Reklama

Reklama

Když v roce 1967 propukly ve městě Detroit rasové nepokoje, nikdo netušil, kam až to celé zajde a čeho všeho jsou lidé schopní. Protestující mladíci se dostanou do neúprosného střetu s policií, který vyústí v boj na život a na smrt... V roce 1967 vyvrcholily ve městě Detroit rasové nepokoje a v určitých částech města začalo rabování, pouliční potyčky a rvačky mezi obyvateli města a policisty byly na denním pořádku. Do města byla dokonce povolána armáda, která měla pomoct s udržením pořádku v ulicích. Někteří policisté byli velmi brutální a mezi nimi byl i policista Krauss, který během výtržností zastřelil jednoho neozbrojeného muže, který raboval v obchodě. Policisté mají zakázáno střílet na rabující, ale Krauss je evidentně silný rasista. Jeho rasismus se nejvíc projevil u zásahu v motelu Algiers, ke kterému došlo 25. 7. 1967. Tehdy byly nedaleko motelu rozmístěny hlídky národní gardy, městských policistů a státních policistů. V motelu bylo ubytováno mnoho Afroameričanů, kteří tam měli jednu velkou párty. Spolu s nimi tam byly i dvě bělošky a tu noc se tam ubytovali i dva mladíci z místní kapely, jejichž koncert byl zrušen kvůli nepokojům ve městě. Ti dva mladíci a ty dvě dívky se velmi brzy poznali a dívky představily Larryho a jeho kamaráda svým dalším afroamerickým přátelům. Muži ale nové konkurenty moc neuvítali, takže zábava na večírku vázla. Jeden z mužů pak vytáhl zbraň, což všechny vyděsilo, ale nakonec vyšlo najevo, že je to jen startovací pistole. Larrymu, jeho kamarádovi a dívkám to ale moc vtipné nepřišlo, takže z pokoje odešli. Majitel zbraně pak několikrát z legrace vystřelil směrem k policistům, kteří uvěřili, že na ně někdo střílí, a začali se krýt. Jeden z policistů poznal, že výstřely šly od motelu Algiers, takže se tam všechny bezpečnostní složky přesunuly a podnikly v motelu razii. Krauss při zahájení razie jednoho hosta zastřelil, byl jím ten muž, který na policisty střílel ze startovací pistole. Krauss měl zakázáno po neozbrojených Afroameričanech střílet, takže dal k mrtvému muži nůž a tvrdil, že ho muž napadl. Všichni ostatní hosté pak byli odvlečeni dolů na chodbu, kde museli stát čelem ke zdi a museli odpovídat policistům na otázky. Policisté chtěli zbraň, ale nikdo o žádné zbrani nic nevěděl. Policisté byli brutální a později přistoupili k metodě, kdy vzali někoho ze skupiny stranou a sehráli divadlo, že toho odvlečeného zastřelili. Ani tak nikdo nepromluvil. Jeden z policistů navíc netušil, že je zastřelení jen fingované, a proto on svého svědka zastřelil doopravdy. V tu dobu už nebyly v motelu ty dvě dívky. Dívkám bylo ze strany policistů vyčítáno, že mají pohlavní styk s Afroameričany, a dívky dokonce dostaly několik ran. Když Krauss zjistil, že jeho kolega svého svědka skutečně zabil, propustil zbylé svědky, pokud mu slíbili, že žádná mrtvá těla neviděli a že o ničem z té noci nebudou mluvit. Poslední muž ale odmítl Kraussovi tyto věci slíbit, takže i on byl zastřelen... (TV Prima)

(více)

Recenze (172)

luka4615 

všechny recenze uživatele

Slušně odsýpající drama na základě skutečných událostí, které až na přepálenou stopáž nemá skoro žádný kaz. Detroit mapuje krvavé události v motelu Algiers téměř dokumentární optikou, což ještě umocňuje zajímavě zvolená kamera, která všechny zúčastněné zabírá v osobnějším a intimnějším úhlu. V tomto bodě musím zmínit fenomenální herecký výkon Willa Poultera, jehož nesympatický "ksicht na ránu" velmi ostře kontrastuje se zvrácenou povahou jeho postavy. Na druhé straně této pomyslné barikády je John Boyega, jehož postava téměř po celý film nedělá vůbec nic a jenom se zmateně rozhlíží, což výsledný dojem z celého filmu lehce sráží. Avšak pokud se přenesete přes těchto pár chybiček a hluchých míst, dostanete vcelku povedenou sondu do jednoho zásadního občanského povstání v Detroitu roku 1967, které svou syrovostí ukazuje rasismus v celé jeho nahotě. A už jenom díky tomuto by neměl tento film zapadnout ve vodách filmového průměru. „It's a war zone out there. They're destroying the city.“ ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Byl jsem dost na vážkách, jestli do Detroitu vůbec jít, protože jsem se celkem logicky obával další rasové agitky, ale Bigelow mě mile překvapila. Jasně, jsou tady zlí běloští policisté a černošské oběti, ale v tomto případě to ani jinak nejde a nutno dodat, že se tu díky pozadí incidentu nedá mluvit výhradně o černobílém podání. Většinu stopáže vlastně zabírá výslech v motelu Algiers, během kterého si detroitská policie, často za tichého přihlížení Národní gardy a státních policistů, vůbec nebrala servítky. A zároveň se jedná o jedno velké sólo pro Willa Poultera, který tady ztvárnil úžasně hnusného bastarda a zároveň si střihl svojí zatím životní roli. Navíc mu sekundovali další výborní herci na čels Mackiem a Boyegou, který mě mile překvapil, protože ve Star Wars mi byl silně protivný. Ještě bych ocenil, že i když se jedná o víceméně přesnou rekonstrukci a minipříběhy jednotlivých postav tu vlastně nemají téměř žáddný prostor, podařilo se tvůrcům všem zúčastněný vtisknout nějaký charakter, což je jeden z faktorů, díky kterému je Detroit téměř dokonalým filmem. 90% ()

Lacike 

všechny recenze uživatele

Prve dve tretiny filmu boli pre mna rovnako nudne ako Hurt Locker, kvôli strasne chladnemu pristupu k postavam a nezucastnenemu dokumentarnemu stylu akym je film natoceny. Od sceny: mal si ho zabit len akoze a nie naozaj, to zacala byt neskutocna sranda na ucet tvorcov, ktora vyvrcholila v sudnom procese s ocakavanym verdiktom. Tento film podla mna ani tak nie je o rasizme, ale hlavne o hluposti. Na jednej strane je banda hlupych deti z jednej skupiny, ktore sa rozhodnu provokovat druhu napriek tomu, ze sa to odohrava v casoch ked su obidve skupiny na noze a ta druha je pri moci a plne ozbrojena. Na druhej strane je banda idiotov, ktora ma momentalne moc a zbrane, takze si myslia, ze môzu vsetko. Co ukazuje, ze aj ked je nejaka skupina pri moci, tak by predstalen mala aspon trochu selektovat komu zo svojich da absolutnu moc, pretoze sa to môze vsetkym vypomstit. No a ked sa dve taketo skupinky idiotov a debilov vo vyhrotenych casoch stretnu, tak to skonci tak ako v tomto filme. Bohuzial Kathryn Bigelow to nepodala tak, ze by som mal chut sa nad tym zamysliet a nejak poucit, ale po dlhych minutach nudy som sa zacal nakoniec smiat. Napriklad ten zaverecny proces vo mne nevyvolal pocity bezradnosti nad tym, ze spravedlonst nezvitazi, ale skôr to pôsobilo ako prvoplanova fraska z nejakeho Hallmarkovskeho filmu. Za to, ze som sa nad blbostou niektorych postav bavil davam aspon jednu hviezdicku. 2/10. ()

Dale 

všechny recenze uživatele

Aj keď mám pre filmy s rasistickým podtextom slabosť, tento ma príliš nechytil. Keď dostane takúto silnú tému založenú na skutočných udalostiach na starosť taká režisérka akou je Kathryn Bigelow, mal by ten film vyzerať úplne inak. Situácie, ktoré mali byť vypäté a ktoré mal divák prežívať rovnako emocionálne, ako postavy opreté o múr modliace sa o svoj život mnou nepohli a to je dosť vážny nedostatok. Možno to bolo spôsobené nedostatočným vykreslením postáv, ku ktorým som si nevytvoril žiadny vzťah, no môže za to aj scenár, ktorý je poskladaný z výpovedí svedkov, no veľa situácií pôsobí veľmi zvláštne. Policajti občas pôsobia ako drsní chlapci, čo si len robia svoju prácu, no občas ako úplne vymletí magori (ani sa medzi sebou nedohodnú, akú taktiku na vypočúvanie podozrivých zvolia, vďaka čomu dôjde ku zvláštnej situácii, ktorá by sa hodila skôr do čiernej komédie než do takejto drámy). Taktiež bolo dosť zmätené, ako sa tam plietli štátni policajti s detrotskými a s národnou gardou a ešte k tomu aj ochrankár, akoby nikto nevedel, kto to tam má vlastne na starosti. Ďalší kameň úrazu vidím v obsadení, hlavne Willa Poultera, ktorý vyzerá ako stredoškolák, navyše ten jeho ksicht pôsobí tak, že by mu nikto nedal do ruky ani pištoľku na vodu, nie to ešte aby šéfoval celej tej policajnej akcii a strieľal si tam ľudí ako na paintballe... Nie je to zlý film, no mohol to byť skvelý film. ()

vurhor 

všechny recenze uživatele

Velmi příjemné překvapení. Čekal jsem jen nějakou táhlou míchanici různorodých pohledů na městské revolty, ale film chce očividně hlavně gradovat ke své nejdůležitější a nejdelší sekvenci někde uprostřed, ze které se člověku stáhnou obě půlky, přičemž se ani nemůže rozhodnout, jestli má otevřenou držku napětím, možné ještě okořeněné šokem, nebo zhnusením. Teprve až na konci filmu jsem se dozvěděl, že to točila Kathryn Bigelow, takže pak jsem se už vůbec nedivil, že to bylo tak dobrý. Ona pro to má prostě skvělej cit. Výborná práce s kamerou, autentické podání, plus je to holt talent na napětí. Člověku se až zvedne žaludek z toho, že ještě před padesáti lety se někteří poldové k černochům takhle chovali. (Holt asi mokrý sen většiny voličů SPD.) Škoda té zbytečně táhlé první třetiny. Jinak ale dost dobrá podívaná. Průměrné 4* ()

agentmiky 

všechny recenze uživatele

Kathryn Bigelow je zručná režisérka, jež nám do této chvíle přinesla mnoho filmů povedených po všech stránkách, tudíž jsem se i na tento, širokému publiku docela neznámý snímek vskutku těšil. Film pojednává o povstání v americkém městě Detroit v roce 1967 a hlavně se zaobírá vraždami v motelu Algiers. Musím pochválit zejména kameru, která mě svou dynamičností vtáhla do děje již v úvodních minutách, normálně tento typ "shaky" kamer moc v lásce nemám, ale sem se to doopravdy hodilo. A za druhé nesmírně oceňuji herce, s kterými tvůrci přišli. John Boyega mi zde překvapivě nevadil, to spíše ve Star Wars bych si dokázal představit někoho jiného v jeho roli, tady jsem s tím jednotvárným výrazem neměl problém, na postavu to sedělo. A hlavně Will Poulter zde herecky koncertoval, i kvůli jeho brilantnímu výkonu si asi každý musel rvát vlasy, kdykoliv se jeho antagonista objevil na obrazovce. Prostřední část v motelu asi nejnapínavější sekvencí filmu, momenty mi bylo z jednání mnoha postav fakticky špatně, no, a závěrečný soud tomu nasadil pomyslnou třešničku. Nepochopitelné. Skvělé řemeslo. Za mě dávám 81 % ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Snímek, který je po formální stránce prostě dobře natočen, ale ukazuje se, že Bigelow si dala více záležet na příběhu do chvíle, než opustí motel. Pak už je to jen taková nutnost, která nemá ten správný drive a která spíše jen vyzní trochu do ztracena. To hlavní stejně bylo řečeno v motelu činy zúčastněných. ()

..Lucas.. 

všechny recenze uživatele

Rozhodně dobré téma, ale nic hlubšího ve mně Detroit nezanechal. Sice se mi líbilo pár scén, ale celkově to bylo takové rozvleklé. Will Poulter ale zvládl tu zápornou roli velmi dobře. ()

maverick10 

všechny recenze uživatele

Podezřívám Káču, že využila černošké problematiky Hollywoodu a cílěně (jako většina pokryteckých slizounů) cílí jednoznačně za svým plešounkem. Dřív se točili filmy pro lidi. Kde je to dnes? ()

M.i.k.e 

všechny recenze uživatele

solidně zvládnuté řemeslo vypovídající o jednom hodně vypjatém incidentu odehrávajícím se v hodně vypjaté a bláznvé době (jakkoliv něco podobného vlastně v Americe přetrvává v různých obměnách dodnes).Je už sice trošku otravné jak jsou všude černoši popisování jako ty největší chudáci (a určitě to neměli jednoduché a hodně toho bylo přes čáru),nicméně na tomhle konkrétním případě byla větší či menší vina na obou stranách a ne všechno a všichni jsou čistě zlí/hddní.Fajn je,že i přes dost přetaženou stopáž Detroit neundí.Kathryn Bigelow tohle umí...80% ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Kathryn Bigelow mam zakodovanu ako reziserku Point Break z roku 1991, fakt perfektny film. Potom zacala tocit priemery, priemerny bol aj Smrt ceka vsude 2008. Tuna je n to nuda a sed, prilis politicky korektne. Nudne a amatersky natocene udalosti z dytrojtskych ulic uprostred roku 1967. Tempo je nudne, uspavajuce, film je priserne dlhy, zas je vo filme to retardovane klise : drsny rasisticky biely fizl tyra a muci skupinu cernochov /pochopitelne priatelski, pohodovi, prijemni atd atd atd ...../. Hnus. Kathryn Bigelow uz asi nenatoci nikdy kult ako Point Break, holt taky film prichadza len raz za zivot. 20% ()

Rocky88 

všechny recenze uživatele

Film tne do živého, nabízí pohled obou stran, nikoho neoznačuje za hlavního hrdinu, některé sekvence jsou dost napínavé, přesto zde strašně chybí svižnější tempo vyprávění. ()

kostak 

všechny recenze uživatele

Film jako takovej je natočenej kvalitně a některé scény jsou velice pěkně a intenzivně natočeny. Problém ale vidim v zaujatosti. Sice se na konci filmu píše, že fakta nebyla jasně průkazně stanovena, film hraje ale trošku na jinou notu. Hlavně je to v dovětku na konci filmu a pokud bych si zrovna vyšel do kina do americkýho města třetího světa, možna bych už z něj ani živej nevylez. Přestože je Kathryn dobrá režisérka, její témata jsou jasně a promyšlená agitace na současné situace a co je prostě in, zapůsobí i na porotu filmových cen. Tím chci říct, že nominace tam bezpochyby padnou. Boyega, kterej sice za celej film řekl tak tři věty a hlavě jen divně vejral, bude určitě jeden z nich, protože jinak by si afroameričtí 'celebrity' stěžovali, že svět je zlej a nespravedlivej. Tomu 'zlýmu rasistickými bělaskovi' to přece nikdo přát nemůže. Škoda toho zdlouhavýho konce, jinak bych dal i tu čtvrtou. P.S. Žádnou zbraní, ani hračkou bych na poldu nestřílel. ()

Pajky3 

všechny recenze uživatele

Nečekal jsem to, ale Detroit mě překvapivě strhnul. Začátek byl velký a vcelku nepřehledný chaos, ale v okamžiku, kdy se děj přesunul do motelu Algiers, tak to nabralo grády. Navíc mě překvapilo kolik známých tváří se ve filmu objevilo. O skutečné události jsem neměl ponětí, ale nepřekvapuje mě, že se odehrála. Podle mě stojí za podívání. ()

Juto 

všechny recenze uživatele

Môže byť, i keď je to už celé stále dokola rasizmus bielých proti čierným. Ak ľudia začnú ničiť celé mesto, tak policajti sa majú iba pozerať. Je normálne, že musia zakročiť. A nedivím sa policajtom, že sa boja a potom robia strašne zlé veci nevinným čierným chlapcom. Ničenie, rabovanie a frustrácia môže plodiť iba zlo, mierový pochod vždy bude lepší. Treba sa pozrieť do minulosti na Martina Luthera kinga či Gandhiho. 8/10 ()

campix 

všechny recenze uživatele

Kdyby přišla Kathryn Bigelow s Detroitem v minulém roce, tak si troufám tvrdit, že by na Oscarech těžce zabodovala. Ceny akademie rozhodně sledují, co se děje kolem a je docela jednoduché vetřít se jim do přízně. Navíc když jste žena a natočila jste kvalitní film o utlačovaných afroameričanech v 60. letech, kdy v Detroitu zuřila téměř občanské válka. Inspirováno skutečnými událostmi, takže o silné téma tu není nouze a po stránce atmosféry neleze snad nic vytknout. Ta vlezlá nepříjemná atmosféra je prostoupená celým filmem a chvilkami budete rozhodně jako na trní. Velkou měrou tomu přispívá i Will Poulter, jehož musíte nenávidět už jenom za ten xicht. ()

BoXBe 

všechny recenze uživatele

Syrové, dlouhé, úmorné, nekompromisní, přesně tak, protože když se tehdy všichni do té šlamastyky dostali, taky si nevybírali večer, příchuť popcornu, možnost to pauznout, zrychlit, přetočit dopředu, upravit jas, odskočit si, dát si ještě jednu colu. Je to z pekla dobře natočený film a must see. ()

Související novinky

Kathryn Bigelow chystá film pro Netflix

Kathryn Bigelow chystá film pro Netflix

03.04.2022

Americká režisérka Kathryn Bigelow (30 minut po půlnoci, Smrt čeká všude) si již pět let dává od filmů pauzu - jejím posledním celovečerním dílem byl v roce 2017 snímek Černobílá spravedlnost a od té… (více)

Nový film Aarona Sorkina narazil

Nový film Aarona Sorkina narazil

15.12.2018

Práce na The Trial of Chicago 7, novém snímku Aarona Sorkina (Velká hra), byly dočasně ukončeny. Dlouho chystané politické drama o událostech v Chicagu z let 1968 a 1969 muselo být odloženo, kvůli… (více)

Reklama

Reklama