Atentát v Ambassadoru

Obrovská plejáda hvězd, velký (sic americký) příběh o atentátu na RFK.. ale především ty malé, epizodní příběhy byly tím, co mě na filmu nejvíc překvapilo a dostalo. Pokud vás nezajímá politická tématika, dejte tomuto filmu přesto šanci.. krom "srdceryvného" projevu na konci filmu se o politiku prakticky nejedná. Jestliže to uděláte, dostane se vám zajímavých lidských příběhů. (26.04.2011)

Nápad s mozaikou několika příběhů je zajímavý a vesměs působivý, navíc oceňuji i zařazení československé postavy do děje (i když mi její protagonistka seděla ze všech nejméně). Co mi ale vadí, je malý prostor pro toho, o kom tenhle film má být nejvíce - Robertu Francisi Kennedym. Použití originálních záběrů RFK považuji sice za přínos, ale více materiálu o této postavě amerických dějin by vůbec neuškodilo. Mám rodinu Kennedyů osobně moc ráda, na tenhle film jsem se chtěla podívat hlavně kvůli nim, takže mě dohromady nějakých deset minut s Bobbym (ze 120) nijak neuspokojilo. Na druhou stranu musím zdůrazdnit skvělý projev Roberta Kennedyho v závěru filmu, který Bobby pronesl 5. dubna 1968, tedy dva měsíce před svou smrtí. Nehledě na jeho délku, nehledě na to, že je to jen projev "jednoho amerického senátora", mám pocit, že by se z něj mohla učit celá řada dnešních scénáristů zasazující své příběhy do politických vod. Ještě žádný mě totiž asi ve filmu nesebral jako tenhle, možná je to tím, že mluví o obyčejných lidech, možná prostě tím, že je skutečný. ...Kdykoliv je jakýkoliv americký život zbytečně ukončen jiným Američanem - ať už je to vykonáno ve jméně práva, nebo proti němu, jedním člověkem, nebo skupinou, chladnokrevně, nebo vášnivě, v útoku, nebo v odpovědi na útok - kdykoliv tohle dovolíme, degradujeme tím celý národ. Zatím jsme zjevně ignorovali vzestup násilí, který naše společnost toleruje. Příliš často uctíváme vykračování a burácení v boji. Příliš často omlouváme ty, kteří si vybudovali své životy na zničených snech jiných lidí. Ale toto je jasné. Násilí plodí násilí, útlak plodí odvetu a jen očista celé naší společnosti nám může pomoci vyhnat tuto nemoc z našich duší... Skvělý projev o tom, nad čím by se lidé možná měli také někdy zamyslet. Nedávno jsem si ho pouštěla v jednu hodinu ráno třikrát za sebou. Tenhle Bobby Kennedy prostě říkal věci, které měli něco do sebe. (30.05.2007)

Ve svém volnu neholduji americkému národnímu sportu spočívajícímu v proděravění politiků, nekupuji si letenky ani čestná místa na jejich pohřbech, dějiny udatného amerického národa jsou mi celkem volné a proto zcela nerozumím svému naivnímu přesvědčení. že by mne tento snímek mohl bavit. Nekonečné čekání na osudový výstřel sice trochu zpříjemňovalo promenádování přeplacených hollywoodských star, které patrně chtěly účastí ve filmu vyjádřit své politické přesvědčení, ale pocit z promrhaného času mi asi ještě chvíli vydrží. (14.01.2012)

veľmi príjemný a pekný film, zručne napísaná a zrežírovaná mozaika ľudí, ktorí sa riadením možno náhody možno osudu ocitli v tom istom čase na tom istom mieste a stali sa svedkami historickej udalosti s dejepisnou zvláštnosťou - estevez však ukazuje obyčajných ľudí s ich problémami ako strach zo starnutia, nevera, rasizmus, nespokojnosť so zamestnaní a podobné veci a tieto udalosti sú rámcované atentátom na Bobbyho, ktorý je tu navyše predstavený ako naozaj sympatický a inteligetný politik . . . dramaturgicky pekne postavené, všetky kapitoly viacmenej uzavreté . . . kvalitná americká filmárčina, ktorej sa dá odpustiť nejaké to typicky americké . . . navyše na tú plejádu hviezd sa úžasne pozerá . . . (28.08.2007)

70%. Tak trochu jinak pojatá historie, která spíše než o atentátu na Roberta Kennedyho a o něm jako politikovi mluví o jednom "běžném" dni v jednom "průměrném" hotelu, s neuvěřitelným složením dlouhé řady známých hereckých tváří. Sice originálně pojatý, avšak občas ne příliš přehledný děj, u kterého si při určitých scénách říkáte, že jsou tam vlastně zbytečně, ale nějakou aspoň estetickou úlohu tam hrají, takže vás vyloženě nenudí, ale chvílemi uvažujete, proč se na to vlastně máte koukat. První polovina byla nevyzpytatelná, druhá polovina už byla přehlednější, smysluplnější a srozumitelnější a především někam vedla - k režijně brilantně zvládnutému závěru s proslovem Roberta Kennedyho na pozadí. Slabší 4*. (20.10.2013)