Straight Outta Compton

Motivační snímek o chlapcích z násilného prostředí, kterým se povedlo se z tohoto prostředí dostat prostřednictvím zpívaných (spíše říkaných) násilnických písní. Lehce romantizující, zejména ke konci, kdy všichni už nechali nelegální činnosti, stali se řádnými umělci a našli si věrnou lásku. Zatímco dříve fetovali a souložili jak o život. Tak tenhle bod je v rozporu se skutečnými životopisy skupinky zpívajících psanců. Stejně jako je malinko legrační to jejich bouření se proti zlé a nenávistné společnosti plné rasismu, když většina z nich v reálu - dle Wikipedie - studovala na uměleckých školách. Takže jim ta odporná měšťácká společnost dala vzdělání, které jim pomohlo bouřit se proti ní. No, nic nového pod sluncem. (03.03.2016)

Jedním slovem pecka! Hip-hop a jeho kultura mě zatím úspěšně míjí a přesto filmový počin Straight Outta Compton dokázal upoutat pozornost a po celé dvě hodiny nepustit. Žádná vata, ale napumpovaná životopisná reflexe z konce osmdesátých let, kdy vznikalo žánrově jedno z nejvlivnějších uskupení N.W.A. ze kterého startovali dodnes známé figurky jako Dr. Dre, Ice Cube, zesnulý Eazy-E a další. Samozřejmě, že film určitá místa trochu přikrášluje nebo všechny kazy nezobrazuje (viz ty mysogynní), což se můžete také dočíst v místních Zajímavostech. Vždyť na produkci mají podíl samotní členové, tak proč by se sem tam neprezentovali "jako pohodoví kluci" a nevyškrtli, co se jim nehodí do příběhu. Nicméně MC Ren a DJ Yella, tam nemají tolik prostoru jako ostatní členové. Jinak ale film celkově působí poměrně autenticky, uvěřitelně a nekompromisně. Zejména ta mladická revolta! Straight Outta Compton vás doslova vtáhne do své doby a nechá nahlédnout do zcela jiné kultury bez žádných servítek. Ukáže v podstatě doslova obě strany mince a nelze upřít, že je to fascinující jízda, která nebere na nic ohled. Vytknout toho popravdě moc nemůžu a "zobrazení faktů" je třeba brát s nadhledem. Nikdy si nemůžete být jisti, když jste u dané situace nebyli. Nicméně stálo to opravdu za to a zatraceně mě to bavilo! (19.09.2016)

Rozhodne nezdieľam filozofiu ,,gangsta rapu,, a texty, ktoré sa v začiatkoch N.W.A. produkovali ( a na ktorých vyrástla celá generácia budúcich hudobných hviezd ) ťali ozaj do živého, čo prinieslo trochu toho zmätku v spravodlivosti medzi oboma ,,stranami,, hudbu mám ale rád ( rozhodne je viac od srdca a má lepšiu inštrumentalizáciu, ako dnešné (s)hity ) a vytvára vo mne nielen spomienky na minulú dobu. A popri tom, snímok je teda natočený šmakovne. Neviem, čo všetko je založené na pravde a historických súvislostiach, ale spraviť z možného nudného biografického diela, turbulentný, pomerne akčný snímok, bolo skvostné rozhodnutie. (15.11.2017)

(1001) Řekněme, že by mi nevadilo, že film předkládá v podstatě fiktivní verzi kapely, kdyby byl upřímný ve svém poselství a pevný ve filmařských kramflecích. A to on není. Prolog byl extrémně navnazující, ale poměrně brzy se ta iluze nekompromisnosti začala bortit. Celý film svírá podivná schizofrenie a projevuje se to na více úrovních. Na té nejširší nebo všeobjímající mi není jasné, o čem film vlastně chce vyprávět. Protože chvílemi (zhruba tak první polovinu) vypadá jako zajímavý a potřebný sociálně-politický příspěvek do debaty, která je v Americe horká dodnes a pořád přihořívá, protože když dělali svou hudbu a bojovali za právo ji dělat, byla jsem za film i za ně nejšťastnější. Potom tenhle aspekt úplně vymizí a zůstane jenom ten nejstandardnější biopic včetně obvyklých atributů jako je manipulace historie a libovolné vynechávání lidí přítomných reálným událostem, zapojení portrétovaných do výroby a s tím související pofidérní výběr zobrazovaného (smrt Dreho bratra nemá žádnou funkci vzhledem k vyprávěnému příběhu, ale přesto je jí dán prominentní prostor, kdežto například jeho mlácení partnerek je "cesta, kterou se filmaři rozhodli nejít") a mix pietní úcty a zuboženého zeslaboštění zesnulého člena, který se sám nemůže vyjádřit a za kterého jedná vdova. A přitom právě Eazy-E udává tempo celému výtvoru, je představen jako první a jeho životní oblouk supluje dramatický oblouk filmu. (A Jason Mitchell také podle mého předvedl zdaleka nejlepší výkon. Co si budeme nalhávat, když jel autem a koukal na bilboardy, tak mi i slzička ukápla, jak byl krásně smutný, ale zase skutečný Eazy-E byl prý spíš "fuck you" než že by ronil slzy, ach jo.) Na ten jeho oblouk jsou podivně roubovaná křišťálově vyčištěná promo videa pro Ice Cubea a Dr. Dreho, kulminující v doslovu a v tom, jaká videa se rozhodli o sobě na konec zařadit - je to až trošku legrační. O filmovém řemesle toho potom nemám moc co říct, protože film se formálně nijak nesnaží najít a vynalézt a ničím se nevymyká ze zažitých zvyklostí a obvyklostí. Konec se rozpadá, protože o hudbu už nejde a ústřední trio je od sebe izolované. Film ztrácí půdu pod nohama a tempo jde do kytek (viděla jsem jenom kratší kinoverzi a nedovedu si představit, že by dvacet minut navíc dokázalo všemu tomu potácení dodat řád, spíš bych řekla, že se to musí táhnout ještě víc, ale kdo ví), ačkoliv tvůrci měli šanci alespoň naznačit, že zpomalování a rozpad děje zrcadlí rozpad kapely a ochlazování vztahů. A právě jakákoliv absence sebereflexe a nadhledu znamená, že film si možná dobře vede jako produkt zábavního průmyslu, ale nemůže se prosadit v tom uměleckém. (04.09.2017)

Celovečerní film o známé hiphopové skupině N. W. A. je energickým životopisným dramatem, které se vzdaluje pojetí akademické honby za výročními cenami. Straight Outta Compton ukazuje, že i z potenciálně nezajímavého hudebního životopisu může být mainstreamově přístupný a zábavný film, který bude divák s chutí sledovat i dvě a půl hodiny a necítit se, že mu čas strávený v kině nepřinesl více než přečtení si o historii interpretů na Wikipedii. Více v recenzi Martina Bubrína. (14.06.2020)