Love Between the Raindrops
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Vladimír Menšík, Lukáš Vaculík, Jan Hrušínský, Tereza Pokorná-Herzová, Rudolf Hrušínský, Miroslav Macháček, Zlata Adamovská, David Vlček, Michal Dlouhý (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ve filmu režiséra Karla Kachyni Lásky mezi kapkami deště ožije pražské předměstí Žižkov třicátých let. Seznámíte se s ševcem Vincencem Bursíkem, který sem přišel odkudsi z venkova, aby se pustil do zoufalého a beznadějného boje s baťovskou velkovýrobou. Budete sledovat dospívání a soupeření dvou povahově rozdílných synů Kajdy a Pepana a taky milostné trampoty jejich lehkomyslné starší sestry Věry. Kajda se jednoho dne seznámí s půvabnou dívkou Pájou a začne se s ní scházet v krásné zahradě staré vily, která patří tak trochu záhadnému starému lékárníkovi. Když však Kajda seznámí Páju s bratrem, vše se mění… Ve výtečném filmu, který vznikl v roce 1979 podle scénáře Jana Otčenáška a Vladimíra Kaliny, se objevila řada výborných herců. V první řadě je to skvělý Vladimír Menšík jako švec Bursík, dále Lukáš Vaculík a Jan Hrušínský jako Kajda a Pepan, Zlata Adamovská jako Věra, Tereza Pokorná v roli Páji nebo Rudolf Hrušínský a Miroslav Macháček. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (202)
Pěkný film o nelehkém dospívání za nelehké doby. Příběh ševcovského soukromníčka Bursíka (Vladimír Menšík), který svými výrobky svádí marný boj proti Baťovi a jeho dvou synů, staršího Pepana (Jan Hrušínský) poněkud hrubšího zrna a mladšího jemného Kajdy (Lukáš Vaculík). Líčí jejich životní slasti a strasti (první lásky, sklamání, seznamování, kamrádství) v průběhu třicátých let. Karel Kachyňa nezlamal, jedná se o jeden z jeho nejosobitějších filmů. Vladimír Menšík předvádí jako vždy excelentní výkon stejně jako Jan Hrušínský a Lukáš Vaculík (ti své výkony z tohoto filmu nikdy nepřekonali). 83%. ()
Jsem tak přepínal kanály a teď slyšim, že je tam nějakej Bursík. Tak jsem v první chvíli myslel, že zase ten ekoterorista něco proved, ale tady byl Bursík obuvník. No a film mě docela zaujal, tak jsem se na to koukal až do konce. Jenom jsem teda prošvihnul asi tak úvodních 10 minut, takže jsem nějak nepochopil, z jakýho důvodu Jan Hrušínský s Vaculíkem spolu chrápali v jedný posteli a proč Menšík chodil srát někam na kopec. ()
Opravdu velmi zajímavý příběh. Kachyňa vždycky točil takové sentimentální filmy, které normálně nemusím, ale tenhle mě vážně zaujal. Nejenže je samotný příběh velmi poutavý,ale hlavně je velmi dobře zahraný. A to hlavně ze strany Vladimíra Menšíka. Ten se zde předvedl opravdu ve velkém stylu. A nakonec...ač to nerad přiznávám (Vaculíka vážně nemusim)...i Lukáš Vaculík je tu opravdu dobrý a řekl bych, že ve své roli byl absolutně přesný. Kachyňa prostě v těchhle filmech uměl chodit... ()
Hezká ukázka toho, jak se tehdy žilo na starém Žižkově před 2. sv. válkou. Život v té době nebyl jednoduchý. Je to taková poetická mozaika nejrůznějších osudů. Nejvíce si budu pamatovat otce Bursíka. Vladimír Menšík vytvořil tragikomickou figuru. Scény s ním jsou komické a tragické zároveň. Dokonce mi ho bylo chvilkami i líto. ()
Jedině postava Vladimíra Menšíka povznáší tenhle příběh o nepříliš šťastném osudu několika lidí. Asi jsem příliš velkej cynik, abych dokázal ocenit film o první lásce a to ještě takhle poetické a nešťastné první lásce. Vlastně mě jen zajímalo, co se z toho vyvrbí a tak jsem to dokoukal. Dva staříci-voyeuři na vyhlídce mě rozesmívali a naivní hloupost hlavního hrdiny mi přišla opravdu neuvěřitelná. Herecky je to, jako vlastně skoro všechny trochu kvalitněji obsazené filmy tehdejší doby, vysoce nadprůměrné. A i příběh vlastně byl docela propracovaný. Jen téma a konec, ze kterýho si měl asi každý vybrat to svý, nejsou podle mého vkusu. Každopádně je to ale zábavný snímek, který nás realisticky zavede do konce první republiky, jak ji zažíval jeden mladý kluk. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (32)
- Obraz, který Bursík (Vladimír Menšík) věší na zeď, je „Karel Havlíček Borovský před cestou do Brixenu“ od malíře Josefa Mathausera. (sator)
- Biograf ve filmu je Divadlo Ponec na Žižkově. Budova dnešního divadla Ponec byla postavena v roce 1888, tehdy však sloužila jen jako válcovna a drátovna. V roce 1910 si halu pronajal podnikatel a průkopník putovních biografů František Ponec. Halu přestavěl na biograf Royal Bioskop Františka Ponce, kino poté provozovala obec Žižkov, která jej přejmenovala na Městské bio Žižkov a po smrti Františka Ponce bylo kino na jeho počest znovu přejmenováno na bio Ponec. (sator)
- Nádražní zřízenec informuje traťové dělníky, že po trati pojede jeho veličenstvo Carol (Zbyšek Svoboda) se synem. Ve skutečnosti opravdu rumunský král Karel II. v rámci státní návštěvy zavítal do ČSR, a to ve dnech 28. 10. – 1. 11. 1936. (sator)
Reklama