Nastala chyba při přehrávání videa.
  • lamps
    *****

    Ota Pavel byl skutečně skvělým spisovatelem a vypravěčem a jeho kniha se čte vlastně sama, ovšem filmové zpracování Karla Kachyni je tak geniální, že knižní kvalita pro mě není úplně stoprocentním šampionem. Humorná stránka je výborně skloubená s tou tragickou, příběh mě chytil za pačesy a už mě nepustil a Karlu Heřmánkovi bych dal za jeho výkon letenku do Hollywoodu a adresu na Stevena Spielberga. Takového Oscara Schindlera by vyšvihl naprosto suverénně. Nevím, co bych měl říci. Zasmál jsem se, soucítil jsem, zamrazilo mě, ale hlavně jsem cítil obdiv, obdiv ke všem, kdo se na tomto filmu podíleli, obdiv k české tvorbě.(2.12.2011)

  • Rocky62
    *****

    Zbožňuji Karla Kachyňu. Každý večer děkuji Bohu za bezkonkurenční herectví Rudolfa Hrušinského a tvorbu Oty Pavla. Pokud k tomu přičtu své nezapomenutelné chvíle u řeky Berounky, nemohu hodnotit jinak. Jednoznačně zlatý kult české kinematografie, který mne při první projekci dostal do kolen a u dalších tomu nebylo jinak. Pro tento film bych zemřel. 100%(14.11.2009)

  • honajz
    ***

    S tímhle filmem mám prostě problém. Kdo viděl Zlaté úhoře a zná tu prosluněnou poetiku Pavlových povídek, bude na tom možná podobně. Tenhle film totiž není poetický, ale dryáčnický. Kachyňa jej přisprostil, žel však směrem, který dává poetice na zadek, a asi jako jeden z prvních použil rozkomíhanou kameru, která štve lidi dnes více, než kdy jindy, protože je všude. Vadí mi i podivné skoky charakteru postavy či ve scénáři, nevyužité možnosti momentů zamyšlení (Co je, co vidíš? - Rybník, klidná hladina. - tato scéna je rovněž vychrlená rychlostí formule, bez oné chvilky ke klidu, bez předělu.) Také ty filtry u kamery, co nejvíc ze všeho připomínají objektiv namazaný sádlem, tady moc nesedí. I herecké projevy mi přijdou hysterické, ačkoliv je hezké vidět jednu z Kamélií.(11.3.2013)

  • sportovec
    *****

    Pozoruhodný byl způsob, kterým Ota Pavel dospěl ze sportovního novináře slibných reportážních próz (DUKLA MEZI MRAKODRAPY) nejprve k beletrizaci životních osudů vrcholových sportovců (SYN CELEROVÉHO KRÁLE) a posléze i vlastního života. To však bohužel v době, kdy se začal uzavírat tragický příběh jeho života mezi lékařskou ordinací a občanskou existencí. Poetické vidění světa, vlastní tomuto mistru pera, beze zbytku - nikoliv poprvé ani naposled ve své skvělé filmografii - ztvárnil Karel Kachyňa. Totéž platí i v tomto případě také o Kachyňovi scénáristovi. Poetický obraz prvorepublikové reality popisovaný na životních osudech rodiny, jejíž postavy nemají daleko k hrabalovským hrdinům, dotváří skvěllé postižení genia loci Poberounčí dnes nazývaného Krajem Oty Pavla. Silné a původní je i vidění protektorátní reality, v němž se kombinuje dětský pohled "zdola" s tím věcným, oproštěným. Kombinace hrůz a zoufalého vzepětí sil u těch, které nepostihla péče nacistického "nového řádu", je dalším rozměrem skvělého díla. Mimořádné jsou i kreace Heřmánkova, Hrušínského a jak se zdá, i přehlížené Marty Vančurové. Myslící divák je tímto obrazem moudré, soudné pošetilosti nadšen a Pavel dnes na pomyslných nebesích desáté Múzy podává ruku svému autorskému druhu. A to přesto, že od premiéry uplynulo "pouze" dvacet let a fous.(1.1.2008)

  • H34D
    ***

    Smrt krásných srnců je kniha pro film velice vhodná, její adaptace, troufám si říct, není pro zkušenější filmové tvůrce nijak obtížným úkolem a tak není divu, že převod zde proběhl bez chyb a kazů, ovšem na stranu druhou nenabízí nic "nového", ani kreativního. Smrt krásných srnců je snímek divácky vděčný, lidé mají rádi původní příběh a rádi vidí, že film na něm nic nezkazil, že si udržuje svou ucelenost a jasnou pointu, ale právě na tom neshledávám nic tak zajímavého, či opojného, abych jej mohl označkovat 4-5 hvězdami. Z čistě filmového hlediska je děj opravdu jednoduchý, přímočarý a i pro neznalce knihy nechnutně předvídatelný. Navíc vedlejší postavy jsou zde nevýrazné a s tou hlavní i navzdory kvalitnímu hereckému výkonu nelze díky charakteru příliš sympatizovat. 6/10(8.4.2009)

  • - Sám Karel Kachyňa vymyslel trik, ako urobiť, aby ryby naraz priplávali na povel k hladine. Nechal urobiť kôš, naplnil ho rybami a pomaly ťahal k hladine, a keď mali ryby zmiznúť, zase ho spúšťali ku dnu. (Raccoon.city)

  • - Každá polovica filmu je rozdielne farebná. Prvá polovica je šťastná a v zlatom tóne, tá druhá, nešťastná je kolorovaná na modro. Kameraman Vladimír Smutný použil rozjasňovací filter a zábery štylizoval do predvojnovej doby, točil väčšinou širokým objektívom. Nočnú scénu, kedy maliar Nejezchleb (Lubor Tokoš) príde na lovenie rýb, osvetľoval plynovými horákmi, aby budili dojem ohňa a trepotu plameňa. (Raccoon.city)

  • - Filmování probíhalo v okolí hradu Křivoklát, v Karlových Varech, Praze - Bubenči a na Berounce. (M.B)