Tannbach - vesnice na dělící čáře

Tak to už na tomto svete chodí. Najlepšie sa majú tí, čo dokážu rýchlo prevrátiť kabát. No našťastie nie každému to dovolí svedomie... Tiež o tom, ako systematické vymývanie mozgu môže zožať úspech a človeka zmeniť. Chudáci obyvatelia Tannbachu, najskôr fašizmus, potom Američania, potom Rusi, potom opäť Američania a nakoniec sa Nemec strieľal s Nemcom. Dynamické, zaujímavé, nasieracie a hlavne poučné. Slušný nadpriemer. 80/100 (18.01.2019)

Já bych řekl, nějak takhle by tenkrát mohlo být. Pomineme-li to, že poněkud se zapomnělo, že ne všichni sovětští vojáci, se zapletli s komunistickým režimem. Ať si kdo chce, co chce, říká, neboť i tam bylo mnoho statečných mužů. Takže jsou vylíčeni jako úplní primitivové v klasickém žánrovém vzorci. Nemusím tu zdůrazňovat, že za války, přitom se Němci nechovali o nic lépe než oni. Jen pro úplnost ještě uvádím, že skvělá americká armáda tu tutově imponuje svým vystupováním. Když jsem se hrabal v knihách, našel jsem dílo Ostatní ztráty (James Bacque). Jéjda, stačí si přečíst jen pár kapitol z knihy o americkém chování. Ale zpátky k seriálu. Já bych chtěl mluvit jen o tom, co mě nějak zaujalo. Především české exteriéry, které zajímavě evokují dobovou atmosféru. Za pozornost stojí zejména první polovina, nicméně ani v druhé polovině nuda rozhodně nehrozí. Pojatý hrabě Von Striesow působí upřímné, ale málo o sobě prozrazující. Ať tak či tak, lehký nadprůměr si Tannbach zaslouží. (29.06.2017)

Silný, opravdu velmi silný příběh. Opět ukazuje, že není rozdílu mezi komunisty a nacisty. Stejná verbež. Rozdíl je pouze v barvě. Sovětští vojáci se nezapletli s komunisty? Co je to za hovadinu? Vojáci SS se také nezapletli s nacisty? Chtěl bych jen připomenout, že to byl SSSR, kdo pomohl rychle vyzbrojit Hitlera. Hitler se učil od Stalina, jak stavět koncentrační tábory. SSSR dodával Hitlerovi železnou rudu, uhlí, ocel a především benzín. Poslední vlak vyrazil do Německa 2 hodiny před útokem na SSSR. Dále bych chtěl připomenout, že SSSR byl zpočátku na straně Osy zla. Byl to SSSR, který rozpoutal 2.svetovou válku s Německem přepadením Polska o které se společně rozdělili. SSSR dále anektoval Pobaltské státy a napadl Finsko. Některé přístavy Pobaltských států a Finska dal Stalin k dispozici Německu. Obě ideologie jsou stejně zhoubné a válka mezi nimi nebyla soubojem ideologií, ale kvůli rozdělení sféry vlivu. Pokuď někdo tvrdí, že se Američané chovali podobně jako Rusové, tak lže. Stačí si projít vzpomínky pamětníků na osvobozeném území u nás. Američané rozdávali vše co měli, Rusové kradli na co přišli. O znásilňování raději pomlčím. Takových filmů či seriálů je zoufale málo, které ukazují, že mezi nacisty a komunisty není rozdílu. Německá sebereflexe nám vždycky chyběla a nejen v tomto se máme od Němců co učit. Je obdivuhodné, jak rychle dokázali vybudovat ze spáleniště nové, svobodné, demokratické a prosperující Německo. Nekecali a makali. Respekt. (16.02.2019)

Velmi dobrý třídílný film o postupné metamorfóze jisté vesničky. Radost z osvobození od nacismu americkými vojsky střídá bezmoc a smutek když vesnici přebírají rudoarmějci a s nimi přichází i kruté vyvlastňování majetků či jiné tvrdé perzekuce. Znamenitá sondáž do nitra německé vesničky, do prostých vesničanů rozdělených ostnatým drátem, který se pokusit překročit na západ znamenalo jistou smrt... (16.08.2016)

Vzorek různorodých obyvatel malé vesničky, (převážně indoktrinovaných nacistickým režimem), je konfrontován s událostmi konce války (osvobození Američany, rozdělení obce do dvou odlišných okupačních zón, příchod Rusů) a s následnou realitou rozdílného poválečného vývoje ve Východním a Západním Německu. Jednotlivé postavy příběhu se podle svého morálního charakteru vyrovnávají se změnami odlišně. Někdo zůstane fanatickým nacistou, někdo hladce převlékne kabát a začne sloužit novému režimu jako by se nechumelilo. Další zapomene na morálku a poháněn hrabivostí, činí totéž, v touze získat zdarma majetek. Jiný pochopí a stydí se za minulost. Velký obdiv k tomu, jak se Němci snaží se svou děsivou historií docela realisticky, drsně a bez servítků vyrovnat. My máme co dohánět. Vždyť všechny diktatury jsou si (s výjimkou jejich zabarvení) tolik podobné. A to včetně procentuálního zastoupení jednotlivých lidských charakterů, v nich toužících nějak přežít. Pozitivem je, že v závěrečných titulcích seriálu je patrná - alespoň okrajově, přece jen i jistá česká stopa. (15.05.2018)