Hellraiser IV: Bloodline

Na počiatku možno malo ísť o ultimatívny hellraiserovký snímok. Odohráva sa to v troch odlišných dobách, ktoré potenciálne ponúkali záplavu trikov a všemožného gore. Ale, to by si najprv boli museli tvorcovia vstúpiť do svedomia, pretože takýto katastrofálny guláš, ktorý dá sa povedať spláchol sériu do hajzlu, sa len tak nevidí. (22.04.2016)

Ambiciózny scenár s pôsobivým rozmachom v čase i priestore katastrofálne doplatil na producentské zásahy a výsledný patvar stojí za pozornosť hlavne pri komentovaní s kamošom po litri vína. Nikdy totiž netušíte, čo sa bude diať v nasledujúcej chvíli a przniace strihy vás z ničoho nič prenášajú do nezmyselných scén, doslova šokujúcich vsuviek a (ne)vysvetlení. Vidieť z nich, že nápady neboli zlé - vysvetliť pôvod kocky v minulosti a definitívne sa zbaviť pekelnej brány kdesi v budúcnosti - a to veľmi originálnym spôsobom na vesmírnej stanici v charakteristickom tvare - mi príde logické a súčasne i hodne kreatívne. Aj v tejto podobe sa však zo skazeného HELLRAISERA: BLOODLINE stáva najprekvapivejší diel série - čo zrejme aj bolo zámerom, len asi nie v takejto podobe. Vrcholom všetkého je z cestovania vesmírom zozelenelý Klincohlav, ktorý sa všade motá ako taký retard a neprestajne žvaní, kecá, melie... bez hlavy a päty, až v takých krčmovo-shakespearovských rozmeroch. (30.06.2018)

Myslel som si, že pri tejto sérii ma už nič neprekvapí. Mýlil som sa. Pokračovanie to dotiahlo až na vesmírnu stanicu, na ktorej sa to nehercami len tak hemží. Ostatné dve dejové línie (17. a 20. storočie) radšej ani nekomentujem, to nestojí za reč. Čudujem sa Barkerovi, že to nezabalil ako producent skôr, zvlášť keď videl, kam až vedú hranice filmárskej j*bnutosti tvorcov. Jediným pozitívom sú peknučké kozy satanovej děvky Angelique a konečne primeraná prítomnosť Pinheada aj s jeho megahláškou "Já jsem bolest.". Inak Hellraiser: Bloodline fakt bolel... (15.01.2011)

Prozatím nejhorší část. Jestliže jsem třetí díl okomentoval úvodní větou "až takový kvalitativní odliv se nekoná", tak v Bloodline je jakostní sešup markantnější. Sestupná tendence je silně citelná i v atributu pro Hellraisery dominantním a tím je atmosféra, opravdu jsem na vážkách, zda-li se zde nějaká vůbec rozprostřela. Putny popela se zde sypou i nad formu vyprávění, avšak za sebe tvrdím, že se mi tento průnik dějových polorovin až překvapivě pozdával, rozhodně žádný úděs či scénáristické zoufalství se nekoná, jak glosují jiní... Ale nakonec jsem také emoce nezkrotil - v potupném závěru Pinhead jakoby kopíroval malátný pohyb Michaela Myerse, což je samo o sobě docela úlet, a pohled na transformující se papírový vesmírný koráb na konci vyvolal svíjivý smích. 4,5/10 (28.10.2008)

Tak toto je scenáristická obludnost mamutích rozměrů. Triky jsou sice dobré, ale ty dějovou linku nezachrání. Film je už naprosto bez atmosféry, Pinhead už také žádné silné dojmy nebudí, prostě totální úpadek. Příběh se odehrává ve třech časových rovinách, přičemž nemohu určit, která z nich je nejhorší, neboť se mi zdály všechny stejně špatné. Hodně slabé dvě hvězdičky, a to jen díky tomu, že právě mám nějak podivně mírnou náladu. Mé pořadí: H1, H5, H2, H7, H3, H4, H6, H8 (27.03.2008)