Smugglers of Death
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Josef IllíkHudba:
Miloš VacekHrají:
Radovan Lukavský, Jiří Vala, Jiřina Švorcová, Jaroslav Marvan, Vladimír Menšík, Stanislav Remunda, Miloslav Holub, Jiří Holý, Ilja Prachař, Eva Jiroušková (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Rok 1948. Drsná a syrová šumavská příroda je kulisou napínavého příběhu o lidech, kteří se po druhé světové válce stali nekorunovanými králi části našeho pohraničí. Jednotka pohraničníků vedená fanatickým poručíkem Kotem se spolu s novým členem strážmistrem Zemanem snaží zlikvidovat převaděče, kteří výborně znají svůj kraj a převádějí lidi na obě strany hranice... (Filmexport)
(více)Recenze (312)
Přítel se mě zeptal: A viděla si už Krále Šumavy. Odpověď byla ne (stejně jako na většinu českých a československých filmů, protože této tvorbě nejsem přílišno nakloněna). Než film pustil, napadla mě otázka: Proč by komunisti točili příběh o člověku, který jim přímo pod nosem převáděl agenty a odváděl lidi ze země? Odpověď byla brzy nasnadě. Tohle není příběh o Králi Šumavy. Je to příběh o statečných pohraničících, kteří hrdinně zachrání svou vlast před převaděčem kapitalistických špionů do naší socialistické vlasti. Příběh je také značně pokroucený, v osobě Krále se spojuje zároveň Josef Hasil a Kilian Nowotny, oba to sice převaděči a pašeráci, nicméně Kilian, kterého ve filmu statečný Zeman zastřelí (skutečný Kilian po jedné potyčce s pohraničníky utekl do Bavorska) zemřel až v roce ´77 a Hasil přestal s převaděčstvím až v roce 1953, kdy utekl do USA (mimochodem, všechno nejlepší k devadesátinám). Ale ve filmu ho naši stateční strážci hranic chytili. Filmově je to hezké, o tom žádná. Ale ideologie je z toho cítit na sto honů. ()
Když může mít Drsný Harry, který s přehledem a při vysoké oblibě všech střílí a mlátí máničky a negry, mít přes 80%, proč by je nemohl mít i Král Šumavy? ()
Je to komunistická agitka, manipulační hnus, jenže.... taky perfektně zvládnutý obraz, atmosféra noir filmu, minimalistické herectví Lukavského. Schválně se podívejte na záběry pohraničí či svit zapomenuté a kývající se pouliční lampy... žádné jásavé slunečno a budovatelské nadšení, ale chlad, temno a zmar. Opuštěné domy i místa mluví svou řečí, a ani sebepitomější scenáristický záměr je nepřehluší. ()
,,To je figura, co?“ ,,Dobrá!“ Nedá se svítit, tady musím jen chválit. Ač je už z roku vzniku jasné, že toto dílo musí být dobově tendenční, vůbec nic mu to neubírá na koukatelnosti. Kachyňa dokázal vytvořit tak sugestivní stísňující pocit poválečné samoty v horách, že jsem prostě musel těm ,,obráncům“ hranic fandit po celou dobu. Sympatickým hercům doslova kraluje Radovan Lukavský, který si svého vojenského velitele – borce naprosto herecky vychutnal. Scénář je jednoduchý a prostý, nejsou v něm žádné zbytečné či otravné tlachy, vojáci suše a chlapsky reagují na vzniklé situace, což v dnešní době přihřátých a zženštilých superhrdinů z amerických blockbusterů vychvaluju do nebes. Parádní kamera se postarala o několik tak hutných scén, že byly až na hranici hororu. Král Šumavy je tak pro mě jeden z nejchlapštějších československých filmů, jaké jsem kdy viděl. ()
80% Po technické stránce naprosto vynikající film noir. Záběry zrcadlené v kaluži a nájezdy na jednotlivé postavy bez legrace strčí do kapsy Tarantina o cca 50 let později. Obsahově těžká propaganda, ale to samé by se dalo napsat i o amerických filmech z té doby. Navíc mám pocit, že např. Jaroslav Marvan na nás pomrkává lehkými narážkami. ()
Výborně natočený snímek. Takovéhle strážce hranic se samopaly bychom dneska proti muslimákům potřebovali ! Jinak je velice úsměvné, jak zdejší havloidi dávají nízké hodnocení z ideologických důvodů. U amerických filmů, které oslavují mafiánské kmotry, drogové dealery nebo násilí, nic podobného nikdy nečtu. Proč asi ? ()
Velice dobře propracovaný film akorát že byl strašně smutný. Jinak Jiřinu Švorcovou jsem ještě ve filmu Vstup zakázán považovala za obyčejnou mladou ženu protože se v tom filmu skoro vůbec neusmála, ale jak jsem shlédla agitku Cesta ke štěstí a teď Král Šumavy, tak ona byla opravdu velice krásná. Byla snad nejkrásnější ženou padesátých let jejíž kráse mohla snad konkurovat jen Ludmila Vendlová, ale ta vzhledem k tomu že filmovala opravdu velice krátce, tak už ji člověk nemůže vyzdvihovat do popředí. Jinak mě Ilja Prachař vždycky bavil tím jak hrál samé příslušníky SNB a jeho role Trautenberka v Krkonošských pohádkách byla asi opravdu nejzvláštnější a nejoriginálnější. ()
Vynikající herecké obsazení a skoro až tajemná oblast Šumavy, která je naopak v některých záběrech vyobrazena krásně. Film je navíc dramatický a graduje až v posledních minutách a to dost překvapivě. Četl jsem i knihu a nezklamalo mě ani jedno zpracování. Hodina a půl je navíc skvělá stopáž. Přesně na hranici toho, kdy by se už tvůrci mohli opakovat, ale zase ne tolik, aby to nemohlo právě v závěru vyeskalovat. Pan Marvan byl také výborný. Mě se film líbil a nebýt těch politických sáhodlouhých pojednáních, jací jsou muži hrdinové, protože přes hranice přebíhají agenti a sem k nám také, dal bych nejvyšší metál. ()
I když pominu námět, tak film působí v těch klíčových momentech velmi zkratkovitě a nedokáže tedy držet tu správnou atmosféru. Třeba utopení v bažině, nebo chytání "padouchů" je vyloženě odbyté. ()
Jeden z nejlepších čs. akčních filmů. ()
Hodně dobrý film, i přes ten stranický diktát.....klasika šumavská.81% ()
Ruda propaganda jedna basen. Ve sve dobe nemistne, drze a nechutne. Herecke vykony me primely dat *. Obdiv k syzetu knihy proradneho Kalcika ani Kachynuv jinak nesporny um mi stiny bolsevismu z mysli nevyzenou. ()
Jasně, že tam najdete socialismus na skoro každém kroku, ale jinak jde o vynikající film. ()
Nelze jinak než ODPAD. Tady nelze přihlížet ke zpracování a hereckým výkonům - bolševický paskvil a maras skrz naskrz. ()
Pro mně naprostá snůška ideologických nesmyslů. Kdyby bolševik neobehnal státní hranice plotem s vysokým napětím, dovolil lidem, aby se mohli svobodně pohybovat přes hranice, pak by nemohl vzniknout ani tento film a nekonaly by se ani žádné nekalé rejdy imperialistických agentů. Stačilo by, aby bolševik nekradl cizí majetek a nevěšel vlastní lidi a nezavíral je do lágrů. Jenže co by pak soudruzi vlastně měli točit za filmy v 50. letech? ()
Lima A Tosim to napsali přesně a měl jsme z celého tohodle filmu podobný pocit. Už ve svém prvním filmu dokázal Kachyňa přes dobu svého natočení alespoň trochu bojovat s idelogickým schematizmem (Dnes večer všechno skončí), byť s poměrně malým úspěchem, ale přece jenom lépe, než řada později tak oslavovaných filmařů (za nejděsivější produkt té doby pokládám Únos Kádara a Klose...) a jeho vývoj přes překvapivě kvalitní Tenkrát o vánocích až ke Králi Šumavy je logičtější a pochopitelnější, než zlomy v tvorbě lidí typu Pavla Kohouta. Psal se rok 1959 a ideologická smyčka už nebyla tak dusící a tak by tenhle příběh včetně všech hlavních postav mohl být situován kamkoliv - třeba na hranici s nacistickým Německem v roce 1938 a místo statečných esenbáků by zde působili příslušníci SOS. O ideologii se tady nemluví, nepřátelé jsou prostě nepřátelé (ve westernech jsou taky lumpové prostě lumpové a to kladní jsou kladní...) a tak Kachyňovo mistrovství převálcuje ideologický odpor k oslavě hrdinných obránců hranic. Nakonec, ona to tak velká oslava není, osoby nejsou tak primitivně černobílé, i Radovan Lukavský je svým uvěřitelným tvrďáctvím částečně nesympatický (viz. smrt Rudolfa Jelínka...) a závěr, kdy pohraničníci svým způsobem onomu Králi Šumavy vzdají hold, má už opravdu hodně daleko k onomu primitivnímu karikování ve filmech z první poloviny padesátých let. Ve filmu je jedna scéna, kterou obvzlášť miluji - když se Jiřina Švorcová topí v bažině. Měli ji tam nechat, i když je pravda, že ona na rozdíl od mnohých jiných (třeba tehdy velká soudružka Chramostová) si svoje přesvědčení vzala až do hrobu. A je otázka, co je horší, jestli ono takřka zázračné obrácení a následné zapomínání na část svého života, postojů, činů (a co je nejhorší) - jejich dopadů na "životy těch druhých" v oné zapomínané době nebo zaslepenost a "čitelnost" po celý život. Ale to už patří jinam a s Králem Šumavy to nemá moc společného. ()
Když se člověk odprostí od ideologického zabarvení celého filmu, tak mu zbyde velmi slušný příběh o ochráncích naší hranice (nespekulujte kdo hlídá před kým), který je podaný dobrodružně-tajemně a vše dokresluje výborná kamera s netradičními úhly pohledu a podmanivá hudba. Herecké výkony jsou přiměřené a přesné a nikdo nevyčuhuje nad film a všichni jsou pouze pro dobro příběhu. Opravdu politiku hoďte v tomto případě za hlavu a užívejte si dobrodružný snímek o drsných chlapech v drsné přírodě (a i době). ()
Dobrý film nejde udělat na lži. ()
Zajimavý děj, výborní herci a dobré zpracování. Bohuže film poplatný své době vzniku. ()
Tento film má všechno co má mít správný dobrodružný a akční film /střelecká scéna na začátku filmu v mlýně/-napětí, idealistické a odhodlané postavy, uvěřitelnost, překvapení. Černobílá kamera dodává filmu na pochmurnosti šumavských hvozdů. Jiří Vala hraje správňáckýho chlapa /"umíš střílet ?" "Neumím" /. Menšík dodává kulturně-humornou vložku. Politická propaganda ve filmu působí podprahově, ne-verbálně, je rafinovaná a nenásilná. Líbila se mi "industriální" stránka- hučení elektrických sloupů a je tam i ta pověstná "ruská" zadumanost... ()
Reklama