Režie:
Jaromil JirešScénář:
Pavel FialaKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Vadim PetrovHrají:
Jana Brejchová, Jan Kanyza, Tomáš Holý, Vlastimil Hašek, Evald Schorm, Andrea Čunderlíková, Karolina Slunéčková, Markéta Fišerová, Petr Bednář (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Trojici hlavních postav tvoří letecký mechanik Michal, módní návrhářka Marie a desetiletý Honzík, kteří tvoří zdánlivě šťastnou, spořádanou a dobře si žijící rodinu. Michal chodí se synem pouštět letecké modely, zatímco matka pracuje na svých návrzích a víkendy tráví společně na chalupě u rybníka. Do poklidného vztahu se však začnou vkrádat první okamžiky neklidu, vyvolávané zejména pracovním vytížením ctižádostivé Marie. Právě připravuje kostýmy pro hru režiséra Jílka. Je to její první práce pro divadlo a protože se chce v tomhle oboru prosadit, je pro ni výsledek důležitý. Těžce nese, že její návrhy nebyly přijaty s nadšením, a pomalu se začíná dostávat do časové tísně.
Situace se neustále zhoršuje a vyvrcholí hádkou přepracované ženy s manželem, při které vyjde najevo, že Honzík je adoptovaný. Ani jeden z manželů netuší, že chlapec nespí a celou hádku slyší a rozhodne se místo školy hledat svou pravou matku. U rodičů rostou obavy a podezření, že Honzík něco z jejich hádky zaslechl, tomu se daří úspěšně tajit své cesty po dětských domovech. Michal unavený věčnými hádkami a napětím stráví noc s kolegyní Danou, Marie z poznámky třídního učitele o cestách do Brodu pochopí, že Honzík všechno ví. Rodina se ocitá v krizi...
(oficiální text distributora)
Recenze (51)
Sympaticka normalizacna konzervacka s Tomasom Oblecenym /Pod Jezevci Skalou, Na Pytlacke Stezce/. Film sa vyhyba ceskoslovenskej politike a osemetnym temam /estrady, kolektivizacia/ a tak vladnuci sudruhovia nemali problem s kinodistribuciou. Jana Brejchova je proste skvela, rovnako aj pani Jirina Jiraskova /Svetaci/. K tomu uz len par znamejsich mien ako Kopecky a Vaclav Lohnisky /Kladivo na Carodejnice/ a sympaticka normalizacna podivana je hned na svete : 62 % ()
Myslim, ze samotny Jires zustal za ocekavanim. Vzhledem k solidnimu nametu, hereckemu obsazeni, (hlavne vyborna Brejchova s Holym) mi film neprijde nijak oslnujici, nejakou atmosferu to ma, jinak prumernost temer ve vsech ohledech... Posledni celovecerni film Tomase Holeho, ktery jsem doposud nehodnotil. ()
V roce 1981 jsem na něm byl jako dítě v kině s rodiči a po létech se na něj s chutí podíval :-) Brejchová je dokonalá! ()
Dost dobrý, kdyby nedošlo k predabovani poloviny postav bylo by ještě lepší... ()
Od, do lidského srdce. Útoky lásky směřují, jsou trefné. Pouta otevřená. Nezarmucujte je. ()
Tak tenhle film s Tomášek Holým jsem do dneška neznal a musím říct, že když je na scéně on, je film výborný. Honzík v jeho podání je všemi mastmi mazaný kluk, který se dokáže vylízat (skoro) z každé šlamastiky, do které se při hledání své biologické rodiny dostane. Zkrátka typická jiskřivá role pro Tomáše Holého. Ještě i postava návrhářky Marie v podání Jany Brejchové, která tu mj. řeší své nenaplněné umělecké ambici, přičemž se projevuje coby věčně někam spěchající žena s omezenými schopnosti empatie a mateřského citu ("cizí jako cizí..."), je relativně zajímavě vykreslená. Komu jsem ale třeba nerozuměl, byla postava Michala v podání Jana Kanyzy. A když se do toho přidají různé odbočky v ději (Kanyza s Čunderlíkovou, Brejchová s Kopeckým) a některé zcela zbytečné vedlejší postavy (Vlastimil Hašek, Markéta Fišerová), slije se to celé do takového zvláštního mixu, který místy docela nudí. Naštěstí Tomáš Holý je na scéně dost často, takže to celé zachraňuje. Na dvanáctileté dítě docela výkon. Ale Tomáš Holý nebyl obyčejné dítě... ()
Kdo je skutecna matka ditete? Kdo je skutecny otec? ()
Hudba: Vadim Petrov ()
Tento film je udělán podle šablony tehdejší doby, řemeslně zdatně, avšak bez nějakého pro mě hmatatelného poselství. ()
Velmi smutný, ale přesto mnohdy komediální film. Opravdu silný příběh. Takhle by měl vypadat ideální český film !!! ()
Řekl bych poměrně dobré drama, ve kterém vedoucí dvojici herců velmi zdatně podporuje Tomáš Holý. Scénář ale film posílá téměř do přízemí. ()
Po "Jak vytrhnout velerybě stoličku" českí tvorcovia akoby považovali Tomáša Holého za jediné dieťa v republike určené do filmu. Tým pádom vznikali filmy ako je tento - bez nadväznosti na predchádzajúce filmy s ním a predsa tak veľmi podobné. "Jak vytrhnout velerybě stoličku" alebo "Jak dostat tatínka do polepšovny" boli filmy čarovné. Naopak "Útěky domú" sú už akoby písané podľa predpísanej konštrukcie a tak, aby sadli Tomášovi. Pri všetkej úcte k pánovi Jirešovi - nuda, okopírované motívy a herecká iskra, ktorá však nemala čo zapáliť. Jaromil Jireš nechal najlepšie diela v 60-70tych rokoch. Toto pokladám z jeho strany za počin z núdze. ()
To je tak, keď si adoptujete dieťa a potom rozmýšľate či by vám nebolo lepšie bez neho. Zaujímavý film, ktorého denná rutina by sa mohla odohrávať aj u vašich susedov. A takéto napohľad obyčajné príbehy majú v sebe vždy veľkú silu, keď sa ich chopí schopný štáb so schopnými hercami. Film nás stavia pred zásadné otázky, ktoré môžu viesť a vedú ku konfliktom a tie zas smerujú do rodinnej krízy a s tou sa každý jeden člen vysporadúva po svojom. A tam niekde korení pointa filmu, ktorá hľadá riešenie v súdržnosti a úprimnosti. Film by som si vedel predstaviť aj bez happyendu. ()
Režisér dětských filmů, nebo filmů, kde hrají děti by si měl uvědomit, že děti vést dialogy jako dospělí neumí a reakce na některé věci nejsou takové jako u dospělých lidí. Takový depresivní psychologický film na jedno šedivé sobotní odpoledne. Nepouštějte si to pokud nechcete depresi ze života. ()
Skvělý film, skvělého režiséra, skvěle obsazen ! ()
Tohle šlo úplně mimo mě a nudou jsem to málem nedokoukal. ()
Nebylo to špatné, ale čekal jsem víc, Tomáš Holý zde mohl excelovat, ale nedostal zase tolik prostoru. ()
Takový pocitový, poněkud rozháraný film, v němž nikdo neví co. Díky hercům to jakž takž šlo. (50%) ()
spíš 5/10 než 3/5, ale 2/5 je málo. ()
Brejchová sa snaží stíhať náročnú kariéru divadelnej kostýmovej návrhárky, vzťah s o niečo mladším manželom aj výchovu adoptovaného synátora. Samozrejme poriadne nestíha ani jedno, v divadle majú stále nejaké pripomienky, choť sa obzerá po iných zdrojoch partnerského vyžitia a aj osvojenec začne pátrať po pôvodných rodinných príslušníkoch. Výtečne obsadená solídna psychodráma s pravidelnými odľahčujúcimi humornými odbočkami. Môže byť. ()