Barva vítězství

Olympiáda v Berlíně je událost, která stála za pořádný film. Příběh Jesse Owense je jeden z těch nejdůležitějších a nejlepších momentů v historii Olympijských her. Film se ale nezaměřuje pouze na jeho příběh. Šikovně zabírá tehdejší atmosféru v Americe a v nacistickém Německu. Jsem hodně rád za to, že režisér Hopkins udržel sportovní klišé na velmi přijatelné úrovni. Není to takový ten typický americký film, kde outsider projde přes řadu strastí až do finále, ale spíš se zaměřuje na reakci a zákulisí Olympiády. Každý ví, že Jesse vyhraje a proto nebylo nutné vsunout zbytečné a vymyšlené zvraty. Ve srovnání s jinými filmy s rasovou tématikou je to veselý příběh bez výraznějšího překážek. Spíš celou dobu nutí diváka myslet na nadcházející události druhé světové války. Jesse ukázal, že sport a politika se nemají míchat, ale zároveň ukázal, jak obrovský vliv může mít několik vteřin na trati. (07.12.2016)

"Negr může mít oblek, ale nebude z něj gentleman." Nepovažuju se za rasistu, ale stejně nemám žádnou velkou radost z černocha v obleku hlásícího zprávy, vietnamského zahrádkáře pěstujícího marihuanu, arabského svolávače k modlitbám a ani z indočecha odcházejícího z pošty s dávkami v kapse. Jesse Owens byl prý jiný. Poctivě dřel na bavlnové plantáži, svědomitě trénoval, olympiádu bez Führerova souhlasu vyhrál a ještě k tomu hrdě kráčel na svou oslavu bočním vchodem pro barevné. Tak dokonalý prý byl a já mám takový nepříjemný pocit, že mi kdosi vráží klíny do hlavy. Dokonce i ty jeho zálety byly totiž natočeny s takovým pochopením, že jsem měl chuť prohlásit ho za svatého. Přesto mě Jesse při sportování bavil, ale to míchání politiky do sportu, a zejména do olympiád, už mi trošku leze krkem. (07.01.2017)

Ano, nejlepší scénáře píše život. Tady si paní Vodnídomová ale připsala tolik nezajímavé vomáčky, až by jí člověk do ruky péro už nikdy nedal. Nebo klávesnici, to je fuk. Kromě hlavní role se ani casting moc nepovedl. Sudeikis je komik a vážná role mu absolutně nesedne. Gébls je zde jak figurka z Monopolů, u van Houtenové si přejete, aby natočila úplně jiný typ filmu a ostatní jen přicmrndávají. Vlastně Irons je standardně ok, málem bych zapomněl. Olympiáda má naštěstí slušné tempo, ale samotné závody jsou bez šťávy. Režisér asi nikdy žádné závody neviděl. Všem naštěstí kryje záda příběh samotný a otevřená kritika pokrytectví USA národu. (12.02.2017)

Příběh nepříliš známého amerického hrdiny, který nakopal zadek Hitlerovi ještě před druhou světovou válkou, je rozhodně zajímavou podívanou, která srovnává americké a nacistické předsudky vůči "nižším" rasám. Samozřejmě se jedná o klasický biografický film, kde můžete sledovat typické scény, kdy hrdina odmítá jít kupředu či bojuje s obyčejnými problémy života. Když to celé však zabalíte do třicátých let, vznikne z toho pěkná podívaná, která člověku ukáže, že Olympiáda nemusí být jenom o soupeření mezi národy, ale také vzájemném přátelství mezi sportovci z různých zemí. 80% (22.04.2018)

Další z antirasistických sportovních snímků tentokrát o Jesse Owensovi, který na olympiádě v Berlíně dokázal porazit nacistickou ideologii méněcenných ras. Škoda, že Američané nenechali ze zištných důvodů ve štafetě běžet dva Židy. Vyvážený historický pohled na události směřující k OH 1936 netočili Amíci, ale z větší části Evropané, což je příjemná změna. Za 3,5 hvězdy. (25.05.2016)