BoJack Horseman - Série 3

Třetí série - (8/10). BoJack Horseman s každou sérií roste v něco víc než jen vtipnou satiru. Tato série není výjimkou a tvůrci teda hodně přitvrdili. Zpočátku to jede podle podobné šablony jako předchozí série, ale ke konci série se totálně celé zvrhne a dostaneme naprostou emocionální zpověď. Každý člověk si tam může najít kus sebe a nastavit si zrcadlo, které vám vyrve srdce z hrudi, hodí s ním o zeď a potom do něj ještě kopne. Nebudu chodit kolem horké kaše. Konec této série mě dostal emocionálně na kolena. Není to tím, že bych to od tohoto seriálu nečekal. Já jsem to tak trochu tušil. Ale že to bude takhle podané a uvidíme zkaženou duši, která chce zachránit, jenomže od sebe všechny odhání. Potom musí člověk jednu epizodu pomalu rozdýchávat jako jeden díl Black Mirror. Potom tady máme už klasické standardy v podobě vtipných situací zvířat v denním životě a tvůrci to mají fakt hodně dobře promyšlené. Vytahují staré vtipy, postavy a cení si svého materiálu. Asi si budu muset dát od BoJacka Horsemana na chvíli pauzu, protože člověka to rozežírá zevnitř a já chci v sobě zase trochu nashromáždit pozitivní energii, abych o ní díky tomuto geniálnímu, ale zároveň hrozně krutému seriálu přišel. Nejlepší epizoda: That’s Too Much, Man! (S03E11) (02.06.2022)

Je to tak. Bojack je plnohodnotné, komplexní, detailní a živé univerzum. Tvůrci maj tak propracovaný charaktery, že i občas nestíhám hltat veškeré ty perfektní dialogy. Situační humor se zvířatama je pořád na té nejvyšší úrovni, vtipné jsou i expresky během toho, když se vysílaj zprávy, nemám zde pocit prázdnoty a hluché místa absentují, protože tvůrci maj vymakaný aj kulisy, ve kterejch se odehrávaj dialogové přestřelky. Ikonickej díl pod vodou, kde absentují dialogy, působil na mě až meditativně, díky skvělému soundtracku. Seriál mě nadále i drtí po emocionální stránce a diváka nechá vyžrat i v tom nejmenším průseru. Při sledování Bojacka nemám pocit, že by mi něco chybělo. (02.01.2019)

Pojem "kreslený seriál" byl více jak půl století škatulkován jako ten typ zábavy pro děti, jenž stojí na lehkém humoru. Tento vzorec se podařilo víceméně narušit veličinám jako Simpsonovi, Griffinovi či South Park díky svému připepřenému humoru a lepší či horší satirizaci společnosti. V mých očích však právě třetí série BoJacka Horsemana dosáhla kompletního porušení základního popisu kreslených seriálů a to díky mnoha důvodům. Jedním z nich je skvělý a na první pohled viditelný styl, tedy zvířata chovající se jako lidé a žijící po boku lidí ve stoprocentní rovnocennosti. Ta je tak přirozená, že vám téměř ani nepřijde, že se koukáte na zvířata, to tedy musí být připomínáno maličkými stereotypy, jimiž ten či onen druh trpí. Kupříkladu v prostřihu, kdy si pejsek, jenž dělá hotelového poslíčka, hází sám sobě aporty, a těchto situací je tu mnoha a já se nad jejich originalitou neskutečně bavím. Avšak nejdůležitější aspekt je propletenost příběhu a dokonale napsaných postav, díky čemuž získáte potřebnou emocionální zainteresovanost, jež vyústí v růst několika emocí s typickými protiklady. Jednou se bavíte nad čím dál vybroušenějším černo sarkastickým humorem s popraškem nadsázky, když tu náhle dojde ke kompletnímu obratu a vy sedíte a s nevěřícím výrazem a pomale dopadající melancholií zjišťujete, jak geniálně zde funguje představení deprese a jejího dopadu na psychiku člověka, což vše vyvolává pocit o uvěřitelně napsané sondě do duší různorodých charakterů a jejich psychickému rozpoložení. Tuto BoJackovu na vrchol dotaženou specialitu jen podpoří nově zkoušené experimenty v podobě nezvyklých nápadů, až kontroverzních pohledů na silná témata společně s jejich vyústěním a zesílení vůči detailům. To vše a mnohem více je důvod, proč tu teď tak neskrývavě obdivuji tento seriál a proč mě zasáhl tak, jak se dlouho nepovedlo konkurenci ve všech myslitelných žánrech. Obdivuplných 10/10. (29.09.2019)

BoJack je velmi výstředním seriálovým výtvorem, který spoustu diváků odradí svým netradičním vizuálem a propojením zvířecího a lidského prostředí. To jsou ale naopak faktory, které v mém srdci udělaly pro tohodle sarkastického a věčně nespokojeného koně již nezaměnitelné místo a po prvních dvou sériích, jež se pohybovaly od suprové epizody ke slabší, tenhle seroš naprosto miluju. Prostředí filmařiny, která je mým největším hobby, skvělé vtípky a gagy a hlavně pořádná dávka deprese se zasluhují o to, že BoJacka Horsemana už teď řadím mezi jedny z nejlepších animovaných seriálů. [viděno na Netflixu] (31.10.2020)

Asi už můžu naplno říct, že co se týče humorné stránky, nepředstavuje BoJack úplně můj šálek kávy (resp. mou flašku alkoholu). V čistě komediálních dílech mě tedy, hlavně zpočátku, příliš neoslovil. Zlom nastal při naprosto geniální (němé) 4. epizodě na podvodním festivalu. Z pohledu (destrukce) vztahů a (deprese) charakterů se totiž dokáže zavrtat opravdu hluboko pod kůži a být naprosto nevybíravě, nelítostně tvrdý, sarkastický, zároveň upřímně lidský-zvířecí. (13.01.2023)