Ptáci

Ptáci byli prvním filmem co jsem jako malý od Hitchcocka viděl. Dokonce si vybavuji jak ještě před možností to vidět mi děj filmu vyprávěl spolužák na základce a já mu nevěřil. To sisi vymyslel nic takového jsi neviděl! Jak by jako mohli natočit aby hejno ptáků klovalo lidi? To přeci nejde natočit.. Logicky. Takže kecáš! --- No nekecal. :-) . Když jsem film viděl poprvé, docela mně to dostalo. Pak tenhle film samozřejmě zapadl v čase mezi mnohem modernějšími a děsivějšími horory, byť já na horory moc nejsem. Chtěl bych být, ale nefungují na mne. A jelikož omladina chtěla vidět nějaký horor, rozhodl jsem se udělat test a pustit toto. Pro potomstvo je všechno starší pod rok 2015 pravěk, ble a historie. Až pod nátlakem na konci většinou musí uznat, že ten a ten film ze sedmdesátek, nebo devadesátek fakt stál za to. Naposledy se tak stalo včera večer u Misery nechce zemřít. S jistým vniřním uspokojením jsem musel v duchu konstatovat, že chudák skvělá Kathy Bates  - ozářená blesky s kladivem v ruce dokáže dnes stále ještě skvěle děsit tak jako před 30 lety! :-). Ptáci ovšem mají těch křížků víc. Je to neskutečné, ale dnes je to neuvěřitelných 60 let od jejich natočení. Díky nim získal Bodega bay velkou proslulost i když tehdá tam asi moc lidí raději na dovču nejezdilo.. :-). Sám jsem byl zvědav jak se mi film bude líbit a prostě musím říci, že je to majstrštyk. To pozvolné budování napětí, kdy divák první incident s rackem na člunu bere jako jakousi anomálii, ale s dalšími útoky začíná tušit, že se schyluje k něčemu neblahému. Jelikož jsem si děj pamatoval, zaměřil jsem se na spíše triky a po dokoukání si dokonce lecos vrátil a pauznul. A řeknu vám, že i dnes v době digitálních efektů lecos bylo natočeno skvěle. Už jen ty běžící děti a to útočící hejno... Jediné co mi tam už nesedělo byl ten elektronický křik ptáků. Chcilkami to působilo až nepřirozeně co se týče zvuků. Ať tak, či tak i přes jistou věkovitost musím stále uznat, že tohle je skvělé dílo. A jestli leckterý z prvních hororů dne suž půdobí úsměvně, pak Ptáci to určitě nejsou. Dávám za 4 klovance. * * * * (20.05.2023)

Mám mlhavé tušení, že žádné z Hitchcockových slavných děl jsem neměl tu možnost vidět opakovaně tolikrát, jako právě jeho "Ptáky". Už jako desetiletému děcku :-) mi přišlo, že příběh z malého městečka jež je terorizováno agresivními výpady ptáků, v sobě skrývá výrazný, dramaticky nosný potenciál. A opravdu. Nevím jestli je to důsledkem Hitchcockového režijního mistroství, nebo to lze především přičíst strachu z očekávání věcí příštích, ale každé - byť i sebemenší - ptačí zaštěbetání v úvodu filmu diváka naplňuje těžko popsatelným neblahým pocitem znepokojení. Ústřední postavou snímku je mladá (u Hitchcocka tradičně velice krásná blondýnka) a nezávislá milovnice papoušků, která přijíždí do městečka oslnit svým přirozeným půvabem zdejšího lamače ženských srdcí, jenž na ni při posledním setkání udělal hluboký dojem. S dostatečnou noblesou ji ztvárňuje, ve své době teprve hereckou kariéru startující, Tippi Hedren. Soupeřkou na poli krásy je jí zde půvabná brunetka, místní učitelka Annie (Suzanne Pleshette), která sice v boji o přízeň šarmantního právníka výrazně ztrácí, ale na body za atraktivitu u mě jasně vyhrává. :-) O hereckých výkonech se není třeba příliš rozepisovat - u všech zůčastněných postav jsou spíše průměrné a tvoří pochopitelně hlavně potřebnou vatu mezi očekávanými útoky opeřených "predátorů". Nejsilnější, a co do budování hutné atmosféry nejpovedenější, je scéna pomalého postupného srocování hejna vran na dětském hřišti před školou, a poté samozřejmě závěrečná finální pasáž filmu, v níž se skupina hlavních představitelů, v opevněném domě, snaží odolat zdrcujícímu útoku obrovského hejna okřídlenců. Za pomoci sugestivní kamery a chytrým využitím zvukové stopy, jež silně evokuje všeobjímající přítomnost neustále dorážejících ptáků, jsou zde výtečně vykresleny pocity hrstky vystrašených lidí uzavřených ve stísněném, klaustrofobickém prostředí - "kleci". Napsat tady, že jsem se u "Ptáků" bál, by nebylo pravdivé. Nicméně musím přiznat, že jedna věc mě skutečně víc než děsila - pohled do rozevřených očí napadených obětí jež se zoufale snaží bránit před nelítostnými údery ostrých zobáků. V těch chvílích jsem měl takřka nezvladatelné nutkání na ně volat - pozor ... dejte pozor ... hlavně pozor na oči !! (06.11.2004)

Tak sem konečně shlédl svého prvního Hitchcocka a zklamaný tedy rozhodně nejsem. Atmosféra brilantní, triky velmi dobré (některé zadní projekce byly znát, ale na tu dobu...), herecky velmi slušné (Annie Hayworthová je ale o dvě třídy vejš, než zbytek), jen škoda zdlouhavějšího úvodu a konce. Scénář je brilantní, obzvlášť to vyniknde ve scéně v restauraci. 9/10 (05.01.2008)

Hitchcockova klasika rozhoodně nepatří mezi nestárnoucí, spíše naopak. Shlédnutí od shlédnutí je vidět, jak chátrá a schází a zbývá z ní několik opravdu mistrovských scén a spousta konverzačního a jaksi do prázdna vyznívajícího preludování. Dvě věci ale Ptáky stále drží nad vodami zapomění – režisérův jedinečný talent pro napětí, kompozici a citlivé "nazírání" a fakt, že Ptáci byly první a v pozdějším přívalu zvířecích vrahů dost možná jeden z nejlepších horrorů. Narozdíl od skutečných hitchcockovských vrcholů však viditelně ztrácí dech a nabývá přibývajícími léty na křečovitosti a nudě. Mistr má prostě světlejší místa, která neblednou. (19.12.2004)

V čase vzniku snímku to musela byť hororová, atmosferická bomba, vôbec sa nečudujem, že sa Vtáci stali takým kultom. Zub času ale už z celkového pozitívneho dojmu niečo nahlodal. Z môjho pohľadu je tu pár naivnejších scén a vadila mi aj istá "kečupovitosť". Útok vtákov bol však zvládnutý veľmi dobre, napätie tu fungovalo a tiež ma očarila záverečná apokalyptická scéna. Môžem len odporučiť. 80/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. (05.08.2015)