Případ pro exorcistu

Retardovaný svět, retardovaná logika vyšetřování, retardovaně jednající postavy vyšetřovatelů, ale na rozdíl od geniální anti-krimi Malej Quinquin se tu čiperné retardování mění ve zhoubnou křeč, která zasahuje všechny složky seriálu (včetně poměrně konzervativního "whoddunit "jádra). Popravdě, retardovanější hudbu nejspíš letos neuslyšíte a tolik různých způsobů snímání by vystačilo na deset minisérií. Absurditě samozřejmě "počesku" chybí to, aby byla dotažená do konce. Tohle je polovičaté lavírování mezi vážností, smíchem a výsměchem, seriál, který se po dramaturgické i scenáristické stránce rozpadá do série více či méně vtipných skečů a WTF žánrových přechodů. Jasně, chápu, že tu byl pokus "neuchopitelně" těkat, ale výsledek je, jak správně poznamenala kolegyně Táňa Zabloudilová, "full retard" detektivka. I tak lepší než Clona, Vraždy v kruhu a další atentáty na detektivku. Ale jen proto, že se u toho člověk zasměje a místy má pocit, že to bylo ze strany tvůrců schválně. Hřebejkovo míjený se se žánrem už dlouho nebylo tak snesitelné. [Viděno poctivě celé na projekci. Těm, kteří po prvním díle žehrají na díry v logice tak doporučuji počkat na později. Je to stále výživnější.] (12.01.2015)

A to to rozhodně na tři hvězdičky ještě čtvrt hodiny před koncem nevypadalo... Policisté toť směs totální neznalosti (když právnička nezná význam čísel 666 tak asi nechodila do školy, v lepším případě tehdy možná chyběla) a bezbřehé arogance (výslech obou duchovních druhým z majorů), z níž se přece jen vymyká ženská, kterou (není divu) z toho všeho postihne infarkt (nejspíš proto, že je to táž co neznala onen číselný význam), a jeden policajt rádoby západního stylu, co má život v troskách (nezletilá dcera se zhlédla v gothicu a manželka chce odejít do US). Pro zatraktivnění přidáno prostředí katolické církve s nádechem satanismu a olomoucké přírodovědecké fakulty, která se podle zhlédnutého od doby mých studií změnila snad zcela od základů, pak jedné dívky, co si vybírala nedostupné muže, a jedné znuděné paničky... Co z toho všeho mohlo vzniknout? Bohužel tohle (chvílemi asi nechtěné retro), čemuž ale třetí hvězdičku zachránila moje milovaná Olomouc (katedrála, kaple Jana Sarkandera, Dolní náměstí, kostel sv. Michala, gymnázium Poděbradovo, etc) a jakž takž smysluplné rozuzlení. A jak si stěžuju, že knihy (a filmy) mají mít nějaké mravní poučení, tak tohle jich (a nejen pro mě) mělo hned několik, a pokud se jimi někdo nebude řídit, inu jeho smůla... (29.06.2015)

Musím se přiznat, že jsem v naprostým šoku. Co tohle mělo jako bejt ? V dramatických scenách nám hraje kabaretní hudba, dlouhý zbytečný záběry zabíraj plochu jednoho dílu, z policajtů se tady dělaj hovada a z diváků ultrahovada. Jestliže první dva díly mě přesvědčily, že se jedná o seriálový hovno, tak třetí díl tomu hovnu nasadil rámeček. Pokud by takhle měli pracovat skuteční policajti, tak by nevyšetřili ani ztrátu třídní knihy. Jakože policajti sledujou podezřelýho z vraždy, ale místo na něj čumej na prdel nějaký rajdy ?? Navíc v době kdy šel za ní ten vrah, rajda i její prdelka byla už dávno jinde. Co mělo znamenat to vyšetřování ? To je jako normální, že policie si mě předvolá k výslechu a tam mě zesměšňuje ? Tak on civil zastřelí utočníka a polda řekne kolegyni "to je dobře že si ho netrefila ty, víš kolik by s tím bylo papírování" čili když utočníka zastřelí civil, policie to neřeší a jde na kafe ? Pro Terezku Voříškovou mám slabost, ale smysl její postavy jsem fakt nepochopil. Pan kameraman se asi dost často dívá na filmy od Michaela Baye a sám žádnou invenci nemá, takež při výslechu je dialogama i interiérem navozena komorní atmosféra, ale pan Žirian chodí s kamerou kolem stolu jak kdyby točil největší akční film všech dob. Už dlouho jsem neviděl větší scénaristicko-kameramansko-režisérsko - dramaturgickou amatérštinu jako tady. (26.01.2015)

Řádka stylových replik pro Krobota patří k tomu nejpovedenějšímu, Majer velké +, Melíškové v detektivní roli nevěřím ani s nadsázkou, přestože její přínos pro lidský rozměr příběhu je enormní, spojenectví režiséra a skladatele je pak spíše soukromým spiklenectvím. Detektivní žánr v seriálovém formátu s kreativní sečtělostí českého autora. 2-3* (16.01.2015)

Těžko se dohadovat, zda si Honza Hřebejk uvědomuje, že i hra s žánrovými vzorci, byť by se blížila ke zřejmé parodii, o čemž v tomto případě nemůže být ani řeči, musí zůstat v prvé řadě detektivkou, jíž se i tím úmorně líným vyprávěním, navíc plným nekonečně dlouhých leteckých záběrů na absolutní nic, poplatným tomu nesmyslnému triptychu hodně vzdaluje.. Ani většina akce tentokrát nevypadá příliš dobře, a tak velmi podivný projekt s křečovitým finále, díky němuž začínám mít už pomalu a jistě plné zuby Petra Jarchovského, zachraňují sebejisté herecké výkony především Jana Budaře s Miroslavem Krobotem, který jako by vypadl z nějaké zdařilé britské krimisérie.. Naopak tentokrát rozhodně nemůžu souhlasit s Argensonem - Promiň, Pavle, musel jsem si rejpnout !! ;) - a jeho uznáními směrem ke Kláře Melíškové, která se mi zdá se svojí nejasnou představou o vlastní postavě úplně zoufalá.. (19.01.2015)