Focus

Focus mile překvapil. Byl vtipný, vizuálně podařený a výběr herců sednul (Margot je božská). Vyloženě jsem se bavil u scén při okrádání v davu, restauracích a na fotbale. Ke konci to trochu spadlo dolů a měli jste v podstatě pocit, že to nemá žádný konec - on tam byl, ale nijak výrazně gradující. Hlavním problémem však je, že film nemá žádný hlavní příběh a celkově vypadá, jako by režisér spojil dohromady několik dílů seriálu. Je to fajn, ale Now You See Mee je zatím prostě nepřekonáno. Dvojce se ale nebráním. (12.06.2016)

Docela škoda že ve své druhé polovině nakonec film udělá podraz maximálně tak sám na sebe, protože první polovinu považuji za hodně povedenou a skvěle vygradovanou podfukem na B.D.Wonga. Ono je docela velkým problémem, když divák ve filmu už vůbec ničemu nevěří, když nevěří, tak jej to vlastně přestane i zajímat. Takže už mě bylo docela i fuk co se stane s našimi zlodějíčky. Chemie mezi Willem a Margon jinak zcela v pořádku. První půlka 70%, druhá 40%. (23.05.2015)

Viděl jsem trailer, ale jinak jsem vlastně nevěděl, o co půjde..Jenomže zkrátka Will Smith a Margot Robbie! To jsem si prostě nemohl nechat v kině ujít! A výsledek je přesně takový, jaký jsem myslel. Hlavní dvojici spolupráce zkrátka dokonale sedla a na plátně je to znát. Film střídá prosluněné lokace a vůbec efektně prodává život v luxusu, na čemž staví a je to druhá největší zbraň Focusu. Další věc, co mě velice potěšila je několik wow momentů. Ačkoli závěrečný zvrat už celkem jde odhadnout, zásadních zvratů je ještě několik předtím a vážně jsem byl potěšen, když mě scénárista totálně uvedl v omyl. Rozhodně jsem rád, žd jsem na film zašel, je milé opět v kině vidět Willa Smithe, který se do natáčení opět naplno vrhnul a je na něm vidět, že si natáčení užíval. Rád si film třeba za několik měsíců zopakuji...73%...[28.2.2014_Cinema City_Flora] (28.02.2015)

Já jsem si svůj vlastní hocus Focus prožil loni a bylo to takřka identické dobrodružství, jako zažili tady paní #TuBychPrcalDoKadaku a pan #TenNegrZmuzuVcernem. Byl jsem se svým kamarádem na poznávacím zájezdu v Benátkách, protože jsme si řekli, že by bylo moc milé, kdyby si dva dobří přátelé zajeli na nějaký hezký romantický výlet. Vše probíhalo relativně hladce, já užasle obdivoval zaoblené partie německých turistek s hutnými kníry a pomalu jsme se tak doplazili na náměstí hříšného Marka. Když v tom našinec ze zadních řad, jehož tvář se v okamžiku kratším než krátkém přetransformovala z bezstarostného výrazu profesionálního mámvpičisty na výraz posraného semvpičisty, na celou kolonii zmatených Čechů zděšeně zahlásil: "Já nemám peněženku!". Na to má bryskní mysl rozeného humoristy a nejlepšího baviče z celé směny zametačů chodníků obce Jebákov nezapomněla promptně zareagovat slovy: "Já už mám čtyři!". Ačkoliv jsem očekával neutuchající salvy hysterického smíchu, spustilo to spíše masivní vlnu nevole a rozpačitých reakcí. Upocený delegát svými prsty o průměrné tloušťce tří Javořických klobás do sebe v mžiku pojmul celý řízek s chlebem včetně sáčku a cedulky oběd pro Drobka, rukama si podebral parovodní potrubí, aby si při svižném olympijském běhu náhodou nevyrazil zuby, a rychlostí postaršího hlemýždě na invalidním vozíku se vydal za mnou. Zatímco můj spolucestovatel se mému náramně vydařenému džouku smál tak burácivě, až si omylem vysál ze zubu plombu, ostatní turisté na mě střídavě házeli pohledy spíše vražedné, jako by se právě stala katastrofa horší než Osvětim, Pompeje a Thor 2 dohromady. O dvě doby ledové později, kdy se ke mně s vypětím všech sádelnatých přelivů konečně dopotácel Drobek, nastala velice dramatická situace! Nejdřív jsem tedy musel počkat, než popadne dech, popadne naštěstí obrazně, ač i to pro něj byla disciplína veskrze atletická, a odčerpá galony nově se tvořícího potu do místní kanalizace, ale pak to přišlo! Zlovolným, ba až nenávistným pohledem na mě upnul svůj démonický zrak, pak si ještě asi čtyřikrát odkašlal a rukávem svetru z Lidlu otřel orosené čelo, a pověděl: "To si děláte prdel, nebo jste jen idiot?!". Já se za svoji veselou povahu samozřejmě pokorně omluvil, protože ten buřt by se na mě jinak určitě vymrdal a já umím italsky jen "No puedo nada", což je mimochodem španělsky a španělsky neumím taky, takže jsem to raději neriskoval a se skupinou nebývale humorných Čechů a jedním debilem, který prkenici záhy nalezl na dně batohu, jsme šťastně pokračovali v cestě napříč malebnou historickou Venezií! No a to je všechno. U filmu jsem asi čtyřikrát usnul, poněvadž to byla nudná předvídatelná sračka, takže čtenářům, kteří čekali postřehy z filmu a dočetli se až sem, bych rád vzkázal pouze strohé a výstižné - NASRAT! (22.04.2015)