Souboj pohlaví

Emma Stone je skvělá a velice příjemně mě překvapil můj oblíbený Alan cumming. Znám jména hlavních postav, ale jejich příběh ne, tudíž to pro mě bylo nové a nevěděla jsem, jak to dopadne. Bylo to takové - ok - sportovní prostředí, ok - boj ohledně své sexuality a - je to rok 1973. Dost se mi tam líbily dvě scény - podprsenka v koupelně a reakce na to a situace, kdy postava Cumming na závěr objímá Stone a aniž by jí řekl, že to ví - tak je jí oporou. Film je pro mě průměr a více než samotný film mě zaujalo dané téma a situace. (21.01.2018)

On jí před zápasem přivítal obřím lízátkem, ona mu věnovala kvičící sele jako symbol mužského šovinismu. Byla to událost. Pochopitelně nejen sportovní. Billie Jean King vyhrála během své kariéry téměř vše, o čem může tenisová hráčka snít. Tenhle mač byl ovšem speciální. Na druhé straně kurtu stál muž – bývalá mužská světová jednička, nyní velká huba, která upozorňovala na bezednou propast mezi mužským a ženským tenisem. A i když se po samotném klání leccos změnilo, o platových rozdílech v odměnách se hovořilo ještě před pár lety (iniciativa sester Williamsových). Problémem je, že snímek má (a musí mít) jednoznačný průběh, takže sledujeme další z plejády rozvleklých „životopisných“ kousků, navrch na téma, na které je aktuálně leckdo alergický. Rozhodně to chtělo větší tah na bránu a pevnější režijní uchopení, od tvůrců Malé Miss Sunshine bych očekával výrazně jízlivější a nápaditější podívanou. Palec nahoru za dobovou atmosféru a výběr herců. (05.03.2018)

Lekce, co vešla do (tenisových) dějin, uštědřená superhvězdnou tenisovou lesbou na (orgastickém a testosteronovém) vrcholu proti šovinistickému estrádnímu posezonnímu tenistovi, co má kladný vztah k hazardu a chvástání, jenž buržoazní sport učinila rovnoprávným a záslužně vaginálním. Emma Stone je stále ve filmu hezčí než reálný předobraz proslulé tenistky Billie Jean King ,v té době jí bylo 29 let, ač maskéři dělali vše pro to, aby brýle a dobový účes eliminoval její půvab. A znamenitě umí táhnout a posunovat dějství kupředu. Steve Carell coby "zapomenutý" tenista Bobby Riggs, v té době už mu bylo 55 let, absolvoval skutečný souboj pohlaví i hereckých schopností, neboť je znát, že předstírání tenisové techniky mu tolik nejde, nicméně coby neporazitelný tenisový fotr je nepřekonatelně strašlivý, ovšem namaskován byl zdatně, takže svému reálnému předobrazu je velmi podobný. Celkově jsou obě jejich postavy značně zapamatovatelné. A příjemným překvapením je síla vedlejších postav, z nichž vyniká lesbická kadeřnice Andrey Riseborough, konkurenční tenistka Jessicy McNamee a také Elisabeth Shue coby vnadná manželka ústředního vyzyvatele. Kupodivu žádná ze zúčastněných vedlejších postav netrpěla scenáristickou triviálností, která se nabízela. Hudební složce také nelze nic vytknout. Doprovodné skladby jsou mixem kvalitní hudební vlny sedmdesátých let minulého století. A skvělý ústřední motiv dodal i skladatel Nicholas Britell. Uznávané režijní duo Jonathan Dayton a Valerie Faris vystihlo příkladně dobovou atmosféru a originální formou poskytlo mnohdy nenápadné detaily a nuance ve vyprávění. Tenisová klání mají jen celkem nevýznamný prostor, daleko důležitější se jeví odstranění slupky tabuizované ženské homosexuality. Výtku mám pouze k proklamovanému finálnímu mači, který postrádal potřebnou gradaci a emoční tahy štětcem, což je v rámci filmového převedení sportovní historie i hysterie dost zásadní. Tenis filmaře příliš nezajímá, tak je tenhle snímek poměrně rarita. 9/10 (19.09.2020)

Žiadna sláva, no ani prepadák. No rozhodne som čakal od toho viac - najmä to podanie mi prišlo také suché, viacmenej bez väčšej dramatizácie. A to pretláčanie témy LGBT do úplného popredia akoby to bola celková pointa filmu, to mi tiež prišlo trochu scestné. Ja viem, že teraz je to veľmi IN, ale pri Battle of the Sexes išlo skôr o tú emancipáciu a uznanie, že ženy nie sú nejaké neschopné tvory. Čo sa týka hereckých výkonov, tak Emma Stone odohrala prakticky svoj štandard, zato Steve Carell zahral šovinistického Bobbyho priam znamenito. Ale celkovo, ako som už v úvode písal, chýbala tomu taká dramatickejšia iskra. Každopádne, Billie Jean King, klobúk dole! (10.01.2018)

Dvouhodinový životopisný film, který zpočátku nenabízí zajímavou dějovou linii. Skoro hodinu jsem nechápal, proč jsem si film nahrál, proč Steve Carell nijak neposouvá děj, ale objevuje se na scéně po Billy Jey skoro nejčastěji. Druhá polovina už byla naštěstí filmovější a konečně také nabízela ty souboje pohlaví. Některé dialogy k tématu byly zajímavé, ale to je také tím, že do té doby moc zajímavého k vidění nebylo. Jestli jsou některé detaily podle skutečnosti, jsme rád, že jsem film viděl a udělal si obrázek o době a prosazování žen ve sportu a společnosti. (25.06.2019)