Lásky mezi kapkami deště

Forma ano, obsah ne. Menšíkův boj s větrnými mlýny ano, Vaculíkova láska k vulgární milence ne. Šmírující stařečci na zchátralé terase ano, psychedelický bordel... taky ano. Zkrátka a dobře, v podstatě bych chtěla, aby se mi ten film líbil, ale něco se někde nějak zvrtlo, takže se mi skoro až nelíbil. Asi to bylo těmi herci, protože kromě Rudolfa v podstatě nikoho z nich nemám ráda, Tereza mi byla vysloveně nesympatická, Zlatka byla vysloveně dostaň-pěsťově předabovaná (a jestli se mluvila sama třikrát fuj)... Prostě tenhle výlet mě za srdce nechytil ani náhodou. (08.04.2010)

Na tomto filmu musím ocenit především věrohodné kostýmy, které opravdu zapadají do 30. let, u většiny filmů ze sedmdesátých a osmdesátých let tomu tam není. Herecké výkony jsou většinou velmi příjemné (především Menšík) a rovněž příjemný je vzhled mladinké Zlaty Adamovské. Tak půvabnou a galantní jsem ji v žádném jiném filmu neviděl, rovněž i herecký výkon, který zde podává, je víc než dobrý. Jediným smítkem na kráse je negativní postavení ke společnosti Baťa, ale co bychom taky mohli chtít po normalizačním filmu. Ale samozřejmě, padesátá léta to už nejsou. Tam se s Baťou vůbec nepárali (viz Botostroj). (08.11.2012)

Film u mě měl pět hvězdiček, dokud jsem neviděl Felliniho Amarcord. Karle, Karle. Ale ono to nemusí být kopírování; Kachyňa není o tolik mladší než byl Fellini. Společné zážitky v dětství ve stejné době, kdo by se divil... Rozhodně pěkný film, i když po něm nepůjdu házet Baťovi dlažební kostky do výlohy. (17.05.2002)

"Láskami" Karel Kachyňa dokázal, že skutečně patřil mezi mistry v natáčení poetických filmů, kde se elegantně a přitom nepodbízivě a bez patosu prolíná laskavý humor a tragičnost. Skvělou roli obuvníka Bursíka zde ztvárnil Vladimír Menšík. Co mě upoutalo a překvapilo: kabaretní čísla a "nepěkná reklama" Baťovi. Pátá hvězda je na spadnutí... (30.10.2011)

Nie je to môj najobľúbenejší Kachyňov snímok, ale akoby jeho nadhodená autobiograficita rozprávala o niečom skutočnom, niečom čo sa naozaj stalo a to priamo na autorovom životnom putovaní. Celý film to presvietilo nostalgickým citom a imaginárne spomínanie utvorilo plnohodnotnejším. A tak zašlé časy mladosti, strávenej v náručí prvej lásky, ale aj prvej zrady znejú o to presvedčivejšie, že to boli skutočne časy majstrovej mladosti, a že to, čo ho smerovalo, motivovalo a trápilo sa odrazilo v jeho emotívne najzanietenejších filmoch. Láska, zraniteľnosť, žiaľ ale i duševný boj. Tieto večné témy fenomenálneho českého režiséra tu zotrvajú a budú podávať dôkaz o jeho výnimočnom chápaní sveta, a budú dojímať ďalšie a ďalšie generácie. (21.03.2009)