Krátký film o zabíjení

Lewwin tu v komentáři zmiňuje "Dva muže ve městě" a tohle srovnání asi napadne nejednoho diváka. Na rozdíl od francouzského filmu si ale Kieslowski zachovává k postavám mnohem větší odstup a ani vraha ani jeho oběť nevykresluje v právě lichotivých barvách (naopak, taxikář je tu představen jako nesympatický, zlomyslný chlapík). Zatímco "Dva muži ve městě" jsou záznamem tragického osudu v jádru slušného člověka, který je k vraždě doslova dohnán, "Krátký film..." odsuzuje zabíjení jako takové. Jinými slovy - první snímek protestuje především proti trestu smrti a jeho neadekvátnímu užívání, polský film kritizuje vraždu v obecnější rovině - ať už ji páchá jedinec nebo společnost. Co se problematiky absolutního trestu týče, je Kieslowského snímek spolu s dramatem "Mrtvý muž přichází" a výše zmiňovaným filmem José Giovanniho patrně nejsilnější uměleckou výpovědí na toto téma jakou jsem kdy viděl. (11.09.2007)

Zatímco u krátkého filmu o lásce jsem oproti Dekalogu zvýšil, v něm přidané scény doplňovaly děj a rozšiřovaly motivy, tentokrát naopak snížím. V hodinové verzi bylo řečeno vše a dvacet minut navíc tu jen rozmělňuje silné myšlenky a emoce. Celý námět navíc stojí lépe jako díl skládačky než samostatný film. Kdybych neviděl Dekalog, možná bych šel opět do plného počtu, ale čas nevrátím. (17.10.2013)

Kieslowski to opět dokázal. Z jeho filmů jde cítit lehkost na sto honů, a je jedno, jestli se zabývá láskou nebo zločinem a trestem či sněním. Krátký film o zabíjení ukazuje zvláštním narativním způsobem tři postavy. Sledujeme mladého "vraha", pochodující socialistickou Varšavou. Taxikáře, který sám má rád utrpení a mladého právníka, který skládá zkoušku. V téhle polovině se dá sympatizovat jedině s trošičku naivním bývalým koncipientem, který vlastně sám neví, co má od života čekat. Na svojí prácinahlíží jako na poslání. Kieslowski se snaží v divákovi vzbudit nenávist proti dvoum deprivantům, aby to nakonec celé převrátil. Tuhle hodinku jsem sledoval se zaťatou pěstí a ten hnis ve mě stoupal jako Jackpot Sazky před Vánocemi, ale jakmile dochází k vraždě, začínám s taxikářem cítit a moje zlost odchází, přichzí lítost a smutek. Stejně tak před popravou, kdy vrah bilancuje o tom, co předcházelo jeho činu. __ Film od začátku buduje tvrdě atmosféru a občas ji uvolní, aby ji vzápětí opět přitvdil. Krysy, pověšená kočka, všude bordel. Obrazové kompozice jsou opravdu jednoduché a zatemňování rohů hraje silnou roli, v tom byl prostě mistr! Stejně hudba, kterou si vždycky pečlivě vybíral, ta umocňuje emoce, pocity a táhne nás jako Mustang. (07.11.2008)

"Od doby Kaina žádný trest nenapravil a neodstrašil svět před pácháním trestných činů." Dvě vraždy aneb zločin a trest na polský způsob. Jedna brutální, bezdůvodná, spáchaná dvacetiletým mladíkem. Druhá odstrašující v podobě trestu formou popravy na základě práva potažmo společnosti. Syrové, působivé, znepokojivé a s jasným tahem na branku. První polovina má tak sugestivní kameru a atmosféru, že se jí může rovnat snad jen ta ze Spalovače mrtvol. Druhá se zase nebojí vznést morální dilema a herecké, již tak značně nadprůměrné, výkony v ní dosahují vrcholu. Kieslowski rozhodně nic a nikoho neidealizuje, neodsuzuje, nevynáší soudy. A proč tedy neudělím plné hodnocení? Zatím mi přijde, že kolem poloviny stopáže je tam zbytečně hluchá pasáž. Ovšem vzhledem k tomu jak ve mě Krátký film o zabíjení zraje, tak to možná nebude trvat dlouho a to plné hodnocení mu stejně udělím... (24.01.2008)

Tak Kieslowskemu musím nechať jeho originálny nápad. Pozerať sa na mordovania takýmto spôsobom, ktorý dostáva diváka v tretej tretine do veľmi netradičnej situácie, keď nevie, čo si má myslieť, pretože je zvyknutý na schématické moralizovanie zo žánrových filmov. Podobný efekt málokedy dosiahol aj Trier. Divák hľadá motivácie, ospravedlnenia, katarziu, lenže tie neprichádzajú, rovnako ako konformný pocit z myšlienkovej uzavretosti diela. Posolstvo je všeobecnejšie, vieme, že sa jedná o príspevok k jednej z tém Desatora. Kieslowski dávno pred mohutným nástupom "paralelovo dejových" filmov prišiel s filmom, ktorý je dodnes jedným z tohoto subžánru najsilnejším. Niektoré jeho ďalšie melancholické filmy ma však emocionálne dostali ešte viac, takže hodnotenie zostáva pod vrcholom. (13.11.2013)