Souboj pohlaví

Když si vezmu dvě roviny filmu, tak jedna je ok, druhá podaná katastrofálně, a jak už to tak u feminismu bývá, velice agitačně. To mi vadí. Totiž queer linka s lesbickým milostným vztahem byla výborná, dlouho jsem neviděl tak příjemně podávané coming out téma. Ale feministická linka o zrovnoprávňování žen... to tu bylo katastrofální. Já jsem jednoznačně pro rovné příležitosti pro všechny bez ohledu na pohlaví, barvu, vyznání a bůhví co ještě. Příležitosti! To se není o čem bavit. Ovšem každý má být odměňován podle toho, co udělá/dokáže/předvede, rozhodně ne všichni stejně. Klidně ať má na stejný pozici žena víc a muž míň, když si to podle výkonu zaslouží, ale klidně ať je to naopak. Proto zrovna prize money v tenise nemůžou být nikdy rovné, protože tam chlapi jednoduše předvádějí mnohem víc. Takže i když člověk ví, jak to dopadne, stejně jsem fandil Bobby Riggsovi. Navíc co dokládalo fakt, že hráčka na vrcholu porazila o pětadvacet let staršího tenisového důchodce...? Už vůbec nemluvím o tom, co film zamlčuje: že Riggs vlastní zápas kvůli penězům prodal a že odvrhnutá milenka Billy Jean Kingovou žalovala a vyhrála. O tom ve filmu není slovo - jasně, nehodilo se to do agitačního krámu. A jelikož je film tak moc idelogicky zaměřený, ani já nehodlám být v hodnocení úplně objektivní. Přitom jak Emma Stoneová, tak senzační Steve Carell hráli skvěle, feeling sedmdesátých let byl nevtíravě přítomný v každé scéně a právě ten společenský přesah mě bavil víc než samotné drama o nesmyslném tenisovém utkání. Jenže narazil: ne všichni chlapi jsou šovinistická prasata, jak se tu naznačuje, a ne všechny ženy poblázněné feministky. Ale tohle nečernobílé uvědomění tvůrcům chybí a ta urputná feministická snaha, která doslova z plátna odkapává, to tlačení na pilu Souboji pohlaví podřezalo vlastní větev. (28.03.2018)

"Když teď oficiálně je Bobby Riggs ženská světová jednička, každá z dam, co mě touží připravit o korunu, dobře ví, kde mě najde." Samozvané šovinistické prase Bobby Riggs mě strašně bavilo. Nešlo jen o jeho sexistické hlášky, troufalé sázky či zvířata na kurtu, ale i o tenis. Ta lehkost pohybu a hra s přehledem byla prostě fascinující. I já bych si na něj vsadil a prohrál bych. Spíše tedy kvůli sázkařské mafii než výkonu Billie Jean Kingové, ale o tom tento snímek není. Ten je o rovných příležitostech, lesbické lásce, genderové vyváženosti a podobných fujtajblech, které se mi to pokusily zhnusit, ale já jsem se nedal. Tenis mám prostě rád, namyšlené parchanty taky a navíc oceňuju skutečnost, že se tvůrci nepokusili zeškaredit Emmu Stone až na úroveň skutečné Billie Jean Kingové. (05.03.2018)

On jí před zápasem přivítal obřím lízátkem, ona mu věnovala kvičící sele jako symbol mužského šovinismu. Byla to událost. Pochopitelně nejen sportovní. Billie Jean King vyhrála během své kariéry téměř vše, o čem může tenisová hráčka snít. Tenhle mač byl ovšem speciální. Na druhé straně kurtu stál muž – bývalá mužská světová jednička, nyní velká huba, která upozorňovala na bezednou propast mezi mužským a ženským tenisem. A i když se po samotném klání leccos změnilo, o platových rozdílech v odměnách se hovořilo ještě před pár lety (iniciativa sester Williamsových). Problémem je, že snímek má (a musí mít) jednoznačný průběh, takže sledujeme další z plejády rozvleklých „životopisných“ kousků, navrch na téma, na které je aktuálně leckdo alergický. Rozhodně to chtělo větší tah na bránu a pevnější režijní uchopení, od tvůrců Malé Miss Sunshine bych očekával výrazně jízlivější a nápaditější podívanou. Palec nahoru za dobovou atmosféru a výběr herců. (05.03.2018)

Konečně je to venku. Sakra, chlapi, ženský jsou taky lidi. Vypuštění filmu mělo dokonalé načasování. V období kampaně MeToo, která potvrzuje, že minimálně 50% žen bylo v životě znásilněno a případné finanční kompenzace jim už nepomohou, jde o pověstnou vodu na mlýn všem feministkám. Já jim samozřejmě fandím. Pokud tedy nevypadají jako Billie Jean. Není nic horšího než mužský šovinismus! (03.02.2019)

Zbožňuju filmy podle skutečných událostí a tomuhle jsem tak strašně moc chtěla dát plný počet, ale holt mě to tak úplně neomráčilo, takže jsou to “jen” silné 4 hvězdy. Nečekejte film o tenise. Vůbec. No dobře tak jenom trochu, ovšem to málo, co na plátně uvidíte, je tak amatérské pinkání, že je vlastně dobře, že se ve filmu moc tenisu neobjeví. Battle of the Sexes není o sportovním boji, je o boji za rovnoprávnost. O feminismu (můžeme házet tenisové míčky na plátno za každou ohavnost typu "ženy patří do kuchyně a do ložnice”??), o Billie Jean King a její lesbické lovestory. Emma Stone má top formu a v žebříčku oblíbenosti u mě stoupá pořád výš a výš - nemůžu uvěřit, kam až se posunula od dob Easy A. PS: Samotnému filmu možná k dokonalosti maličko chybí, ale trailer (č.1) je na jedničku s hvězdičkou. Dream On! (21.11.2017)