publika a zvracení za doprovodu harfy (závan originality, ehm). Jako jediný klad filmu vidím překvapivý fakt, že jsem se vlastně moc nenudil (čemuž jistě nemalou měrou pomohla naštěstí relativně krátká stopáž). Celkově to tak vidím na 2*. „Iveta je Slovenka, ty jo, východňárka.“ – „Jo a co to má s tím společnýho, že to je východňárka?“ – „No ne, to je prostě…to je jinej, jinej druh, že jo, to není ňáká fiflena, co se támhle tahá někde po diskotékách, že jo, to je prostě holka, kerá vyrostla mezi medvědama.“ (26.01.2015)

Docela absurdní komedie, už jen proto, že tuto unesenou jalovici by asi hledal jen jelen.. Hřebejkův lichý úsudek napovídal, že více vrstvami natřená divadelní prkna, pár vtipných replik mezi osudovým hřměním a šavle u harfy budou budit dojem, že má o kolečko víc a ještě nám jako správný sokol české kinematografie uleví od tlaku zakázaným uvolněním. Troufalé, jenže já byl celou dobu v postavení mimo hru.. (16.11.2015)

Polanski po lobotomii. Bravo. (05.06.2014)

Mám poněkud marný pocit z toho prostého faktu, že stejnojmenný videoklip Michala Hrůzy je ve výsledku lepší kino. Leč některé dílčí prvky obsažené v tomto díle stojí za pozornost naší laskavé veřejnosti. Čili i tento Hřebejkův divadelní deníček slouží jen z poloviny. Ale pořád je to o mnoho lepší zážitek, vzpomenu-li na nefungující Odpad město smrt. (25.07.2016)

I na české poměry poměrně nudná, nezajímavá a zaměnitelná nízkorozpočtovka, na kterou ovšem zašla hromada lidí. Takže vlastně úkol splněn? (14.11.2015)

Přemýšlím, co je jinak. Proč jsou u některých tvůrců tak zásadní výkyvy? Hřebejkova dramatická trilogie (Kawasaki, Nevinnost, Líbánky) byla s drobnými škobrtnutími výtečná, nově se opírá o divadelní hru, která se na filmovém plátně nese v uvolněné letní atmosféře, ve které se srážejí zvířata, ječí při gólu domácích a taky docela dost zvrací. Ve venkovském baru se ocitnou nevěsta, svědkyně ženicha a provozovatelka dané knajpy, chvíli se urážejí, pak si vyčítají minulost, lžou si, manipulují, dokazují orientaci, neustále brečí, vyhlížejí budoucnost. A hlavně se chovají jako husy. No, a samozřejmě se s návalem vší té hysterie dočkáme několika odhalení. Divný humor, divné dialogy, divný Hřebejk. S mužskými postavami (hlavně timing velmi dobře zvládající Ondřej Sokol) to jde tvůrcům o poznání lépe, ženám pak v tomhle zbytečném minisouboji vévodí Hana Vagnerová. Katarze nulová, jen tu měl někdo drobnější úraz hlavy. (02.01.2015)

Divte se, jak chcete, ale já se velmi dobře bavil. Dámský trojlístek byl perfektní a Jan Hřebejk ani Petr Kolečko si podle mě takovou ostrou kritiku (tentokrát) nezasloužili. Potěšila mě také sympaticky umírněná stopáž. Zakázené uvolnění je, řekl bych, hlavně film pro lidi, kteří mají rádi divadlo. (31.01.2016)

Poťouchlý kousek páně režiséra, vsadil nikoliv na výsledek hokejového utkání ale na dámskou sestavu. Nikdy bych nevěřila, že se budu u tak podhodnoceného filmu takhle bavit. Petr Kolečko mě dostal už u Okresního přeboru. O tom, že jde o humor mladší generace svědčí i fakt, že se u toho smíchy řezal můj 11letý syn. V tomto případě není podsatný závěr cesty (silná koncovka), ale spš o to, zda je samotná cesta zábavná. Snímek rozhodně není zapotřebí předem zavrhnout jen kvůli tomu, že někomu tento způsob humoru nesednul. Každý asi odhadne po prvních pár minutách, jestli obětuje svůj čas a pokud se dívá přesto, že ho to nebaví, jedná se zřejmě o masochistu. :o) (16.11.2015)

Vydržel jsem cca 15 minut. (01.01.2015)