Rudý kapitán

Červený kapitán nie je dákou extrémne vydarenou sondážou do horkých 90rokov - tzv. poprevratového obdobia, kedy násilie a kriminalita tvorili bežný dej mestských ulíc. Tvorcovia sa vo veľkom miesto vykreslení efektnej rytmiky odhaľovania prípadu, na ktorom stojí klbko organizovaného zločinu prílišne zameriavajú skôr na technické parametre: okienka kamier, vypiplanosť filtrov, spôsobov rečí a dešifrovaniu komunikujúcich, ale ono ozajstné jadro naratívneho poľa mi nejako unikalo. Snáď sa nabudúce nebudú vyskytovať takéto mediálne prekáračky pri promovaní snímok a toľko sľúbeného ovocia za tak málo efektívnej muziky, ale už to prekypuje čoraz častejšie a nedá sa tomu v našom prostredí dáko zabrániť. Proste kostra, na ktorej vždycky stoja úspešné kriminálky nedrží pohromade, ale zarovno i také tie karikaturistické pózy niektorých účinkujúcich sú pekným fopá a neodzrkadľujú ono odhodlanie a presvedčivosť tej či onej postavy, ale len jej vonkajší prejav. (09.04.2017)

Přes velkou natěšenost, znalost knižní předlohy (zatím jako jediné dánovky) a povědomí o tom, že z filmu bude hodně věcí vypuštěno, u mě po shlédnutí filmu převládají smíšené pocity. Na jedné straně člověk právě viděl detektivku, která je podtrhlá severským feelingem, výbornou kamerou, působivým dějstvím a solidním ansáblem, a na straně druhé viděl brak, a zdrcenou verzi tak propracované knižní předlohy. Dlouho ve mě nepřevládaly tak smíšené pocity, jako u Rudého kapitána. Film jsem viděl slovensky, protože sem dal na pohled známého, který film viděl a říkal, že originální znění filmu dodalo na věrohodnosti. Bohužel, u mě to tak úplně nebylo, ale tím, že sem to viděl ve slovenštině to asi nebude. Scénář totiž hodně věcí nechává otevřených, nedovysvětlených a divák musí skoro polovinu věcí domyslet, prodiskutovat nebo nechat dalším projekcím (kterým se určitě nevyhnu). Prakticky je to jediné mínus filmu, kdy je scénář místy děravý jak prošlapaná bota (nebo není?). Co jsou plusy Rudého kapitána, tak to je určitě ponurá a hutná atmosféra, která celý film nijak nepoleví a drží se stále na své úrovni. Hodně tomu dodává vzezření doby. Zasazení do 90. let se podařilo na výbornou, stejně jako zapracování kanceláře 141. Maciej Stuhr na Krauze sedí a Kaiser byl výborná volba! Celkově se po technické stránce nedá Kapitánovi nic vytknout, protože tak kvalitní detektivka se u nás dlouho neobjevila. Brutalitou a protrženýma tepnama se ve filmu taky nešetří (a nejlepší na tom je, že se nejedná o samoúčelnou brutalitu a nijak přehnanou). Jen ten scénář trochu pokulhává. Třeba to napraví opakované zhlédnutí. P.S. Suchánek ve své roli překvapil. 60% (06.11.2016)

Když jsem se o filmu dozvěděl poprvé, moc jsem se na něj těšil. Hlavně na Jirku Kaisera, který zraje jako víno a z estrádního šaška normalizačních televarieté (netvrdím, že jsem se tehdá nesmál!) se stal hercem charakterních rolí. No a konečně jsem měl možnost film vidět. Hned od začátku jsem byl nadšen. Bratislava parného léta roku 1992 byla udělána opravdu skvostně. Tvůrci si dali moc práce se vším tím dobovým vybavením, auty atd.. Skvělá byla ta policejní, ještě žloto-bílá jimž se ze dveří rozpálených sluncem slepoval nápis policie překrývající VB. S nálezem mrtvoly s hřebem v hlavě začíná film dostávat grády a já si moc liboval. I já jsem si asi zde poprvé řekl - sakra dyť ten Suchánek opravdu celkem umí hrát když chce... Bohužel pak film přešel z napínavého pátrání do akčních scén a já chvilkami netušil, jestli nekoukám na nějakou retro Kobru 11. V závěru akčnost graduje a tak tu nechybí přestřelky ani skřípnutý baloňák... To co se tak pomalu a slibně rozjíždělo najednou ke konci strašně rychle skončí a některé věci ani divák pořádně nepochopí. Skoro bych řekl, že film měl krátkou stopáž. Je to škoda, tohle mělo sakra dobře našlápnuto. Bohužel i samotný Kaiser (resp. jeho role) mně tu celkem zklamala, myslel jsem, že mu bude dán větší prostor. Hodnotím velmi pozitivně hlavně atmošku a prostředí, příběh sám chtěl doladit. Dvě zlomené jehly. * * (11.11.2016)

Čekal jsem pecku, něco famózního, proto jsem teď krutě zklamán, i když dávám "jen" průměrné hodnocení. Styl to mělo, některé vizuální nápady (psací stroj) moc pěkné, ale ke konci už to na mě působilo přestylizovaně, zápletka natahovaná, tak nějak se mi nechce věřit tomu, že by i "v divokých devadesátých letech" mohli detektivové, bývalí Stbáci a ostatní chodit po nádražích, střílet lidi a nemělo to nějakou dohru (zmatek na veřejnosti, další vyšetřování). Herecky dobré, Maciej Stuhr jde ve šlépějích otce, jen mi není jasné, proč někteří čeští herci mluvili česky a jiní srandovní slovenštinou (Finger, Vlasák). Fakt jsem z toho rozpačitej jak blázen, tenhle film vnímám jen jako pokus, uvažuju ještě o jednom zhlédnutí, nebo minimálně o přečtení Dánova románu - ať tohoto, nebo jiného. (18.11.2016)

Mizerně odvyprávěné, nasnímané, sestříhané - a alespoň v původní slovenské verzi také neposlouchatelné, jak řeč protagonistů v naprosté většině splývá s hluky pozadí a s několika tóny do zblbnutí se opakující iritující atmosférické hudby. Díry, lapsy a oslí můstky ve scénáři a otravné vizuální doslovnosti (deset záběrů na hřebík v lebce, chvílemi už únavná přemíra šera a tmy, záběr na mrtvou myš u misky s jedem, kterou se vysvětluje, jak vyšetřovatelé vědí, že archivářka už tam nějakou dobu nebyla, apod. A vlastně už i ten plakát, který by se spíš hodil k německému osmdesátkovému hororu na véháesce s pirátským dabingem.). *** Divácky tedy vyloženě nasírací. Naštěstí ze zbylého vyrešeršovaného materiálu nakonec vznikl scénář k Rédlovi, čímž se to víc než kompenzuje, protože zatímco tohle je ukázkový příklad, jak se kriminálka s přesahem netočí, Rédl je toho už ve všem všudy pravým opakem. *~ (02.03.2020)