Stranger Things - Season 4

Bratři Dufferové jsou borci! Po tříleté odmlce přijít s tak úžasnou předposlední řadou, která místy dýchá na první řadu co se týče kvality, to jsem nečekal ani v těch nejrůžovějších snech. Velice se mi zamlouvalo rozdělení příběhu na 4 jednotlivé dílčí zápletky (Hopper v Rusku, skupina v Hawkinsu, v Kalifornii a v neposlední řadě linka s El), na konci to do sebe zapadlo jako bezchybná skládačka. Jinak technicky naprosto dokonalé dílo, tady jsem pochopil, že ty peníze se během produkce nikam neztratily, vidíte na tom samotném výsledku každičký dolar. Představení nových postav též na jedničku, Eddie musel přirůst k srdci obřímu množství zarytých fandů. A Vecna mě též kladně překvapil! Tak hrůzu nahánějícího záporáka tento seriál potřeboval nutně jako sůl (plus kvituji, že použili masky a make-up na úkor CGI)! Seriál příjemně gradoval, čtvrtý díl mě jako většinu absolutně odrovnal, jinak první číst vyložila pro dvojdílné finále karty na stůl fakticky bezchybně. A jsme, dámy a pánové, u samotného finále! Taková 4hodinová jízda, kde není nouze o napětí, strach a i emoce, nenechala chladným asi nikoho. Jasně, místy to mohlo působit s mírným nádechem klišé, na druhou stranu, tohle přesně jsme chtěli vidět! Na pátou řadu se těším jako malé děcko a v koutku duše doufám, že ta časová odmlka bude kratší. Čtvrtá řada si ode mě odnáší naprosto zasloužených 9/10 P.S. Kate Bush absolutně překopala žebříčky poslouchaných songů! (07.07.2022)

Štvrtá séria STRANGER THINGS je zo všetkých zatiaľ najkomplikovanejšia a najprekombinovanejšia. S komplikovanosťou ja osobne problém nemám, no to, čo naozaj neobľubujem je, keď sa príbeh odohráva na veľa miestach, len preto, aby pôsobil zaujímavejšie. A práve to je prípad štvrtej série... Z počiatku začína celkom obyčajne, teda až kým sa nestane prvá vražda. Potom dej začína naberať správny spád a hlavní hrdinovia sú v čím ďalej tým väčšom nebezpečenstve. Keby, že tvorcovia ponechajú iba túto dejovú líniu, tak by bola táto séria výborná, no nie, oni sa rozhodli vsunúť strateného Hoppera takmer do každej epizódy. Úplne v pohode by bolo, keby preňho spravili jednu osobitnú epizódu, ktorá by nasledovala potom, ako ho Joyce s Murrayom zachránili, takže by vlastne vysvetlila, čo sa s ním celú tú dobu dialo. V konečnom dôsledku som nemal problém ani s tým, že táto séria má viac ako sedem dejových línií, pretože tvorcovia sa pekne pohrali so strihom a kamerou, a tým vlastne všetky tieto dejové línie poprepájali. Áno, práca s kamerou sa im vydarila perfektne, ale s tým sa dalo počítať, ak má človek rozpočet 30 miliónov na epizódu! No, nemienim príliš odbiehať od témy, takže sa vrátim k príbehu. Po vynikajúcej siedmej epizóde prišla pomalšia ôsma a po nej neskutočne naťahovaná deviata, no nemám tým na mysli, že by sa vliekla, ale jednoducho to, že vôbec nemusela byť taká dlhá, ale na druhej strane, potešila ma METALLICA. No, to, čo ma najviac zarazilo, je to, že táto séria má otvorený koniec, a vlastne celá posledná epizóda nás iba pripravovala na záverečný cliffhanger, a to ma teda vôbec nepotešilo. Podľa mňa mohla štvrtá séria skončiť už pri siedmej epizóde, a posledné dve sa mohli kľudne nechať na záverečnú, piatu sériu. Viem, že priemer pre "Season 4“ mi vyšiel na 5*, no určite taký pocit nemám, takže preto som sa rozhodol dať o jednu hviezdu menej. Jediné, čo mi teraz zostáva, je čakať na veľkolepé finále tohto svetového fenoménu. "A war is coming to Hawkins." (13.07.2022)

S každou novou epizodou čtvrté série Stranger Things mě stále více pohlcovala dokonalá osmdesátková a také správně hororová atmosféra. Původní postavy byli pořád skvělé a ty nové krásně zapadly do světa ST. Herecky si mě ve čtvrté sérii nejvíce získala Sadie Sink, ale každá důležitá postava dostala svůj moment, ve kterém naplno zazářila. Humor nebyl přehnaný a fungoval přesně tak jak má. Drsnějším momentům nechyběla brutalita a dočkali jsme se několika epických akčních scén. Nechyběli ani silné emotivní okamžiky. Delší stopáž překvapivě utekla hodně rychle. Jen finálová epizoda ztrácela tempo, a některé momenty byli trochu natahované. Co musím rozhodně pochválit je geniální práce s hudbou. Píseň Running Up That Hill od Kate Bush jen tak z hlavy nedostanu.  Steve a s ním část party si udělala výlet do Upside Down. Mike, Will a Jonathan navštívili Suzie a Hopper se snaží přežít v ruském zajetí a Joyce s Baumanem se ho pokoušejí zachránit. Zbytek party čelí jak místí policii, rodičům tak i naštvaným spoluobčanům v čele s Jasonem a jeho spoluhráčům s basketbalového týmu. A pak je tu Eleven. Postupně odhalujeme její temnou minulost a dočkáme se konečně odpovědí, které nám odhalí nejen zrod temné dimenze, ale také jednoho s nejděsivějších záporáků za poslední roky. Vecna přestavuje čiré zlo a z jeho proslovu v závěru sedmého dílu doslova mrazí. Inspirace Noční můrou s Elm Street a dílem Stephena Kinga je sice patrna, ale vše si jde vlastní cestou. Je vidět, že bratři Dufferovi přesně vědí, co dělají.  Pravda je, že posední dvě epizody mě pořád hodně bavily, ale po epickém závěru sedmého dílu jsem čekal trochu víc. Oběma závěrečným epizodám viditelně škodí skutečnost, že si tvůrci šetří zásadnější momenty až do finálové řady. Sice se dozvíme víc o Upside Down a Vecnovy a nechybí jak akční tak emotivní momenty, ale vlastně se jedná jen o přípravu před rozhodující bitvou. Tomu odpovídá i skutečnost, že v této řadě všechny důležité postavy nakonec přežili.  Pokud bych měl finále čtvrté série k něčemu přirovnat, napadá mě jednoznačně Harry Potter and the Deathly Hallows – Part 1. Bratři Dufferovi jsou naštěstí zruční vypravěči, takže to celé pořád funguje. Přesto zamrzí, že některé postavy byli pro celou sérii značně upozaděné. Pevně doufám, že pátá finálová série všechny nedostatky napraví a přinese nám po všech stránkách dokonalé a hlavně důstojné ukončení celého seriálu. Výhodou páté série bude skutečnost, že na rozdíl od té čtvrté budou všichni naši hrdinové konečně pohromadě. Jenže i přes některé výhrady pro mě byla čtvrtá série Stranger Things nejlepším seriálovým zážitkem v tomto roce a to se podle mě jen těžko změní. (09.07.2022)

Čtvrtá série je jedna velká audiovizuální bomba, kterou umocňuje vynikající ambientní soundtrack, jenomže nebýt skvělého záporáka, tak jdu s hodnocením mnohem níž, protože se opět pracuje s obrovskou naivitou a stupiditou při jednání různých složek (viz Ruská armáda, vláda USA …). Chápu, že tento přeliv mezi naivitou, pohádkou, komedií, thrillerem, hororem a dramatem je doménou Stranger Things, nicméně v mých očích pak tato hojně zastoupená stupidita, shazuje všechny scény, kterým bych bez váhání vpálil 10/5 a nakonec nemůžu Stranger Things brát vážně. Za Henryho (001) vývoj, spolu se stvárněním obráceného světa, jsem však spokojenej hodně, protože na konec vše do sebe krásně zapadlo a příběhová linka tak nepůsobila jako nesourodá směs. Bojím se však, že už Stranger Things nemá co nabídnout a další série bude či budou velký průser, ale nechám se překvapit. (05.07.2022)

Ačkoliv nemůžu říct, že bych byl vyloženě zklamán, nemůžu hodnotit výš. Nejsem totiž ani tak zklamán, spíš se naplnila má očekávání. Pozdější řady Stranger Things nikdy nedosáhnou kvalit těch prvních. Především z jednoho důvodu: je to totiž hrozně velké. Je mi fuk, že to Dufferovi předem avizovali. Jedná se totiž pravděpodobně o syndrom, kterým začne trpět každý seriál, když se začnou přidávat série – a to neplánovaně či plánovaně. Víte, kouzlo Stranger Things před lety spočívalo především v tom, že dokázaly správně zkombinovat osobní rovinu s rovinou „bigger picture“. Takové drobnosti, jako lezení oknem za přítelkyní do pokoje nebo sice vážné, ale pořád osobní starosti, jako je pohřešování syna, dávaly první řadě něco, s čím se člověk dokázal ztotožnit, něco, co sice v mnohdy tísnivé rovině ale přesto dokázalo seriálu dodat každodennost. Čtvrtá série sice na tohle úplně nerezignovala, ale od zhruba třetího dílu je středobodem většiny děje boj se záporákem z jiné dimenze. Jo, cením, že se Hopper už nechová jako retardovaný fotřík a že se postavy neprohánějí po vycíděné ruské základně uprostřed USA. Nicméně… Dufferovi tvoří stále větší a větší obraz, stále více a více propojují a vysvětlují, ale já bych prostě jen rád prožil s postavami ten civilní strach o blízké. Jasně, je tu Max, která dost možná nepřežije Vecnovo řádění, ale mně daleko víc sedělo, když postavy pořádně nevěděly, co se v Hawkinsu děje, po lese se potuloval možná tak jeden demogorgon a frajeři se ve škole rvali o holku. Méně je někdy více, ale zmlsanému publiku – vidno dle komentářů – prostě tyhle mega propojené vesmíry a mytologie sedí. Není divu, jsme ve věku marvelizace. Ze čtrté série jsem si teda nejvíc užil to, co zde sklidilo nejvíc kritiky, totiž první dvě epizody, kdy se celý děj teprve rozjíždí a postavy řeší své všednodenní starosti, a pak shledávačku na konci. Samotný záporák Vecna se ze začátku jeví zajímavě, ale horor postupně opadá, jak je jeho tajemství odhalováno (megaklišé „lidi jsou zlí, a tak je budu zabíjet, sice ze mě bude největší hajzl na světě, ale neva“), a ty rádobydramatické pauzy v každé větě a pomalá mluva jednoho doženou k přání, ať už se konečně vymáčkne a přestane házet ten drsný ksicht. Zároveň mám problém s tím, že ve spoustě scén není pořádně nic vidět – kritika, kterou si vysloužila bitva o Zimohrad ve Hře o trůny, by se dala aplikovat i zde. Asi byla blbost pouštět si poslední epizodu za bílého dne. V souvislosti s tím, jak se Hawkins na konci série promění, si té tmy a studených filtrů nejspíš v páté sérii užijeme dosytosti. (1 382.) (18.07.2022)