Jan Žižka
Medieval
Medieval
Medieval
Režie:
Petr JáklKamera:
Jesper TøffnerHudba:
Philip KleinHrají:
Ben Foster, Sophie Lowe, Michael Caine, Til Schweiger, Matthew Goode, William Moseley, Roland Møller, Karel Roden, Werner Daehn, Kevin Bernhardt (více)Obsahy(1)
Na konci 14. století jsou Země Koruny české zmítány tyranií a násilím. Jan Žižka a skupina jeho žoldnéřů jsou najati na ochranu králova zástupce. Jan prokáže skvělé strategické a bojové schopnosti. Následně je pověřen službou pro samotného krále, Václava IV. Zemi ale ve skutečnosti ovládá Jindřich z Rožmberka, nejbohatší velmož království. Jan dostává další delikátní úkol: unést Rožmberkovu snoubenku Kateřinu. Tím se nevyhnutelně zaplétá do vysoké politiky. Od té chvíle nemá na vybranou. Musí bojovat. Janovy žoldácké hodnoty se otřásají v základech. Vášeň, vina, chtíč i pomsta se stávají hnací silou jeho boje za spravedlnost a rovnoprávnost obyčejného lidu. V této době se z nájemného žoldnéře stává legenda. Rodí se vojevůdce, který bude bojovat za vše, v co věří. Historický film Petra Jákla vypráví o počátcích husitského vojevůdce Jana Žižky na pozadí bouřlivých událostí roku 1402. (Bioscop)
(více)Recenze (1 028)
Jediné slovo, které tento film vystihuje v celé šířce a hloubce je NUDA. Ani pěkné lokace a slušné obsazení nedokáží ospravedlnit totální absenci alespoň trochu chytlavého příběhu. O životě Jana Žižky je tak málo informací, že to dává jedinečnou šanci vytvořit příběh hodný jeho jména a slávy. Tady ale divák dostává porci klišé, zbytečných flashbacku a špatně napsaných dialogů. Akční scény jsou točeny nablízko, velice chaoticky a roztřeseně, pročež díky špatnému střihu nemáte šanci si akční scény ani užít a vstřebat. První větší bitva za zvuku chorálu "Ktož jsú boží bojovníci" vyzněla tak trapně, že vyvolala v sále u některých diváků smích. Celé je to prostě tahané, šedivé, nudné a místy laciné snažení uplést z lejna bič. ..... 4/10. ()
Najelme si čistého vína (ideálně z Moravy) u nás na tom malém českém rybníčku prostě nikdo lepší historický biják nenatočil. Petrovi Jáklovi se povedl obrovský úspěch a věřím tomu, že film bude úspěšný i za našimi hranicemi, což mu od srdce přeju. Bylo tam pár věcí, které by se asi daly udělat lépe, místy to působilo zkratkovitě, až na Michaela Caina byly texty strohé a trochu bez chuti. Obraz Zikmunda a Václava IV. by šel také vykreslit velkolepěji. Přeci jen ve filmu působí jako dva pohnutci z nižší šlechty než dva vládci obrovských říší, jako tomu ve skutečnosti bylo. Přesto film hodnotím velmi pozitivně, zpracování je povedené a třeba přiblíží i zahraničním divákům tu naši krásnou zem. Finální verdikt: 4/5 Któž jsú boží bojovníci! ()
Je těžké hodnotit Žižku ryze českým pohledem. Jákl točí americky pompézně a jinak proto každý jeho film se klasické české produkci plné romantických komedií, dramat, pohádek a detektivek zcela vymyká. Ať je film, jaký je nemůžeme mu upřít unikátnost v tom, že v něm hraje světová herecká elita a předvádí dobré výkony. Je to náš nejdražší film a je to vidět tady se na všem rozhodně nešetřilo výprava hudba akce vše je na světové úrovni a tvůrci se za to nemají proč stydět. Ale abych jen nechválil na Žižkově vozové hradbě se dá najít i pár kiksů. Ten nejvýraznější je asi děj ten je hrozně nekonzistentní, pokud sledujeme Žižku a jeho souboj s Rožmberkovými a Zikmundovými hrdlořezy je to napínavá a chvílemi i nervy drásající podívaná ale pak se objeví dohadující a intrikující panovníci a šlechta a je zle film ztrácí náboj i budovanou atmosféru a zase to trvá, než nabere rychlost, a to diváky prostě ruší. Filmu taky trochu škodí za mě konec ten mohl být delší a režisér nám za mě mohl poskytnout i pohled na bitvu která v závěru propuká. Co říci na konec Žižka není typický český film je temný hodně krvavý a pro nějakou tu useklou končetinu nebo hlavu se tu daleko nejde přesto si myslím, že za zhlédnutí stojí myslím, že podobný film se tu v našich končinách jen tak znovu nenatočí a pokud ano tak zase si ho veme na starost Jákl. 4* ()
Spíš trochu Robin Hood a trochu William Wallace.. Jestli chtěl ve člověku pan Jákl vyvolat nějakou emoci, tak se mnou to opravdu bohužel neudělalo vůbec nic. Ba naopak, místy sem se musel i zasmát.. Mrzí mě to, potenciál tam byl obrovský.. ()
Dávam link na recenzi od Franty Fuky, se kterou se plně ztotožňuji 👍 https://open.spotify.com/episode/2QCsp1TkzXnfc5Tp6bqpBF?si=y0amW8AfTh6w5LpI5p4s6g&utm_source=copy-link ()
Vůbec nejsem zklamaný. Příběh byl celkem vyvedený. První půlka je povedená a ta druhá je víceméně pobíhání po lesech. Postavy zas tolik sympatické nebyli. Záporky člověk fakt rád nemá. Motivace postav se každou chvíli měnily. Akční scéna uprostřed filmu je geniální a dobře natočená. Finální bitva je bohužel nepřehledná. Film jsem si ale užil. Za mě slabých 7/10. ()
Film jsem viděl před 24 hodinami. Bylo avizováno, že děj filmu se zaměřuje na Žižkovo velmi mlhavě zdokumentované žoldácké mládí. Řekl jsem si fajn, proč ne. Taková bílá místa ve vojevůdcově životě dávají pro film celkem široké tvůrčí mantinely a pořád to stále může být Žižka. *povzdech* Pane Jákle, pokud někdy budete číst mou recenzi, vzdávám hold vaší schopnosti sehnat herce a sehnat peníze. V tom můžete pro film udělat velkou a dobrou práci. Ale pokud už nenapíšete žádný scénář a nebudete nic režírovat, svět o nic nepřijde. Váš nepochopitelně uspěchaný přechod od Žižkovi žoldácké minulosti do husitského hnutí (ze kterého zahraniční divák dojde pochopení, že husitské nepokoje, byla potyčka nanejvýš dvou vesnic) byl pro mne jako vlastence brutální šok. A vaši odvahu, se kterou jste znázornil, že se čeští cepníci hromadně vydali na revoluční pochod poté, co romanticky zemřela francouzská princezna, bych mít nechtěl. ()
Já se bavil královsky! Dobře utracené love za kino. ()
Za mne velmi dobrý film. Obdiv Petrovi Jáklovi. Skvělé herecké výkony, výborná kamera, hudba, dabing - byl jsem na české verzi. Velmi těžká syrová doba. Odcházel jsem s pocitem, že jsem dostal vše, co jsem očekával, možná i více. Doporučuji. ()
Pane jo, takhle tocit souboje - a navic v nasich luzich a hajich - tak to je asi tak vsechno (= 2*), co se da k tehle slatanine rict... Nevim, nac tam byla ta Katka (nocni mura nebo vlhky sen scenaristy?), desily mne velmi slabe projevy "nasich", cest zachranoval jen Vaclav IV. Toz za ty drobne bych cekal i nejaky moment k zamysleni - jakou ze to mame historii a co se to v te Evrope delo (a deje)... A ONO NIC! A nezachrani to ani zaverecne vysvetlujici titulky :-( ()
Ve smyslu citátu našeho prezidenta: "jen hlupák němění své názory" jsem i já donucen přiznat že jsem změnil názor. Do kina jsem šel s obavami že nový Žižka bude pseudo-glorifikace navazující na Husitskou trilogii z padesátých let, ale jsem příjemně překvapen. Dávám 5 hvězd, za mě je film super. Všechny postavy jsou zahránay uvěřitelně, myslím že herci byli vybráni brilantně, děj má hlavu a patu, já vím že na 5 hvězd je tohle málo, ale i ve světle toho co jsem v posledním roce v kinech viděl (např. velký úpadek MCU - a to jsem skalní fanda MCU) nemůžu jinak než dát 5 ()
Za 500 míčů jsem čekal velkofilm, davy bojovníků, krásné záběry,... Rozpočet schramstla hrst béčkových herců, rozklepaná kamera, zcestné detaily, zcestné záběry z dronu kolmo dolů, příběh nebyl o Žižkovi ale o nějaké panské kurvičce, s několika bojůvkama, motalo se tam několik šlechticů, zmatek, zvraty, důraz na hrubé násilí,... komplet filmařsky hnus, možná pár herců, ale taky bída. Je smutné že takový film natočí Čech v US režii a vyjde z toho sračka. Myslím že kdyby dal někdo 50 milionů studentům z FAMU, namísto Hřebejkům, Svěrákům,... dopadlo by to jistě líp. U mě odpad absolutní. ()
Lepší průměr. Historická rezničina. Solidní,slušná, podívaná. Dostatečně krvavá,brutální,syrová,špinavá řež. Roland Moller jako záporák je vskutku působivý což se nedá říci třeba o Žižkovi..... Akce,souboje jsou fajn. Za mne " hezkých" 6/10 ! ()
Násilí se určitě očekává, ale zcela nahrazuje neexistující děj. Nemohl jsem se zbavit dojmu, že ten film natočil prostě sadista pod heslem čím víc explicitního násilí, tím lépe. ()
Já prostě nemám rád křičící promo,které v příkladu Michaela Baye,dopadne vždy špatně.A Petr Jákl je toho důkazem.Prachy-tečící proudem,nejsou vždy znakem úspěchu a zřejmě to tak dopadne.Vymyslet si život člověka,který před Husitstvím vlastně život neměl,je hodno idiota.Inu-ohodnotil jsem to dvěma hvězdami a podle mě jsem to přehnal.Opravdu to podruhé vidět nemusím... ()
Moc jsem se těšil až na tento film zajdu do kina, pochybnosti jsem samozřejmě měl, ale zbytečně, na Česko velmi povedené. ()
Prvních 10 minut slušných; skoro vás to navnadí a říkate si, že se třeba něco dozvíte o životě Žižky a k tomu uvidíte slušnou akci. Ani omylem. Střihač Trona asi dostal novou štaci. To, že scénář psalo pětileté autistické dítě je zřejmé ihned. Nenechte se mýlit - sice to je historicky nepřesné, ale za to nelogické a ještě k tomu stupidní a především nudnéééééééé. Po 30 minutách těch nesmyslů se budete modlit za to aby byl konec. Světlá stránka je, že v kině bude kromě vás tak max deset lidí, takže klidně nažhavte Fejsbůčky, péčko, a nebo si dejte 20. Nejlepší část filmu je vlastně Vetchý a jeho ubohoučká Czenglish. Ten jediný opravdu ve filmu hraje přesně to na co má - nic. To na co celý film čekáte a v co doufáte začne ve 124. minutě a skončí po 10 sekundách. To co jste chtěli vidět je pak v závěrečných titulkách na dvě věty. Nejhorší na tom celym je, že cast, prachy i téma tam byly. Tohle je podělaný shora - z režie. Naprosto nezvládnuté vedení, produkce, střih a AUDIOVIZUALNĚ. Ben Forster a Michael Caine jsou super. V případě toho druhehé je vidět, že naprosto nemá co hrát. Ale to se vracíme k minulému bodu. U filmu vám bude hodně trapně. Nechoďte. Fakt. Ještě trapněji ale snad bude Jáklovi a spol. za to, že po skoro 70 letech pošlou do kytek tohle téma. Achjo.. ACHJO. ()
Odpad za 600 mega. ()
500 milionů odstínů temnoty... Chvílemi zábavné ale jinak zmatené, postavy nijaké, historicky debilní. Nic víc, nic míň. U čechů to má úspěch jenom proto, že je to konečně něco jinýho, než naprostá sladko-kriminálno-trapno-humorná kravina, který v naší kinematografii sypou dvě za měsíc (se stále stejným recyklátovým obsazením)... Pro zahraniční diváky je to nesrozumitelný béčkový fantasy (který zahraniční studia chrlí v počtu asi tak dvou filmů denně) inspirovaný někým, o kom v životě neslyšeli (proto se to ani nejmenuje Žižka ale Medieval, aby vůbec věděli, že je to jako nejvíc středověk) a podle toho to taky v jůesej dopadlo. Ale jako respekt Jáklovi, že do toho vůbec šel. Snad mu to vydělá aspoň na zatáhnutí reklamy. Jak tady Verbal zmínil Admirála, tak ten stál necelých 200 milionů a je to podstatně epesnější spektákl... ()
Související novinky
Finále Plzeň 2022 se blíží!
Už po 35. se uskuteční filmový festival Finále Plzeň. Oslavy českého filmu budou v západočeské metropoli probíhat od 23. do 28. září. Během šesti festivalových dní můžete zhlédnout největší trháky… (více)
ČSFD Award pro Bena Fostera
Při příležitosti uvedení nejdražšího českého filmu do kin přinášíme všem filmovým fanouškům radostnou zprávu o udělení “ČSFD Award” americkému herci Benu Fosterovi, představiteli Jana Žižky. Foster,… (více)
Krásné Vánoce a PF 2022!
Přestože bylo letos velkých filmů obecně méně, protože kina začali otvírat až na konci května a Tomu Cruisovi se ještě nechtělo riskovat s Mission: Impossible 7 a Top Gunem, dočkali jsme se několika… (více)
Michael Caine oznámil konec kariéry
Aktualizace: Tak se zdá, že se herec těšil na důchod předčasně. Později svá slova změnil a jeho zástupce potvrdil, že hodlá pracovat i nadále. Původní zpráva: Smutná zpráva z britských ostrovů.… (více)
Všechno špatně, je mi líto.. Chtěl jsem věřit, že to nebude tak zlé, ale už od chvíle, co se na plátně objevil poletující dravec, zpomalený záběr klusajícího koně a kamenolom Velká Amerika s nápisem "Itálie", jsem se nepřestal uchechtávat a následně nudit až do konce.. Tak Statečné srdce? Spíš nepovedený klon Robina Hooda a Posledního mohykána, akorát že Sophie Lowe není Madeleine Stowe... Příšerná roztřesená, nepřehledná kamera, s tak tmavým filtrem, že i červená rožmberská růže má odstín hovna... (spoilery) Děj filmu se odehrává v roce 1402. Jenže ve skutečnosti už od března 1402 byl král Václav IV. v zajetí ve Vídni na Zikmundův příkaz, a unikl z něj až v listopadu 1403. Proto jeho přítomnost ve filmu je totální nesmysl. Jan Žižka se narodil kolem roku 1360, byl tedy zhruba stejně starý jako král Václav IV. (*1361) tzn. v roce 1402 bylo oběma cca 40 let. Zatímco herec Ben Foster by věkově odpovídal (je mu 42 let), 60letý Karel Roden rozhodně nevypadal na jeho vrstevníka. Podle shody většiny historiků byl Jan Žižka jednooký už od dětství. Tedy nepřišel o oko až ve 40 letech, jak nám tvrdí film. Žižka byl už před rokem 1380 ženatý, po roce 1400 ovdověl (a měl nejméně jednoho potomka, dceru). Měl mladšího bratra Jaroslava (který byl později spolu s Janem Žižkou členem loupežné družiny Matěje Vůdce) a sestru Anežku (kterou sice podle legendy prý zneuctil nějaký mnich, ale roku 1434 stále ještě žila na Novém Městě pražském). Názor, že by vyšší šlechta programově pohlcovala menší statky nižší šlechty, je už překonaný. Příčinou nemajetnosti zemanů byla především roztříštěnost pozemkového majetku, k tomu nedostatek pracovní síly (po morové epidemii), takže výnos z majetku byl malý a nedokázal Žižku uživit. Proto také Žižka před rokem 1380 svůj dvorec v Trocnově prodal a nechal se najmout do služeb Jindřicha z Rožmberka (pro moho nižších šlechticů byla vojenská služba jediným schůdným řešením jejich situace). Tudíž v této době nemohl bojovat proti Rožmberkovi. Tedy Žižka v Trocnově v roce 1402 už nic nevlastnil a ani jeho nejbližší rodina, takže filmová scénka z přepadení Trocnova je taky mimo mísu. Asi nejlepší odborník na osobu a dobu Jana Žižky, historik Petr Čornej, tvrdí, že dobu od konce 80. let 14. století až do počátku roku 1405 trávil Žižka ve vojenských službách mimo České království, protože o něm není vůbec žádná zmínka. Kdyby běhal po českých lesích jako lapka, jistě by se o něm vědělo. Takže další doklad toho, jak fantaskní jsou reálie filmu. Žižka se najednou objevuje až roku 1405 jako nebezpečný násilník, psanec, přední člen bojové družiny Matěje Vůdce, která přepadávala kupecké povozy, unášela i zabíjela lidi. Nejvíce škodili na rožmberských statcích (což je logické, protože se družina pohybovala po jižních Čechách, ale nemusela v tom být přímo nějaká osobní nenávist vůči samotnému Rožmberkovi). Každopádně Jindřich z Rožmberka byl vůdčí osobností panské jednoty a tím i politické opozice proti Václavovi IV., a jestliže roku 1409 Václav IV. přijal Žižku "na milost" a prominul mu všechny excesy, zřejmě to bylo i kvůli předešlým Žižkovým akcím proti Rožmberkovi. Od roku 1412 Žižka prokazatelně působil na královském dvoře, takže jeho zásluhy vůči králi musely být značné. Ale to je už mimo časový rámec filmu. Zajímavostí je, že v této lapkovské době Žižka vyhledával úkryt ve vsi Hlavatce u ženy jménem Zdeníková, které dal z vděčnosti pozlatit nějaký šperk (možná šlo o důvěrný vztah, který mohl být využit do filmu spíš než fiktivní příběh s Kateřinou). Přestože politická nestabilita a morová epidemie z konce 14. stol. byly hlavními příčinami ekonomického propadu Českého království, kdy rostlo sociální napětí a směřovalo k výbuchu husitské revoluce (vzdálené ještě zhruba 10 let), jednalo se o dobu několika desetiletí života v míru, o dobu rozkvětu architektury a umění (nazývanou příznačně obdobím krásného slohu). Teprve za Václava IV. byly dokončeny významné stavby založené jeho otcem (kamenný most, univerzita), postaveny hrady Točník nebo Krakovec vymykající se soudobým stavbám, dostavěn Vlašský dvůr v Kutné Hoře, mnohé církevní stavby atd., tudíž šedivý, rozdrbaný, rozpadlý, špinavý a temný filmový středověk vůbec neodpovídá realitě. Václav IV. byl v inkriminované době ženatý se Žofií Bavorskou (která ve filmu vůbec není) a to, že neměli děti, ještě neznamenalo, že byl král teplouš, jak se snažil film naznačit, neboť i jiní Lucemburkové měli ze zdravotních důvodů problémy s početím. O sexuální orientaci krále svědčí mimo jiné Bible Václava IV., vytvořená na jeho objednávku, s množstvím kreseb (polo)nahých lazebnic nebo zmínka Aenea Silvia Piccolominiho o Václavově vášni k pohledným dívkám. Strašné zmatky jsou ve filmových lokacích. Jestliže se děj měl odehrávat zejména v jižních Čechách, potom pískovcové skály a smrkové monokultury tam neměly co dělat. Velká vodní plocha byla v tehdejších Čechách vlastně jenom jedna, a to Máchovo jezero (neboli Velký rybník založený Karlem IV.). Rozhodně tehdy neexistovala Orlická přehradní nádrž (nad níž ve filmu poeticky přelétá kamera) a hrad Zvíkov tehdy čněl na vysoké skále nad úzkým skalnatým údolím Vltavy, nikoliv nad jezerem přehrady. Zvíkov ve filmu představoval „lovecký hrad“, a i když byl hradem královským, Václav IV. bezvýhradně upřednostňoval svoje hrady Žebrák a Točník případně Křivoklát. Přitom ale skutečný Točník ve filmu evidentně nehrál sama sebe, protože na něm visel rožmberský erb. Rožmberkové jej totiž nikdy nevlastnili, navíc žádný z rožmberských hradů takhle nevypadal, je to typická a známá stavba královského hradu Václava IV. s unikátním nezaměnitelným řešením královského paláce. A když jsme u Točníku – v záběrech ze sálu královského paláce se nikdo nenamáhal nahradit barokní dveře a okna, na nádvoří střílí Václav IV. z luku na pozadí zříceného renesančního zdiva a aby toho nebylo málo, do točnických koníren v suterénu velkého paláce filmaři umístili obrovskou železnou klec se lvem, totální nesmysl nejen technický, ale i proto, že Václav IV. údajně choval takovou zvěř v Královské oboře (Stromovce) nikoliv na některém ze svých hradů nebo na Pražském hradě. Křivoklát je ve filmu zcela bez úprav, takže detailně vidíme celkovou romantickou přestavbu provedenou Fürstenberky na přelomu 19. a 20. století, včetně novodobých oken, bývalé četnické stanice, současných omítek atd. Na záběru ze sálu hradu Křivoklátu si lze na zdi všimnout odkrytých pozůstatků starších konstrukcí, což je ukázka tzv. analytické metody památkové péče z 2. pol. 20. století (stačilo to zakrýt třeba nějakou textilií). Na záběru Prahy resp. Karlova mostu a Malé Strany je vidět zalesněný vrch Petřín, přitom v této době tam byly vinice a jiné zemědělsky obdělávané plochy, ale hlavně se přes něj od doby Karlovy táhla zdaleka viditelná tzv. Hladová zeď (postavená ze světlé opuky). Píseň "Ktož jsú boží bojovníci..." vznikla až ve 20. letech 15. století v souvislosti s husitským hnutím pod vlivem náboženských rozporů ve společnosti, proto ji nemohli zpívat otrhanci v lesích v roce 1402. A to vůbec nerozebírám, že husitská revoluce byla především revolucí náboženskou, bojem za "pravdu boží", nikoliv bojem za nějakou třídní spravedlnost, svobodu a rovnoprávnost obyčejného lidu! To hlásali komoušové a nutili Otakara Vávru při natáčení husitské trilogie, aby herci říkali jen "za pravdu", nikoliv "za pravdu boží"... Nepočítalo se tehdy na "tisíce", ale na "kopy" (grošů), ačkoliv chápu, že to do angličtiny přeložit asi nejde. A jeden z posledních záběrů je také zajímavý – Žižka už jako vojevůdce na koni ve zbroji připravený čelit křižácké jízdě – kamera sleduje palcát v pravé ruce a pokračuje pohledem na meč - NA PRAVÉM BOKU! Podle zavěšení meče by tedy Žižka měl být levák, ale to zase nehraje s přesvědčením režiséra, že měl slepé levé oko a tudíž bojoval pravou rukou... Dalo by se ještě pokračovat záběr od záběru, scéna od scény, ale už mi větší část filmu úplně vypadla z hlavy (tak až bude film k dispozici pro doma). A to nerozebírám vzhled kostýmů, zbraní, rekvizit... Závěrem – tento film nemá s historií společného skoro nic. () (méně) (více)